d | divočit, 3. mn. divočí (dělat divokým, divoce si počínat) |
o | oblíbit si, rozk. oblib si |
odpočinout si i odpočnout si, 1. j. odpočinu si i odpočnu si; rozk. odpočiň si i odpočni si; příč. odpočinul si, odpočnul si i odpočal si, odpočinut, odpočnut i odpočat | |
p | povšimnout si, příč. povšiml si |
předsevzít si, příč. předsevzal si | |
přispíšit si, rozk. přispiš si | |
s | se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.) |
sednout si, příč. sedl si | |
stěžovat si (naříkat); jiné je ztěžovat (činit obtížným) | |
stýskat si, podst. jm. stýskání | |
u | umínit si, rozk. umiň si |
usmyslit si i usmyslet si, 3. mn. usmyslí si i usmyslejí si; rozk. usmysli si; příč. usmyslil si i usmyslel si, usmyšlen | |
v | všimnout si, příč. všiml si |
vymínit si, rozk. vymiň si | |
vysloužit si, rozk. vysluž si | |
vyvrtnout (si), příč. vyvrtl si i vyvrtnul si, vyvrtnut (např. nohu) | |
z | ztěžovat (činit obtížným); jiné je stěžovat si (naříkat) |
s | Siam, -u m.; siamský |
Sibiň, -ně ž.; sibiňský | |
Sibiř, -e ž.; Sibiřan m.; sibiřský | |
Sibiř, -e ž.; sibiřský | |
Sibyla, -y ž. | |
Sibyla, -y ž. | |
sice přísl. | |
sice; a sice spojka | |
síci i síct, 1. j. seču, 3. mn. sečou; rozk. seč; příč. sekl, sečen | |
Sicílie ž.; Sicilan, -a m.; sicilský | |
Sicilie, -e ž.; Sicilan m.; sicilský | |
sídelní | |
sídliště, -iště s., mn. 2. -išť; Sídliště A. Staška, Sídliště Míru; sídliště Spořilov (viz § 82) | |
sídlištní | |
sídlit | |
sídlo s. | |
siemens [sí-], -u m. (zn. S) | |
siena ž. | |
Sierra Leone, S-y L. ž.; sierraleonská republika; Sierraleoňan m.;sierraleonský | |
Sierra Maestra, S-y M-y ž. | |
Sierra Nevada, S-y N-y ž.; sierranevadský | |
siesta ž. | |
sifon [-on i -ón], -u m. | |
signál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | |
signalizace ž. | |
signalizační | |
signalizovat | |
signální | |
signálový | |
signatář, -e m. | |
signatura [-tu- i -tú-] ž. | |
signovat | |
signum, -na s. | |
sikh, -a m. | |
síl, -u m. (kožešina) | |
síla, -y ž., jedn. 7. sílou i silou, mn. 2. sil, 3. sílám i silám, 6. sílách i silách, 7. sílami i silami | |
silácký | |
silák, -a m.; silačka ž. | |
siláž, -e ž. | |
silážovat, podst. jm. silážování | |
silenka ž. | |
silice ž. | |
silicit, -u m. | |
silicium, -cia s. | |
silikát, -u m. | |
silikon, -u m. | |
silikóza, -y ž. | |
sílit, rozk. sil | |
silnice ž. | |
silnoproudý | |
silný | |
silo s. | |
siločára ž., jedn. 7. siločárou, mn. 2. siločár, 3. siločárám atd. | |
siloměr, -u m. | |
silon, -u m. | |
silový (k síla i k silo) | |
silueta ž. | |
silur, -u m. | |
Silva i Sylva, -y ž. | |
Silva i Sylva, -y ž. | |
Silván i Silvan, -a m.; Silvána i Silvana, -y ž. | |
Silvestr, -a m. | |
silvestr, -a m. (zábava); vl. jm. Silvestr | |
silvestrovský | |
Silvie i Sylvie, -e ž. | |
símě i sémě s., viz semeno | |
Simeon, -a m. | |
simerink, -ku m. | |
Simferopol, -u m.; simferopolský | |
Simon, -a m.; Simona, -y ž. | |
simplifikace ž. | |
simulace ž. | |
simulant, -a m. | |
simulovat | |
simultánní; simultánně | |
simultánnost, -i ž. | |
síň, -ně ž.; Dvořákova síň i síň Dvořákova apod. | |
Sinaj, -e m.; sinajský | |
Sinaj, -e m.; sinajský | |
sinalý | |
sinat nedok. (stávat se sinalým) | |
sinavý | |
sinekura [-ku- i -kú-] ž. | |
Singapur, -u m.; Singapurec, -rce i Singapuřan, -a m.; singapurský | |
Singapur, -u m.; Singapurská republika; Singapurec i Singapuřan m.; singapurský | |
singulár, -u m. | |
singulární | |
sinice ž. (rostlina) | |
síňka ž. | |
sinologie ž. | |
síňový (k síň) | |
sinový (např. věta) | |
sintr, -u m. | |
sinus, -nu i -nusu m. (zn. sin) | |
sinusoida ž. | |
sinusový (např. pravítko) | |
siný | |
sionista [-ny-], -y m. | |
sionistický [-nysty-] | |
sípat, 1. j. sípám i sípu; rozk. sípej (vydávat sípavý hlas) |
Podobné: | |
a | abych, abys (ale aby ses nebál, aby sis vzal atp.), aby; mn. abychom, abyste, aby |
agresivita ž. | |
agresivní [-si- i -sí-] | |
Alois [-oj-] i Alojz, -e [-ze] i -a [-za] m.; Aloisie [-ojzi-] i Alojzie, -e ž. | |
Alois, -se [-ze] i -sa [-za] i Alojz, -e i -a m.; Aloisie [-zi-] i Alojzie ž. | |
Andalusie [-lúz- i -luz-], -e ž.; Andalusan m.; andaluský | |
Andalusie [-lúz- i -luz-]; Andalusan, -a m.; andaluský, mn. -luští | |
andalusit [-zit], -u m. | |
antitoxin [-ty-ksi- i -ty-ksí-], -u m. | |
apsida ž. | |
Arsinoa, -noy i Arsinoe [-é], -noy i neskl. ž. | |
Asie [áz-] ž.; Asijec, -jce m.; asijský | |
Asie [áz-], -e ž.; Asijec m.; asijský | |
asigmatický [asi-ty-] | |
asimilace ž. | |
asimilovat | |
asistence ž. | |
asistenční | |
asistent, -a m. | |
asistovat | |
aťsi spojka i část. | |
b | babylon [-on i -ón], -u m. (zmatek); Babylon (starověké asijské město) |
bacilonosič, -e m. | |
basic [bejzik], -cu [-ku] i -ku m.; programovací jazyk Basic | |
Basilej [-zi-], -e ž.; basilejský | |
basista, -y m. | |
besídka ž. | |
bezkonfesijní i bezkonfesní | |
Bílá Rus, B-é R-si ž. | |
biopsie ž. | |
Brasilia [-zí-], -ie ž. (město); brasilijský | |
bratříci, -ků m. mn. (husitské vojsko) | |
bravo; bravissimo [-a-si-] (ital.) | |
Brindisi [-dyzi] neskl. s.; brindiský | |
brousící (kdo nebo co brousí) | |
brousicí (např. stroj) | |
brousit, rozk. brus; příč. broušen; podst. jm. broušení | |
brusič, -e m. | |
brusičský, mn. -čští | |
brusičství s. | |
brusinka ž. | |
brusírna, -y ž. | |
buďsi spojka i část. | |
bula, -y ž.; Zlatá bula sicilská | |
bych, bys (ale učil by ses, pamatoval by sis atp.) by, mn. bychom, byste, by | |
být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí | |
byťsi spojka | |
c | Cassius viz Kassius |
Celsius [-z-], -sia m. | |
Celsiův [-zi-] stupeň (zn. šC) | |
cidre [sidr], -ru m. | |
Cincinnati [sinsinety] neskl. s.; cincinnatský | |
cirka přísl. (kolem, asi; zkr. cca i ca) | |
čísi zájm. | |
city [si-] neskl. ž. i s. (město); City (v Londýně) | |
cosi, cos zájm. | |
d | dancing [-ci- i -si-], -gu m. |
depresivní [-si- i -sí-] | |
deset, deseti i desíti | |
desetičlenný i desítičlenný | |
desetidenní i desítidenní | |
desetihaléř i desítihaléř i -halíř, -e m. | |
desetikoruna i desítikoruna ž. | |
desettisíckrát | |
design [dyzajn], -u m. | |
designace [-si-] ž. | |
designát [-si-], -u m. | |
designér [dyzajn-], -a m. | |
designovaný [-si-] | |
děsit, rozk. děs; příč. děšen | |
desítka ž. | |
devětsil, -u m.; Devětsil (spolek) | |
disident [dysi-], -a m. | |
disidentský [dysi-], mn. -tští | |
disimilace [dysi-] ž. | |
dixieland [dyksile-], -u m. | |
dohasínat, podst. jm. dohasínání | |
dohoda ž.; Postupimská dohoda (hist. událost) (viz § 68); Helsinské dohody (viz § 68) | |
Doksy, Doks m. pomn., 6. -sech i -sích; dokský i dokeský, mn. -kští i -keští | |
doosídlit | |
doosídlovat i doosidlovat | |
dosévat i dosívat, podst. jm. dosévání i dosívání | |
dosíci i dosíct, 1. j. doseču, 3. mn. dosečou; rozk. doseč; příč. dosekl, dosečen (dosekat) | |
dosíci, 1. j. dosáhnu, viz dosáhnout | |
dosít, 1. j. doseji i doseju, 3. mn. dosejí i dosejou; rozk. dosej; příč. dosel i dosil, doset; podst. jm. dosetí | |
dusičnan, -u m. | |
dusík, -u m. | |
dusit, rozk. dus; příč. dušen | |
dusitan, -u m. | |
dusítko s. | |
dusivý | |
e | Eleuzína -zíny i Eleusis [-z-], -siny ž.; eleuzínský i eleusinský |
Elysion i Elysium [-z-] i Elýzium, -ia s. | |
epilepsie ž. | |
Eufrozína i Eufrosina [-zi-], -y ž. | |
Eurasie [-áz-], -e ž.; eurasijský | |
expresionista [-ny-], -y m. | |
expresionistický [-nysty-] | |
expresionizmus [-ny-], -izmu i expresionismus [-nyzm-], -ismu m. | |
expresivní [-si- i -sí-] |
hrď, si, meteorit, byč, stňo, vods, nadlouho, přátels, plasy, šalovat