Pravidla eskho pravopisu

ddivoit, 3. mn. divo (dlat divokm, divoce si ponat)
ooblbit si, rozk. oblib si
 odpoinout si i odponout si, 1. j. odpoinu si i odponu si; rozk. odpoi si i odponi si; p. odpoinul si, odponul si i odpoal si, odpoinut, odponut i odpoat
ppovimnout si, p. poviml si
 pedsevzt si, p. pedsevzal si
 pispit si, rozk. pispi si
sse zjmeno zvratn a stice u zvratnch sloves, 2. sebe, 3. sob i si, 4. sebe i se, 6. sob, 7. sebou (nap. vzt s sebou, rozum se samo sebou apod.)
 sednout si, p. sedl si
 stovat si (nakat); jin je ztovat (init obtnm)
 stskat si, podst. jm. stskn
uumnit si, rozk. umi si
 usmyslit si i usmyslet si, 3. mn. usmysl si i usmyslej si; rozk. usmysli si; p. usmyslil si i usmyslel si, usmylen
vvimnout si, p. viml si
 vymnit si, rozk. vymi si
 vyslouit si, rozk. vyslu si
 vyvrtnout (si), p. vyvrtl si i vyvrtnul si, vyvrtnut (nap. nohu)
zztovat (init obtnm); jin je stovat si (nakat)
sSiam, -u m.; siamsk
 Sibi, -n .; sibisk
 Sibi, -e .; Sibian m.; sibisk
 Sibi, -e .; sibisk
 Sibyla, -y .
 Sibyla, -y .
 sice psl.
 sice; a sice spojka
 sci i sct, 1. j. seu, 3. mn. seou; rozk. se; p. sekl, seen
 Siclie .; Sicilan, -a m.; sicilsk
 Sicilie, -e .; Sicilan m.; sicilsk
 sdeln
 sdlit, -it s., mn. 2. -i; Sdlit A. Staka, Sdlit Mru; sdlit Spoilov (viz 82)
 sdlitn
 sdlit
 sdlo s.
 siemens [s-], -u m. (zn. S)
 siena .
 Sierra Leone, S-y L. .; sierraleonsk republika; Sierraleoan m.;sierraleonsk
 Sierra Maestra, S-y M-y .
 Sierra Nevada, S-y N-y .; sierranevadsk
 siesta .
 sifon [-on i -n], -u m.
 signl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 signalizace .
 signalizan
 signalizovat
 signln
 signlov
 signat, -e m.
 signatura [-tu- i -t-] .
 signovat
 signum, -na s.
 sikh, -a m.
 sl, -u m. (koeina)
 sla, -y ., jedn. 7. slou i silou, mn. 2. sil, 3. slm i silm, 6. slch i silch, 7. slami i silami
 silck
 silk, -a m.; silaka .
 sil, -e .
 silovat, podst. jm. silovn
 silenka .
 silice .
 silicit, -u m.
 silicium, -cia s.
 silikt, -u m.
 silikon, -u m.
 silikza, -y .
 slit, rozk. sil
 silnice .
 silnoproud
 siln
 silo s.
 silora ., jedn. 7. silorou, mn. 2. silor, 3. silorm atd.
 silomr, -u m.
 silon, -u m.
 silov (k sla i k silo)
 silueta .
 silur, -u m.
 Silva i Sylva, -y .
 Silva i Sylva, -y .
 Silvn i Silvan, -a m.; Silvna i Silvana, -y .
 Silvestr, -a m.
 silvestr, -a m. (zbava); vl. jm. Silvestr
 silvestrovsk
 Silvie i Sylvie, -e .
 sm i sm s., viz semeno
 Simeon, -a m.
 simerink, -ku m.
 Simferopol, -u m.; simferopolsk
 Simon, -a m.; Simona, -y .
 simplifikace .
 simulace .
 simulant, -a m.
 simulovat
 simultnn; simultnn
 simultnnost, -i .
 s, -n .; Dvokova s i s Dvokova apod.
 Sinaj, -e m.; sinajsk
 Sinaj, -e m.; sinajsk
 sinal
 sinat nedok. (stvat se sinalm)
 sinav
 sinekura [-ku- i -k-] .
 Singapur, -u m.; Singapurec, -rce i Singapuan, -a m.; singapursk
 Singapur, -u m.; Singapursk republika; Singapurec i Singapuan m.; singapursk
 singulr, -u m.
 singulrn
 sinice . (rostlina)
 ska .
 sinologie .
 sov (k s)
 sinov (nap. vta)
 sintr, -u m.
 sinus, -nu i -nusu m. (zn. sin)
 sinusoida .
 sinusov (nap. pravtko)
 sin
 sionista [-ny-], -y m.
 sionistick [-nysty-]
 spat, 1. j. spm i spu; rozk. spej (vydvat spav hlas)
 Podobn:
aabych, abys (ale aby ses nebl, aby sis vzal atp.), aby; mn. abychom, abyste, aby
 agresivita .
 agresivn [-si- i -s-]
 Alois [-oj-] i Alojz, -e [-ze] i -a [-za] m.; Aloisie [-ojzi-] i Alojzie, -e .
 Alois, -se [-ze] i -sa [-za] i Alojz, -e i -a m.; Aloisie [-zi-] i Alojzie .
 Andalusie [-lz- i -luz-], -e .; Andalusan m.; andalusk
 Andalusie [-lz- i -luz-]; Andalusan, -a m.; andalusk, mn. -lut
 andalusit [-zit], -u m.
 antitoxin [-ty-ksi- i -ty-ks-], -u m.
 apsida .
 Arsinoa, -noy i Arsinoe [-], -noy i neskl. .
 Asie [z-] .; Asijec, -jce m.; asijsk
 Asie [z-], -e .; Asijec m.; asijsk
 asigmatick [asi-ty-]
 asimilace .
 asimilovat
 asistence .
 asistenn
 asistent, -a m.
 asistovat
 asi spojka i st.
bbabylon [-on i -n], -u m. (zmatek); Babylon (starovk asijsk msto)
 bacilonosi, -e m.
 basic [bejzik], -cu [-ku] i -ku m.; programovac jazyk Basic
 Basilej [-zi-], -e .; basilejsk
 basista, -y m.
 besdka .
 bezkonfesijn i bezkonfesn
 Bl Rus, B- R-si .
 biopsie .
 Brasilia [-z-], -ie . (msto); brasilijsk
 bratci, -k m. mn. (husitsk vojsko)
 bravo; bravissimo [-a-si-] (ital.)
 Brindisi [-dyzi] neskl. s.; brindisk
 brousc (kdo nebo co brous)
 brousic (nap. stroj)
 brousit, rozk. brus; p. brouen; podst. jm. brouen
 brusi, -e m.
 brusisk, mn. -t
 brusistv s.
 brusinka .
 brusrna, -y .
 busi spojka i st.
 bula, -y .; Zlat bula sicilsk
 bych, bys (ale uil by ses, pamatoval by sis atp.) by, mn. bychom, byste, by
 bt, pt. jsem, jsi, je nebo (id.) jest, mn. jsme, jste, jsou; zp. nejsem, nejsi, nen, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, bude, ...; rozk. bu, budi; p. byl; podst. jm. byt, nebyt
 bysi spojka
cCassius viz Kassius
 Celsius [-z-], -sia m.
 Celsiv [-zi-] stupe (zn. C)
 cidre [sidr], -ru m.
 Cincinnati [sinsinety] neskl. s.; cincinnatsk
 cirka psl. (kolem, asi; zkr. cca i ca)
 si zjm.
 city [si-] neskl. . i s. (msto); City (v Londn)
 cosi, cos zjm.
ddancing [-ci- i -si-], -gu m.
 depresivn [-si- i -s-]
 deset, deseti i desti
 desetilenn i destilenn
 desetidenn i destidenn
 desetihal i destihal i -hal, -e m.
 desetikoruna i destikoruna .
 desettisckrt
 design [dyzajn], -u m.
 designace [-si-] .
 designt [-si-], -u m.
 designr [dyzajn-], -a m.
 designovan [-si-]
 dsit, rozk. ds; p. den
 destka .
 devtsil, -u m.; Devtsil (spolek)
 disident [dysi-], -a m.
 disidentsk [dysi-], mn. -tt
 disimilace [dysi-] .
 dixieland [dyksile-], -u m.
 dohasnat, podst. jm. dohasnn
 dohoda .; Postupimsk dohoda (hist. udlost) (viz 68); Helsinsk dohody (viz 68)
 Doksy, Doks m. pomn., 6. -sech i -sch; doksk i dokesk, mn. -kt i -ket
 doosdlit
 doosdlovat i doosidlovat
 dosvat i dosvat, podst. jm. dosvn i dosvn
 dosci i dosct, 1. j. doseu, 3. mn. doseou; rozk. dose; p. dosekl, doseen (dosekat)
 dosci, 1. j. doshnu, viz doshnout
 dost, 1. j. doseji i doseju, 3. mn. dosej i dosejou; rozk. dosej; p. dosel i dosil, doset; podst. jm. doset
 dusinan, -u m.
 dusk, -u m.
 dusit, rozk. dus; p. duen
 dusitan, -u m.
 dustko s.
 dusiv
eEleuzna -zny i Eleusis [-z-], -siny .; eleuznsk i eleusinsk
 Elysion i Elysium [-z-] i Elzium, -ia s.
 epilepsie .
 Eufrozna i Eufrosina [-zi-], -y .
 Eurasie [-z-], -e .; eurasijsk
 expresionista [-ny-], -y m.
 expresionistick [-nysty-]
 expresionizmus [-ny-], -izmu i expresionismus [-nyzm-], -ismu m.
 expresivn [-si- i -s-]
Naposledy hledno:

si, esle, napevno, zorganizovat, spaliteln, rozdi, rozseknout, konat, is, d

Najt ve Slovnku rm si
Najt rmy na slovo si
Pravidla aktuln obsahuj 34.846 eskch slov a 3.230.785 slovnch tvar. Pro generovn slovnch tvar pouvme Ispel.