Zadáno slov: 2, hledáno: eknut
 Zvolte jiné ze zadaných: doď eknut 

	Podobné:
d	doříci i doříct, 1. j. dořeknu; rozk. dořekni; příč. dořekl, dořeknut i dořečen i dořčen
o	odříci i odříct i odřeknout, 1. j. odřeknu; rozk. odřekni; příč. odřekl, odřeknut; podst. jm. odřeknutí
p	podřeknout se i podříci se i podříct se, 1. j. podřeknu se; rozk. podřekni se; příč. podřekl se; podst. jm. podřeknutí
	přeřeknout se i přeříci se i přeříct se, 1. j. přeřeknu se; rozk. přeřekni se; příč. přeřekl se; podst. jm. přeřeknutí
	prořeknout (se) i proříci (se) i proříct (se), 1. j. prořeknu (se); rozk. prořekni (se); příč. prořekl (se), prořečen i prořeknut; podst. jm. prořeknutí
u	uřeknout se i uříci se i uříct se, 1. j. uřeknu se; rozk. (ne)uřekni se; příč. uřekl se; podst. jm. uřeknutí
z	zařeknout se i zaříci se i zaříct se, 1. j. zařeknu se; rozk. zařekni se; příč. zařekl se; podst. jm. zařeknutí
	zaseknout, příč. zasekl i zaseknul, zaseknut; podst. jm. zaseknutí
	zřeknout se i zříci se i zříct se, 1. j. zřeknu se; rozk. zřekni se; příč. zřekl se; podst. jm. zřeknutí
	zříci se i zříct se i zřeknout se, 1. j. zřeknu se; rozk. zřekni se; příč. zřekl se; podst. jm. zřeknutí