ďż˝stoj: pravidla českého pravopisu

SLOVNÍ TVARY: stoj ~ stoje ~ stojem ~ stoji ~ stojích ~ stojů ~ stojům

s	stojan, -u m.
	stoje i vstoje i vestoje přísl.

	Podobné:
d	dostát, 1. j. dostojím; rozk. dostůj; příč. dostál
	Dostojevskij, -kého m.
	důstojnický
	důstojník, -a m.; důstojnice ž.
	důstojný
j	jakžtakž i jakž takž (obstojně)
	jistojistě přísl.
n	nastát se, 1. j. nastojím se; příč. nastál se
	nedostát, 1. j. nedostojím; příč. nedostál
	nepřístojný
o	obstát, 1. j. obstojím; rozk. obstůj; příč. obstál (osvědčit se)
	obstojný
	okolostojící
p	poddůstojník, -a m.
	přestát, 1. j. přestojím; rozk. přestůj; příč. přestál; podst. jm. přestání
s	stát, 1. j. stojím; rozk. stůj; příč. stál; podst. jm. stání
t	tolerantní (např. postoj)
	Tolstoj, -stého m.
u	ustát se, 1. j. ustojím se; příč. ustál se
v	vestoje i vstoje i stoje přísl.
	vstoje i vestoje i stoje přísl.
	vystát, 1. j. vystojím; rozk. vystůj; příč. vystál