ďż˝ďż˝je: pravidla českého pravopisu

b	být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
j	jsem, jsi, je i jest, jsme, jste, jsou; ty jsi nesl, ty jsi má naděje i tys nesl, tys má naděje; ty ses učil, ty sis pamatoval
s	sběh, -u m. (např. lidu); jiné je zběh, -a m. (dezertér)
	sběhlý (dolů nebo dohromady); jiné je zběhlý (zkušený; který dezertoval)
	sběhnout se, příč. sběhl se (dohromady); jiné je zběhnout se (přihodit se)
	sběhnout, příč. sběhl (dolů); jiné je zběhnout (dezertovat)
	sbíhat se, podst. jm. sbíhání (dohromady); jiné je zbíhat se (o události)
	sbíhat, podst. jm. sbíhání (dolů); jiné je zbíhat (dezertovat)
	sbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)
	sdírat, podst. jm. sdírání (z povrchu); jiné je zdírat (rozdírat, drásat)
	sdrhnout, příč. sdrhl i sdrhnul (z povrchu); jiné je zdrhnout (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci)
	sdrhovat; jiné je zdrhovat
	sedrat, 1. j. sederu, 2. j. sedereš, ..., 3. mn. sederou; rozk. seder; příč. sedral, sedrán; podst. jm. sedrání (např. peří nebo něco z něčeho); jiné je zedrat (roztrhat, rozdrásat)
	sedřít, 1. j. sedřu, 3. mn. sedřou; rozk. sedři; příč. sedřel, sedřen (např. kůži z těla); jiné je zedřít (se) (např. námahou)
	seřezat i sřezat, 1. j. s(e)řežu i s(e)řezám, 3. mn. s(e)řežou i s(e)řezají; rozk. s(e)řež i s(e)řezej (svrchu uřezat); jiné je zřezat (hovor. zbít)
	seškrábat i seškrabat, 1. j. seškrábu, seškrabu i seškrábám, seškrabám; rozk. seškrab, seškrábej i seškrabej; podst. jm. seškrábání i seškrabání (škrábáním odstranit z povrchu); jiné je zeškrábat i zeškrabat (poškrábat)
	seštípat, 1. j. seštípu i seštípám; rozk. seštípej; podst. jm. seštípání (štípáním odstranit); jiné je zeštípat (velmi poštípat)
	shlédnout i shlídnout, příč. shlédl, shlédnul i shlídl, shlídnul (pohledět shora dolů); jiné je zhlédnout i zhlídnout (spatřit)
	shlížet, 3. mn. shlížejí i shlíží (shora dolů); jiné je zhlížet se (např. v zrcadle)
	sjednat (např. smlouvu, mír); jiné je zjednat (např. pořádek, pomoc, na práci)
	skapat, 3. j. skape i skapá; rozk. skapej (po kapkách stéci); jiné je zkapat (zemřít)
	skopat, 1. j. skopu i skopám, 3. mn. skopou i skopají; rozk. skopej (shora nebo dohromady); jiné je zkopat (kopáním upravit; pokopat někoho)
	skosit, rozk. skos; příč. skosen (kosou posekat); jiné je zkosit (učinit kosým)
	skout, 1. j. skuji i skuju, 3. mn. skují i skujou; rozk. skuj; příč. skul, skut (dohromady); jiné je zkout (ukout)
	skreslit (v technickém kreslení spojit v jedné kresbě); jiné je zkreslit (podat zkomoleně)
	skreslovat; jiné je zkreslovat
	skroutit, rozk. skruť; příč. skroucen (splést dohromady); jiné je zkroutit (překroutit, vykroutit)
	skrucovat (splétat dohromady); jiné je zkrucovat (překrucovat)
	slézat (se) i slízat (se), podst. jm. slézání i slízání (dolů nebo dohromady); jiné je zlézat (např. horu)
	slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk. slez (se); příč. slezl (se); podst. jm. slezení (dolů nebo dohromady); jiné je zlézt (např. horu)
	slíbat (líbáním setřít); jiné je zlíbat (někoho)
	slisovat (lisováním stlačit); jiné je zlisovat (lisováním zformovat)
	slít, 1. j. sliji, sleji i sliju, sleju, 3. mn. slijí, slejí i slijou, slejou; rozk. slij i slej; příč. slil, slit; podst. jm. slití (dohromady); jiné je zlít (polít)
	smáčet, 3. mn. smáčejí i smáčí (slzami, do tekutiny apod.); jiné je zmáčet (důkladně promáčet)
	smazat, 1. j. smažu, 3. mn. smažou; rozk. smaž (mazáním setřít); jiné je zmazat (umazat)
	směna ž. (např. peněz); jiné je změna ž. (proměna, zaměnění)
	směnit (např. peníze); jiné je změnit (proměnit)
	smetat (např. smetí); jiné je zmetat (o dobytku)
	smlsat (něco); jiné je zmlsat (někoho)
	smočit (slzami, do tekutiny apod.); jiné je zmočit (důkladně promočit)
	smotat (svinout); jiné je zmotat (poplést, zmást)
	smrskat se (srážet se); jiné je zmrskat (zbičovat)
	smuchlat (dohromady); jiné je zmuchlat (pomuchlat)
	spéci i spéct, 1. j. speču, 3. mn. spečou; rozk. speč; příč. spekl, spečen (pečením spojit); jiné je zpéci i zpéct (pečením spotřebovat)
	spodobit (přizpůsobit); jiné je zpodobit (umělecky zobrazit) spoiler, -u m.
	správa, -y ž. (řízení; oprava); jiné je zpráva ž. (sdělení)
	spravit (opravit); jiné je zpravit (informovat)
	spravovat (opravovat; řídit); jiné je zpravovat (informovat)
	sřezat i seřezat, 1. j. s(e)řežu i s(e)řezám, 3. mn. s(e)řežou i s(e)řezají; rozk. s(e)řež i s(e)řezej (svrchu uřezat); jiné je zřezat (hovor. zbít)
	srostlý; jiné je zrostlý (o obilí)
	srůst, 3. j. sroste; rozk. srosť; příč. srostl (dohromady); jiné je zrůst (o obilí)
	srýpat, 1. j. srýpám i srýpu; rozk. srýpej (z povrchu); jiné je zrýpat (zkypřit půdu)
	stahat (dolů nebo dohromady); jiné je ztahat (unavit)
	stavit, příč. staven (tavením spojit); jiné je ztavit (roztavit)
	stéci (se) i stéct (se), 3. mn. stečou (se); rozk. steč (se); příč. stekl (se) (dolů nebo dohromady); jiné je ztéci (kniž., např. hradby)
	stékat (se), podst. jm. stékání (dolů nebo dohromady); jiné je ztékat (kniž., např. hradby)
	stepat, 1. j. stepu i stepám; rozk. stepej (stlouci naplocho nebo v celek); jiné je ztepat (kniž. zbít, zkritizovat)
	stesat, 1. j. stešu i stesám, 3. mn. stešou i stesají; rozk. steš i stesej (tesáním upravit); jiné je ztesat (tesáním zhotovit)
	stěžovat si (naříkat); jiné je ztěžovat (činit obtížným)
	stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít)
	strhat (dolů); jiné je ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou)
	strhnout (se), příč. strhl (se) i strhnul (se), stržen (dolů apod.); jiné je ztrhnout (se) (přílišnou námahou)
	stvrdit, příč. stvrzen (potvrdit); jiné je ztvrdit (učinit tvrdým)
	stvrzovat (potvrzovat); jiné je ztvrzovat (činit tvrdým)
	súčtovat (spočítat položky); jiné je zúčtovat (provést účtování; vypořádat se)
	sužovat, podst. jm. sužování (utlačovat, trápit); jiné je zužovat (činit úzkým)
	sválet, 3. mn. sválejí i sválí; příč. sválen (např. kameny ze svahu); jiné je zválet (poválet)
	svát, 3. j. svěje, 3. mn. svějí i svějou; rozk. svěj; příč. svál, svát (svanout); jiné je zvát (někoho)
	svést, 1. j. svedu; rozk. sveď; příč. svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvést (zkazit)
	svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání); jiné je zvolat (vykřiknout, zavolat)
	svolit, podst. jm. svolení (souhlasit); jiné je zvolit (vyvolit, vybrat)
	svrhnout, příč. svrhl, svržen (dolů); jiné je zvrhnout
t	tatar, -a m. (člověk, s nímž je obtížné se domluvit)
	tj. (to je, to jest)
v	visutý (visící); jiné je vysutý (vysunutý)
	vysutý (vysunutý); jiné je visutý (visící)
z	zběh, -a m. (dezertér); jiné je sběh, -u m. (např. lidu)
	zběhlý (zkušený; který dezertoval); jiné je sběhlý (dolů nebo dohromady)
	zběhnout se, příč. zběhlo se (přihodit se); jiné je sběhnout se (dohromady)
	zběhnout, příč. zběhl (dezertovat); jiné je sběhnout (dolů)
	zbíhat se (o události); jiné je sbíhat se (dohromady)
	zbíhat, podst. jm. zbíhání (dezertovat); jiné je sbíhat (dolů)
	zbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě)
	zdírat (rozdírat, drásat); jiné je sdírat (z povrchu)
	zdrhnout, příč. zdrhl i zdrhnul (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci); jiné je sdrhnout (z povrchu)
	zdrhovat; jiné je sdrhovat
	zedrat, 1. j. zederu, 2. j. zedereš, ..., 3. mn. zederou; rozk. zeder; příč. zedral, zedrán (roztrhat, rozdrásat); jiné je sedrat (např. peří nebo něco z něčeho)
	zedřít (se), 1. j. zedřu (se), 3. mn. zedřou (se); rozk. zedři (se); příč. zedřel (se), zedřen (např. námahou); jiné je sedřít (např. kůži z těla)
	zeškrábat i zeškrabat, 1. j. zeškrábu, zeškrabu i zeškrábám, zeškrabám; rozk. zeškrab, zeškrábej i zeškrabej; podst. jm. zeškrábání i zeškrabání (poškrábat); jiné je seškrábat i seškrabat (škrábáním odstranit z povrchu)
	zeštípat, 1. j. zeštípu i zeštípám; rozk. zeštípej; podst. jm. zeštípání (velmi poštípat); jiné je seštípat (štípáním odstranit)
	zhlédnout i zhlídnout, příč. zhlédl, zhlédnul i zhlídl, zhlídnul (spatřit); jiné je shlédnout i shlídnout (pohledět shora dolů)
	zhlížet se, 3. mn. zhlížejí se i zhlíží se (např. v zrcadle); jiné je shlížet (shora dolů)
	zjednat (např. pořádek, pomoc, na práci); jiné je sjednat (např. smlouvu, mír)
	zkapat (zemřít); jiné je skapat (po kapkách stéci)
	zkopat, 1. j. zkopu i zkopám, 3. mn. zkopou i zkopají; rozk. zkopej (kopáním upravit; pokopat někoho); jiné je skopat (shora nebo dohromady)
	zkosit, rozk. zkos; příč. zkosen (učinit kosým); jiné je skosit (kosou posekat)
	zkout, 1. j. zkuji i zkuju, 3. mn. zkují i zkujou; rozk. zkuj; příč. zkul, zkut (ukout); jiné je skout (dohromady)
	zkreslit (podat zkomoleně); jiné je skreslit (v technickém kreslení spojit v jedné kresbě)
	zkreslovat; jiné je skreslovat
	zkroutit, rozk. zkruť; příč. zkroucen (překroutit, vykroutit, zkomolit); jiné je skroutit (splést dohromady)

j	ječmen, -e i -a m.
	ječmenný
	ječný
	jed, -u m.
	jedenáct
	jedenadvacet i jednadvacet i dvacet jedna
	jedenapůl i jeden a půl
	jedenapůlkrát
	jedenapůlnásobek, -bku m.
	jedináček, -čka m.
	jedině přísl.
	jedinec, -nce m.
	jedinečný
	jedinost, -i ž.
	jediný
	jedle ž., mn. 2. -lí
	jedlík, -a m.
	jedloví s.
	jedlový (k jedle)
	jedlý
	jednočinný
	jednodenní
	jednoduchý, mn. jednoduší, 2. st. jednodušší
	jednoduše, 2. st. jednodušeji
	jednofázový
	jednohlasný
	jednohlasý
	jednoklonný
	jednomístný
	jednomyslný
	jednookruhový
	jednooký
	jednoosý
	jednopólový
	jednoramenný
	jednoranný
	jednosměrný
	jednostopý
	jednostrannost, -i ž.
	jednostranný; jednostranně
	jednostrunný
	jednosytný
	jednota ž.; jednota bratrská
	jednotit, příč. jednocen
	jednotka ž.
	jednotlivina ž.
	jednotný
	jednotvárný
	jehla, -y ž., mn. 2. jehel
	jehlan, -u m.
	jehlice ž.
	jehličí s.
	jehličnan, -u m.
	jehňátko s.
	jehně, -ěte s., mn. 1., 4. -ňata
	jehněčí i jehněcí příd. jm. i s.
	jehněda ž.
	jeho zájm. přivlastňovací neskl. k on, ono
	její zájm. přivlastňovací k ona, 2. jejího, jejímu atd., mn. 2., 6. jejích, 3. jejím, 7. jejími
	jejich zájm. přivlastňovací neskl. k oni, ony, ona
	jelen, -a m.; jelení; Jelení příkop (v Praze)
	jelínek, -nka m.
	jelítko s.
	jelito s.
	Jemen, -u m.; Jemenec, -nce m.; jemenský
	Jemen, -u m.; Jemenská republika; Jemenec m.; jemenský
	jemně, 2. st. jemněji
	jemnovlnný
	jemnozrnný
	jemný, 2. st. jemnější
	jen, -u m. (jednotka japonské měny)
	Jena, -y ž.; jenský
	Jenisej [-ny-], -e m.; jenisejský
	jenjen i jen jen (sotva)
	jenomže spojka
	Jenovéfa i Jenovefa, -y ž.
	jenž zájm., m., 2. jehož, (bez) něhož, 3. jemuž, (k) němuž, 4. živ. jehož, jejž, neživ. jejž, 6. (o) němž, 7. jímž, (s) nímž; jež ž., 2., 3., 6. a 7. jíž, níž, 4. již, (pro) niž; jež s., 2. jehož, (bez) něhož, 3. jemuž, (k) němuž; 4. jež, (na) něž,
	jenže spojka i část.
	jeptiška ž.
	jeřáb, -a m. (pták); jeřábí
	jeřáb, -u m. (strom, zařízení)
	jeřabina ž.
	jeřábník, -a m.; jeřábnice ž.
	jeremiáda ž.
	Jeremiáš, -e m.
	Jerevan, -u m.; jerevanský
	Jericho, -a s.; jerišský
	Jeroným, -a m.
	Jersey [džerzi] neskl. s.
	Jeruzalém, -a m.; jeruzalémský
	Jeruzalém, -a m.; jeruzalémský
	jeseň, -ně ž.
	Jeseník, -u i -a m.; Jeseníky, -ků m. pomn., 6. -cích i -kách; jesenický, mn. -čtí
	Jeseník, -u m.; jesenický
	Jeseníky, -ů m. pomn.; jesenický
	jesenní
	jeseter, -a m.
	Jesika, -y ž.
	ješitný
	jeskyňář, -e m.

	Podobné:
a	abbé m., jedn. 2., 4. abbého, 3. abbému, 6., 7. abbém, mn. 1. abbéové atd., i neskl. m.abdikace [-dy-] ž.
	adié i adieu [adyjé]
	adjektivizace [-ty-] ž.
	adjektivní [-ty- i -tý-]
	adjektivum [-ty- i -tý-], -va s.
	adresný (např. projev)
	alfa ve spojeních, např. alfa-záření i záření alfa; °-záření i záření °; alfa-metoda
	alfa, -y ž. (ve spojení s alfou i omegou); kino Alfa
	Americká Samoa, A-ké S-oy ž.; Samojec m.; samojský
	Amiens [amján i amjen], -u m.; amienský
	ampér, -u m. (jednotka intenzity el. proudu, zn. A); vl. jm. Ampére [-pér], -ra m.
	Amudarja, -je i -ji ž.; amudarský
	ančovička ž., jedn. 3., 6. -čce
	anděl, -a m., jedn. 5. -i, mn. 1. -é, 4., 7. -y; Anděl Páně (modlitba)
	Aralské jezero
	Árijec, -jce m. (Indoíránec)
	árijec, -jce m.; árijka ž.
	Asie [áz-] ž.; Asijec, -jce m.; asijský
	Asie [áz-], -e ž.; Asijec m.; asijský
	asociovat, 3. j. asociuje
b	babička ž., jedn. 3., 6. -čce
	babočka ž., jedn. 3., 6. -čce
	báj, -e i báje ž.
	báječný
	bájesloví s.
	Bajkal, -u m.; bajkalský; Bajkalské jezero
	Balaton, -u m.; balatonský; Blatenské jezero
	bar, -u m. (dř. jednotka tlaku vzduchu)
	bělogvardějec, -jce m.
	beta ve spojeních, např. beta-záření i záření beta; ±-záření i záření ±; beta-funkce
	betlém, -a i -u m. (jesličky); Betlém, -a m. (město)
	bída ž., jedn. 7. bídou, mn. 2. běd
	biedermeier [bídrmajer], -u m.
	bit, -u m. (jednotka množství informace, zn. b)
	blána ž., jedn. 7. blánou i blanou, mn. 2. blan, 3. blánám i blanám, 6. blánách i blanách, 7. blánami i blanami
	Blatenské jezero
	Blatenské jezero viz Balaton
	Bodamské jezero
	bóje ž.
	bojeschopnost, -i ž.
	Bolívie ž.; Bolivijec, -jce m.; bolivijský
	Bolívie, -e ž.; Bolivijská republika; Bolivijec m.; bolivijský
	brána ž., jedn. 7. bránou i branou, mn. 2. bran, 3. bránám i branám, 6. bránách i branách, 7. bránami i branami; Moravská brána (pahorkatina); Prašná brána apod.
	bratrský; jednota bratrská
	břemeno s., jedn. 2. -ena i -ene ; Čertovo břemeno (hora)
	briga, -y ž., jedn. 3., 6. -ze
	bříza, -y ž., jedn. 7. břízou, mn. 2. bříz, 3. břízám atd.
	Brunej, -e ž.; Brunejec m.; brunejský
	bryčka ž., jedn. 3., 6. -čce
	budíček, -čku i -čka m., jedn. 4. -ček i -čka
	budík, -u i -a m., jedn. 4. budík i -ka
	bůh, boha m., jedn. 3. bohu, 5. bože, mn. 6. bozích; Bůh (viz § 76)
	bujet, 3. mn. bují i bujejí
	buržoa, -oy m., jedn. 3., 6. -oovi, 4. -ou [-o-u], 7. -oou, mn. 1. -oové, 2. -oů, 3. -oům, 4. -oy, 6. -oích, 7. -oy
c	čára ž., jedn. 7. čárou i čarou, mn. 2. čar, 3. čárám i čarám, 6. čárách i čarách, 7. čárami i čarami
	causerie [kózrí] ž., jedn. 3., 4., 6. -rii, 7. -rií atd. i neskl. ž.
	Cayenne [kajen] neskl. s.; cayennský
	cena ž.; Nobelova cena; Cena Egona Hostovského; Velká cena Prahy (v odbíjené apod.)
	centrifuga [-fu- i -fú-], -y ž., jedn. 3., 6. -ze
	Černé jezero
	Čertovo jezero
	česačka ž., jedn. 3., 6. -čce (zařízení)
	Chaldea, -ey i -eje i Chaldeia, -eie ž.; Chaldejci i Chaldejové, chaldejský
	charta ž.; Charta Organizace spojených národů
	chvála, -y ž., jedn. 7. chválou, mn. 2. chval, 3. chválám atd.
	chvíle ž., jedn. 7. chvílí, mn. 2. chvil, 3. chvílím atd.
	číslo s. (zkr. č. i čís.); číslo jednací (zkr. č. j. i čj.); číslo popisné (zkr. č. p. i čp.)
	číslovačka ž., jedn. 3., 6. -čce
	čistička ž., jedn. 3., 6. -čce
	člověk, -a m., jedn. 3., 6. -ku, 5. -če, mn. lidé
	cukrárna, -y ž.; cukrárna U Bílého jelínka
d	dárce, -ce m., jedn. 5. -ce; dárkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
	Darja, -ji, 3.p. -je ž.
	dcera ž., jedn. 3., 6. -ři; dceřin
	dějepis, -u m.
	dělenec, -nce m., jedn. 4. -nce, mn. 1. -nci i -nce
	dělitel, -e m., jedn. 4. -e, mn. 1. -é i -e, 7. -i
	delta ve spojeních, např. delta-funkce, »-funkce, delta-elektron
	Demokratický jemen, D-ého J-u m.; Jemenská lidově demokratická republika; Jemenec m.; jemenský
	den, dne m., jedn. 3., 6. dni i dnu (ale ve dne), mn. 1., 4. dni i dny, 2. dní i dnů, 3. dnům, 6. dnech, 7. dny; Den lidských práv; Štědrý den; Dny italského filmu
	děrovačka ž., jedn. 3., 6. -čce (stroj)
	destruovat, 3. j. destruuje
	diaprojektor [dy-], -u m.
	díra ž., jedn. 7. dírou, mn. 2. děr, 3. dírám atd.
	distribuovat [dy-], 3. j. distribuuje
	dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
	dláha i dlaha ž., jedn. 7. dláhou i dlahou, mn. 2. dlah, 3. dláhám i dlahám, 6. dláhách i dlahách, 7. dláhami i dlahami
	dobíječ, -e m.
	dobíječka ž., jedn. 3., 6. -čce
	dobíjet, 3. mn. dobíjejí i dobíjí
	doga, -y ž., jedn. 3., 6. -ze
	dojemný; dojemně
	dojet, 1. j. dojedu; rozk. dojeď; příč. dojel, dojet; podst. jm. dojetí
	dojezd, -u m.
	dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
	dojit, 1. j. dojím, 3. mn. dojí; podst. jm. dojení
	dojmout, 1. j. dojmu; příč. dojal, dojat; podst. jm. dojetí
	donedávna i do nedávna (ještě nedávno)
	dopíjet, 3. mn. dopíjejí i dopíjí
	Dostojevskij, -kého m.