b | brzdící (kdo nebo co brzdí) |
brzdicí (např. kotouč) | |
brzdit, rozk. brzdi i brzď; příč. brzděn; podst. jm. brzdění | |
brzdný | |
brzdový | |
brzičko přísl. | |
brzký, mn. brzcí, 2. st. brzčejší | |
brzlík, -u m. | |
brzy; brzo přísl. |
Podobné: | |
p | přibrzdit, rozk. přibrzdi i přibrzď; příč. přibrzděn |
přibrzďovat | |
v | vbrzku přísl. |
vypínací (např. brzda) | |
z | zbrzdit |
brz, skotsko, objímat, beti, vď, prokázat, tepat, stuz, homonymick, sď