Pravidla èeského pravopisu

 Zadáno slov: 2, hledáno: sl
 Zvolte jiné ze zadaných: Ztï sl 

sslabièný
 slabika ž.
 slabikáø, -e m.
 slabina ž.
 slábnout, pøíè. slábl
 slaboch, -a m.
 slabomysl
 slaboproudý
 slabošský, mn. -šští
 slabošství s.
 slabostìnný
 slabý, 2. st. slabší
 slad, -u m.
 sladce, sladko, 2. st. sladèeji
 sládek, -dka m.
 sladit (k ladit), pøíè. sladìn; viz i zladit
 sladit, pøíè. slazen (oslazovat)
 sladkokyselý
 sladkovodní
 sladký, 2. st. sladší
 sládnout, pøíè. sládl
 sladovnictví s.
 sladovník, -a m.
 slalom, -u m.
 sláma, -y ž.
 slamìnka ž.
 slamìný
 slámka ž.
 slamník, -u m.
 slámový
 slaneèek, -èka m., mn. 1. -èci i -èky
 slang [sle-], -gu m.
 slánka ž.
 Slaný, -ého m.; slánský
 slapy, -ù m. mn.; Slapy, Slap i Slapù m. pomn., 3. -ùm, 6. -ech, 7. -y; slapský
 Slapy, Slap i -ù m. pomn.; slapský
 slast, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -stmi
 slastný
 slatina ž.
 slatinný
 slatinový
 sláva, -y ž., jedn. 7. slávou
 Slavìna, -y ž.
 Slavia [-lá-], -ie ž. (tìlovýchovná jednota)
 slavík, -a m.; slavièí
 Slavín, -a m.
 slavista, -y m. (badatel ve slavistice)
 slávista, -y m. (pøívrženec, hráè Slavie)
 slavistický [-ty-] (k slavistika)
 slavistika [-ty-] ž.
 slavjanofil, -a m., mn. 4., 7. -y
 slavjanofilství s.
 Slavkov u Brna, S-a u B. m.; slavkovský
 Slavkovský les
 slavnostní
 slavobrána ž., jedn. 7. slavobránou, mn. 2. slavobrán, 3. slavobránám atd.
 Slavomil, -a m.; Slavomila, -y ž.
 Slavomír, -a m,; Slavomíra, -y ž.
 slávychtivý
 slechy, -ù m. mn.
 sleèna ž.
 sl, -dì m., mn. 1. -di i -dì
 sled, -u m.
 slehnout (se), pøíè. slehl (se)
 slepice ž.; slepièí
 slepit
 slepý
 slepýš, -e m.
 slétat (se) i slítat (se), podst. jm. slétání i slítání
 sletìt (se), 3. mn. sletí (se)
 slétnout (se) i slítnout (se), pøíè. slétl (se), slétnul (se) i slítl (se), slítnul (se)
 sletovat (letováním spojit)
 sletovat (se)
 sleva, -y ž.
 slévaè i slevaè, -e m.
 slévaèský i slevaèský, mn. -èští
 slévárenský
 slévárenství s.
 slévárna, -y ž.
 slévat i slívat, podst. jm. slévání i slívání
 slevit
 sléz, -u m. (rostlina)
 slez, -u m. (žaludek u pøežvýkavcù)
 slézat (se) i slízat (se), podst. jm. slézání i slízání (dolù nebo dohromady); jiné je zlézat (napø. horu)
 sležet (se), 3. mn. sleží (se)
 slezina ž.
 slezinný
 slezinový
 slézokvìtý
 Slezsko s.; Slezan, -a m.; slezský, mn. -zští
 Slezsko, -a s.;Slezan m.; slezský
 slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk. slez (se); pøíè. slezl (se); podst. jm. slezení (dolù nebo dohromady); jiné je zlézt (napø. horu)
 Sliaè, -e m.; sliaèský
 Sliaè, -e m.; sliaèský, mn. -èští
 slib, -u m.
 slíbat (líbáním setøít); jiné je zlíbat (nìkoho)
 slíbit, rozk. slib
 slièný
 slída ž.
 slídièství s.
 Podobné:
aachichi citosl.
 adamita, -y m. (pøíslušník náboženské sekty)
 aleluja citosl. i s. neskl.
 amazonka ž. (mužatka); Amazonka (pøíslušnice kmene)
 analogovì-èíslicový (napø. pøevodník)
 anhydrid, -u m. (chemická slouèenina)
 arab, -a m., mn. 1. -i, 4., 7. -y (kùò); Arab (pøíslušník národa)
 austroslavizmus, -izmu i austroslavismus [-zm-], -ismu m.
bbájesloví s.
 Bakchus, lat. Bacchus [-kch-], -cha i -chuse m.; bakchické slavnosti
 Baltoslované, -ù m. mn.
 baltoslovanský
 barvoslepý
 bìda pøísl. i citosl.
 bednicí (sloužící k bednìní)
 betlém, -a i -u m. (jeslièky); Betlém, -a m. (mìsto)
 bezdìky pøísl. (bezdìènì)
 bezmála pøísl. (málem)
 bezobslužný
 bezvýsledný
 Blahoslav, -a m.; Blahoslava, -y ž.
 blíž i blíže pøísl.
 Bohumil, -a m.; Bohuslava, -y ž.
 Bratislava, -y ž.; bratislavský
 Bratislava, -y ž.; bratislavský
 Bøetislav, -a m.; Bøetislava, -y ž.
 Bronislav, -a m.; Bronislava, -y ž.
 brusl, -e m.
 brusle ž., mn. 2. -lí
 bruslit
 brzièko pøísl.
 brzy; brzo pøísl.
  citosl.
cèárovat (kreslit èáry)
 Èáslav, -i i -ì ž., 3., 6. -i, 7. -í; èáslavský
 Èáslav, -i i -ì ž.; èáslavský
 èechoslovakizmus, -izmu i èechoslovakismus [-zm-], -ismu m.
 èesko-ruský (napø. slovník)
 Èeskoslovensko, -a s.; Èeská a Slovenská Federativní Republika (dø.)
 èeskoslovenský; Èeskoslovenská republika, Èeskoslovensko (dø.)
 Èeslav, -a m.; Èeslava, -y ž.
 chichichi citosl.
 choromysl
 cikán, -a m.; Cikán (v etnickém smyslu)
 cink citosl.
 cirka pøísl. (kolem, asi; zkr. cca i ca)
 církevnìslovanský (napø. jazyk)
 èíslice ž., mn. 2. -ic
 èíslicový
 èíslo s. (zkr. è. i èís.); èíslo jednací (zkr. è. j. i èj.); èíslo popisné (zkr. è. p. i èp.)
 èíslovaè, -e m.
 èíslovaèka ž., jedn. 3., 6. -èce
 èíslovat
 èíslovka ž.
 citoslovce s.
 copak zájm. i pøísl.
 cože zájm. i citosl.
 ètyø- ve složeninách (èastìjší než ètyr-)
 ètyøslabièný
 ètyøveslice ž.
 cukrú citosl.
 cupity citosl.
 cupy dupy citosl.
ddále, dál pøísl.
 dávno pøísl.
 deci- (zn. d) ve složeninách, napø. decigram, decilitr atd.
 deka- (zn. da) ve složeninách, napø. dekagram atd.
 déle pøísl.
 devíza, -y ž. (heslo)
 dislokace [dy-] ž.
 div, divže i div že pøísl.
 dlouho pøísl.
 dlouze pøísl.
 dobromysl
 docela pøísl.
 doèista pøísl. (docela, úplnì)
 dodnes, dodneška pøísl.
 dohromady pøísl.
 dokdy pøísl.
 dokola pøísl. (kolem)
 dokoleèka pøísl. (kolem)
 dokoøán pøísl.
 doleva pøísl.
 dolù pøísl.
 domù pøísl.
 domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; pøíè. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
 donést, 1. j. donesu; rozk. dones; pøíè. donesl, donesen
 doopravdy pøísl.
 dopodrobna pøísl.
 dopola pøísl.
 dopoledne, -e s., mn. 7. -y; dopoledne pøísl. (ráno)
 dopolopita pøísl.
 dopolosyta pøísl.
 doposavad pøísl.
 doposledka i do posledka (do samého konce)
 doposud pøísl.
 doprava pøísl.
 dopøedu pøísl.
 doprostøed pøísl. i pøedl.
 dórský (napø. sloup)
Naposledy hledáno:

sl, pchjong, kynoskefaly, výstøih, demografie, tøasoøitka, aje, pasivum, umuèení, vaï

Najít ve Slovníku rýmù sl
Najít rýmy na slovo sl
Pravidla aktuálnì obsahují 34.846 èeských slov a 3.230.785 slovních tvarù. Pro generování slovních tvarù používáme Ispel.