Pravidla českého pravopisu

 Zadáno slov: 2, hledáno: do
 Zvolte jiné ze zadaných:  do 

ddohola i do hola (např. ostříhat)
 donedávna i do nedávna (ještě nedávno)
 donekonečna i do nekonečna (ustavičně)
 doposledka i do posledka (do samého konce)
 doširoka i do široka (široce)
ppás, pasu m. (část těla, např. do pasu)
rrok, -u (ale do roka) m., mn. obyč. léta, let, ale též roky, roků; Nový rok (svátek 1. ledna); Rok české hudby (akce)
ssdrhnout, příč. sdrhl i sdrhnul (z povrchu); jiné je zdrhnout (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci)
 smáčet, 3. mn. smáčejí i smáčí (slzami, do tekutiny apod.); jiné je zmáčet (důkladně promáčet)
 smočit (slzami, do tekutiny apod.); jiné je zmočit (důkladně promočit)
uúmor, -u m.; do úmoru
 úpad, -u m.; do úpadu
vvzrůst, 1. j. vzrostu; rozk. vzrosť; příč. vzrostl (vyrostl do výše)
zzatknout, příč. zatkl i zatknul, zatčen (zbaven svobody), zatknut (zabodnut do země)
 zdrhnout, příč. zdrhl i zdrhnul (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci); jiné je sdrhnout (z povrchu)
 zelenožlutý (žlutý do zelena), zelenošedý apod.
 zmáčet, 3. mn. zmáčejí i zmáčí (důkladně promáčet); jiné je smáčet (slzami, do tekutiny apod.)
 zmočit (důkladně promočit); jiné je smočit (slzami, do tekutiny apod.)
dďobat, 1. j. ďobu i ďobám; rozk. ďobej
 doběhnout, příč. doběhl, doběhnut; podst. jm. doběhnutí
 dobíhat, podst. jm. dobíhání
 dobíječ, -e m.
 dobíječka ž., jedn. 3., 6. -čce
 dobíjet, 3. mn. dobíjejí i dobíjí
 dobírat, podst. jm. dobírání
 dobírka ž.
 dobít, 1. j. dobiji i dobiju, 3. mn. dobijí i dobijou; rozk. dobij; příč. dobil, dobit; podst. jm. dobití
 dobrácký
 dobrák, -a m.; dobračka ž.
 dobrat, 1. j. doberu, 2. dobereš, ..., 3. mn. doberou; rozk. dober; příč. dobral, dobrán; podst. jm. dobrání
 dobře, 2. st. lépe, líp
 Dobříš, -e ž.; dobříšský
 Dobříš, -e ž.; dobříšský, mn. -šští
 dobročinnost, -i ž.
 dobročinný; dobročinně
 dobrodinec, -nce m.
 dobrodruh, -a m.; dobrodružka ž.
 dobrodružný
 dobrodružství s.
 Dobromil, -a m.; Dobromila, -y ž.
 Dobromír, -a m.; Dobromíra, -y ž.
 dobromyslný
 dobropis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 Dobrudža, -e ž., 3., 6. -i, 4. -u, 7. -ou; dobrudžský, mn. -džští
 Dobrudža, -e ž.; Dobrudžan m.; dobrudžský
 dobrý, 2. st. lepší
 dobýt, 1. j. dobudu i dobydu; rozk. dobuď; příč. dobyl, dobyt; podst. jm. dobytí
 dobytče, -ete s., mn. 1., 4. -ata
 dobytčí
 dobytek, -tka m.
 dobytkář, -e m.
 dobytkářství s.
 dobyvačný
 dobývat, podst. jm. dobývání
 dobyvatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 dočasný; dočasně
 docela přísl.
 docent, -a m.; docentka ž. (zkr. doc.)
 docentský, mn. -tští
 docentura [-tu- i -tú-] ž.
 docházet, 3. mn. docházejí i dochází
 docházka ž.
 dochvilný
 docílit, rozk. docil
 dočíst, 1. j. dočtu; rozk. dočti, dočtěte; příč. dočetl, dočetla i dočtla, dočten; podst. jm. dočtení
 dočista přísl. (docela, úplně)
 dodat, 1. j. dodám; podst. jm. dodání
 dodávat, podst. jm. dodávání
 dodavatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 dodávka ž.
 dodnes, dodneška přísl.
 Dodona, -ny ž.
 doga, -y ž., jedn. 3., 6. -ze
 dogma, -atu s.
 dogmatický [-ty-]
 dogmatizmus [-ty-], -izmu i dogmatismus [-tyzm-], -ismu m.
 Do neskl. s.; doháský
 dohánět, 3. mn. dohánějí i dohání
 dohasínat, podst. jm. dohasínání
 dohled, -u m.
 dohlédnout i dohlídnout, příč. dohlédl, dohlédnul i dohlídl, dohlídnul
 dohlížet, 3. mn. dohlížejí i dohlíží
 dohmátnout, příč. dohmátl
 dohnat, 1. j. doženu; rozk. dožeň; příč. dohnal, dohnán
 dohoda ž.; Postupimská dohoda (hist. událost) (viz § 68); Helsinské dohody (viz § 68)
 dohodnout, příč. dohodl
 dohrát, 1. j. dohraji i dohraju, 3. mn. dohrají i dohrajou; rozk. dohraj i dohrej; příč. dohrál, dohrán; podst. jm. dohrání
 dohřát, 1. j. dohřeji i dohřeju, 3. mn. dohřejí i dohřejou; rozk. dohřej; příč. dohřál, dohřát; podst. jm. dohřátí
 dohrávka ž.
 dohřmět i dohřmít, 3. mn. dohřmí; rozk. dohřmi, dohřměte; příč. dohřměl
 dohromady přísl.
 dojemný; dojemně
 dojet, 1. j. dojedu; rozk. dojeď; příč. dojel, dojet; podst. jm. dojetí
 dojezd, -u m.
 dojící (kdo nebo co dojí)
 dojicí (např. přístroj)
 dojídat, podst. jm. dojídání
 dojímat
 dojímavý
 dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
 dojít, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, dojděte; příč. došel, došla; podst. jm. dojití
 dojit, 1. j. dojím, 3. mn. dojí; podst. jm. dojení
 dojíždět, 3. mn. dojíždějí i dojíždí
 dojížďka ž., mn. 2. -děk
 dojmout, 1. j. dojmu; příč. dojal, dojat; podst. jm. dojetí
 dok, -u m.
 dokázat, 1. j. dokážu, 3. mn. dokážou; rozk. dokaž
 dokazatelný
 dokazovat
 dokdy přísl.
 doklad, -u m.
 dokládat
 dokola přísl. (kolem)
 dokolečka přísl. (kolem)
 dokonce část.
 dokořán přísl.
 Doksy, Doks m. pomn., 6. -sech i -sích; dokský i dokeský, mn. -kští i -keští
 Doksy, Doks m. pomn.; dokský i dokeský
 Podobné:
aabradovat
 accelerando [ače-]
 acidofilní
 adolescence ž.
 adolescenční
 adolescent, -a m.
 Adolf, -a m.; Adolfa, -y i Adolfina i Adolfína, -y ž.
 Adonis, -ise i -ida m.
 adopce ž.
 adopční
 adoptivní [-ty- i -tý-]
 adoptovat (osvojit)
 albín, -a m. (kdo má nedostatek kožního barviva)
 Alžírsko, -a s.; Alžírská demokratická a lidová republika; Alžířan m.; alžírský
 Andorra la Vella [velja], A-y la V. ž.; andorrský
 Andorra, -y ž.; Andorrské knížectví; Andořan m.; andorrský
 anekdota ž.
 anekdotický [-ty-]
 Angola, -y ž.; Angolská lidová republika; Angolan m.; angolský
 anodo
 antidopinkový i antidopingový [-ty-]
 ap., apod. (a podobně, a podobný)
 aplaudovat
 Árijec, -jce m. (Indoíránec)
 Asklepiades [-lé-], -da m.; Asklepiadův i asklepiadský verš, Asklepiadovy strofy
 atp., atpod. (a tak podobně, a tomu podobný)
bbabiččin; Babiččino údolí (u Náchoda)
 Babiččino údolí (u Náchoda)
 balící (kdo nebo co balí)
 Bangladéš, -e m.; Bangladéšská lidová republika; Bangladéšan m.; bangladéšský
 Barbados, -u m.; Barbadosan m.; barbadoský
 Barrandov, -a m.; barrandovský
 Barrandov, -a m.; barrandovský
 barvící (kdo nebo co barví)
 Basedowova [-ze-] nemoc
 bednící (kdo nebo co bední)
 beladona ž.
 bělící (kdo nebo co bělí)
 bezvědo s.
 bezvědo; bezvědo
 bezzásado
 bída ž., jedn. 7. bídou, mn. 2. běd
 bílící (kdo nebo co bílí)
 bitva, -y ž., mn. 2. bitev; bitva na Bílé hoře (bělohorská bitva), bitva u Domažlic (viz § 68)
 bledomodrý apod.
 bombardon [-on i -ón], -u m.
 Bordeaux [-do i -dó] neskl. s.; bordeauxský
 Bordeaux [-do i -dó] s. neskl.; bordeauxský [-doský i -dóský], mn. -xští
 bordó příd. jm. neskl.
 bordóská jícha
 bordo
 bouda ž., mn. 2. bud; Bouda (obrozenecké divadlo v Praze); Luční bouda (v Krkonoších); bouda U Huťského vodopádu; Pomezní boudy (osada)
 božíhodo
 brázdící (kdo nebo co brázdí)
 brousící (kdo nebo co brousí)
 brzdící (kdo nebo co brzdí)
 brzdo
 budící (kdo nebo co budí)
 budoár, -u m.
 bůhsámví i bůh sám ví (kdožví)
 bůhsuď i bůh suď (kdožví)
 bůhvíkdo, bůhvíco, bůhvíjaký atd. i bůhví kdo, bůhví co, bůhví jaký atd.
 buldok, -a m.
 buldozer, -u m.
 bytový (např. doplňky)
ccelnice ž.; Celnice Rozvadov
 České středohoří
 chalcedon, -u m.
 chladící (kdo nebo co chladí)
 cídící (kdo nebo co cídí)
 cílevědo; cílevědo
 Čína, -y ž.; Čínská lidová republika; Číňan m.; čínský
 činorodost, -i ž.
 čistící (kdo nebo co čistí)
 čokoládovna, -y ž.
 Colorado [k-rá-], -a s.; coloradský
 conquistador [konki-], -a m.
 Córdoba [kor-], -y ž.; córdobský
 crescendo [krešendo] (ital.)
 ctižádostivý
ddauphin [dofén], -a m.
 decrescendo [-kreše-] (ital.)
 dekódovat
 dělící (kdo nebo co dělí)
 Demokratický jemen, D-ého J-u m.; Jemenská lidově demokratická republika; Jemenec m.; jemenský
 deodorant i dezodorant, -u m.
 dezodorace ž.
 dezodorant i deodorant, -u m.
 Dido [-ó], -ony i neskl. i Didona, -ony ž.
 difundovat [dy-]
 Diodoros, -ra m.
 disfunkce [dy-] ž. (nežádoucí funkce)
 doktor honoris causa [honóris kauzá] (zkr. dr. h. c.) (lat.)
 doktor věd, doktorka věd (zkr. DrSc.)
 doktor, -a m.; doktorka ž. (zkr. vědecko-akademického titulu Dr., neoficiálně dr.)
 doktorand, -a m.
 doktorát, -u m.
 doktrína ž.
 dokud spojka
 dokument, -u m.
Naposledy hledáno:

do, ěžň, jednosměr, ikas, holubní, léčba, tein, domluvit, obousměr, výpon

Najít ve Slovníku rýmů do
Najít rýmy na slovo do
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.