z | zatáčet, 3. mn. zatáčejí i zatáčí
|
| zatáčka ž., jedn. 3., 6. -čce
|
| zatáčkoměr, -u m.
|
| zátah, -u m.
|
| zatahat, podst. jm. zatahání
|
| zatáhnout, příč. zatáhl, zatažen
|
| zatahovat
|
| zatápět, 3. mn. zatápějí i zatápí
|
| zátaras, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
|
| zatarasit, rozk. zataras; příč. zatarasen
|
| zaťatý
|
| zatčení s.
|
| zatéci i zatéct, 3. mn. zatečou; rozk. zateč; příč. zatekl
|
| zatékat, podst. jm. zatékání
|
| zatemnělý
|
| zatemnění s.
|
| zatemnět (se), 3. mn. zatemnějí (se) i zatemní (se); příč. zatemnělo (se)
|
| zatemnit, 3. mn. zatemní; příč. zatemnil (něco)
|
| zatemňovat
|
| zatepla i za tepla (za vyšší teploty)
|
| zátěž, -e ž.
|
| zatěžkávací (např. zkouška)
|
| zatěžkávání s.
|
| zatěžko i za těžko (nesnadno, obtížně)
|
| zátěžný
|
| zatěžování s.
|
| zátěžový
|
| zatím přísl.
|
| zatímco i zatím co spojka
|
| zatímní; zatímně
|
| zatínat, podst. jm. zatínání
|
| zatírat, podst. jm. zatírání
|
| zátiší s.
|
| zatít i zatnout, viz zatnout
|
| zatížit, rozk. zatiž i zatíži
|
| zátka ž.
|
| zatknout, příč. zatkl i zatknul, zatčen (zbaven svobody), zatknut (zabodnut do země)
|
| zátkovat
|
| zatlouci i zatlouct, 1. j. zatluču, 3. mn. zatlučou; rozk. zatluč; příč. zatloukl, zatlučen
|
| zatmelit
|
| zatmělý
|
| zatmění s.
|
| zatmět se i zatmít se, 3. mn. zatmějí se; příč. zatmělo se
|
| zatnout i zatít, 1. j. zatnu; rozk. zatni; příč. zaťal i zatnul, zaťat i zatnut; podst. jm. zatnutí i zatětí
|
| zato (ale, avšak)
|
| zátočina ž.
|
| zátoka ž.
|
| zátop, -u m.
|
| zátopa, -y ž.
|
| zátopní
|
| zátopový
|
| zatracovat
|
| zatřást, 1. j. zatřesu; rozk. zatřes; příč. zatřásl, zatřesen
|
| zatratit, příč. zatracen
|
| zatrávnit
|
| zatravňovat
|
| zatřepat, 1. j. zatřepu i zatřepám; rozk. zatřep i zatřepej
|
| zatřetí i za třetí
|
| zatrhnout, příč. zatrhl i zatrhnul, zatržen
|
| zatřídit, rozk. zatřiď; příč. zatříděn
|
| zatřiďovat
|
| zatřít, 1. j. zatřu, 3. mn. zatřou; rozk. zatři; příč. zatřel, zatřen
|
| zatrpknout, příč. zatrpkl i zatrpknul
|
| zatřpytit se
|
| zatuchlý
|
| zaťukat
|
| zatvrdit (se), příč. zatvrzen
|
| zatvrdnout, příč. zatvrdl i zatvrdnul
|
| zatvrzelý
|
| zatvrzovat
|
| zatykač, -e m.
|
| zatýkat, podst. jm. zatýkání
|
| zátylek, -lku m.
|
| Podobné: |
a | akuzativ [-ty- i -tý-], -u m.
|
| akuzativní [-ty- i -tý-]
|
| analyzátor, -u m.
|
b | bezatomový
|
| biokatalyzátor, -u m.
|
d | dokázat, 1. j. dokážu, 3. mn. dokážou; rozk. dokaž
|
| dokazatelný
|
| dolézat i dolízat, podst. jm. dolézání i dolízání
|
| dotázat se, 1. j. dotážu se, 3. mn. dotážou se; rozk. dotaž se; podst. jm. dotázání
|
h | hryzat, 1. j. hryžu i hryzám, 3. mn. hryžou i hryzají; rozk. hryž i hryzej; příč. hryzal, hryzán
|
i | improvizátor, -a m.
|
| ionizátor [jony-], -u m.
|
k | katalyzátor, -u m.
|
| kázat, 1. j. kážu, 3. mn. kážou; rozk. kaž; podst. jm. kázání
|
| kazatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
|
| klouzat, 1. j. kloužu i klouzám, 3. mn. kloužou i klouzají; rozk. klouzej
|
| kolonizátor [-ny-], -a m.
|
| kondenzát, -u m.
|
| kondenzátor, -u m.
|
l | lízat, 1. j. lížu i lízám, 3. mn. lížou i lízají; rozk. liž i lízej; podst. jm. lízání
|
| lízátko s.
|
m | mazat, 1. j. mažu, 3. mn. mažou; rozk. maž
|
| mechanizátor [-ny-], -a m.
|
| mezitímco i mezitím co spojka (zatímco)
|
n | na slovo (vzatý)
|
| nakázat, 1. j. nakážu, 3. mn. nakážou; rozk. nakaž; podst. jm. nakázání
|
| nalézat (se)
|
| nařezat, 1. j. nařežu i nařezám, 3. mn. nařežou i nařezají; rozk. nařež i nařezej
|
| navázat, 1. j. navážu, 3. mn. navážou; rozk. navaž; podst. jm. navázání
|
| normalizátor, -a m.
|
o | oblízat, 1. j. oblížu i oblízám, 3. mn. oblížou i oblízají; rozk. obliž i oblízej
|
| obvázat, 1. j. obvážu, 3. mn. obvážou; rozk. obvaž; podst. jm. obvázání
|
| odkázat, 1. j. odkážu, 3. mn. odkážou; rozk. odkaž; podst. jm. odkázání
|
| odlézat i odlízat, podst. jm. odlézání i odlízání
|
| odvázat, 1. j. odvážu, 3. mn. odvážou; rozk. odvaž; podst. jm. odvázání
|
| ohryzat, 1. j. ohryžu i ohryzám, 3. mn. ohryžou i ohryzají; rozk. ohryž i ohryzej; příč. ohryzal, ohryzán
|
| olízat, 1. j. olížu i olízám, 3. mn. olížou i olízají; rozk. oliž i olízej; podst. jm. olízání
|
| ořezat, 1. j. ořežu i ořezám, 3. mn. ořežou i ořezají; rozk. ořež i ořezej
|
| organizátor [-ny-], -a m.
|
| otázat se, 1. j. otážu se, 3. mn. otážou se; rozk. otaž se
|
| ovázat, 1. j. ovážu, 3. mn. ovážou; rozk. ovaž; podst. jm. ovázání
|
| ozonizátor [-ny-], -u m.
|
p | podlézat i podlízat, podst. jm. podlézání i podlízání
|
| podřezat, 1. j. podřežu i podřezám, 3. mn. podřežou i podřezají; rozk. podřež i podřezej
|
| podvázat, 1. j. podvážu, 3. mn. podvážou; rozk. podvaž
|
| polarizátor, -u m.
|
| popularizátor, -a m.
|
| poukázat, 1. j. poukážu, 3. mn. poukážou; rozk. poukaž; podst. jm. poukázání
|
| přelézat i přelízat, podst. jm. přelézání i přelízání
|
| převázat, 1. j. převážu, 3. mn. převážou; rozk. převaž; podst. jm. převázání
|
| převzít, 1. j. převezmu; rozk. převezmi; příč. převzal, převzat
|
| přikázat, 1. j. přikážu, 3. mn. přikážou; rozk. přikaž; podst. jm. přikázání
|
| přilézat i přilízat, podst. jm. přilézání i přilízání
|
| přivázat, 1. j. přivážu, 3. mn. přivážou; rozk. přivaž; podst. jm. přivázání
|
| prokázat, 1. j. prokážu, 3. mn. prokážou; rozk. prokaž; podst. jm. prokázání
|
| prokazatelný
|
| prolézat i prolízat, podst. jm. prolézání i prolízání
|
| prozatím přísl.
|
| prozatímně přísl.
|
| prozatímní; Prozatímní divadlo (v Praze)
|
r | racionalizátor, -a m.
|
| řezat, 1. j. řežu i řezám, 3. mn. řežou i řezají; rozk. řež i řezej
|
| rozhryzat, 1. j. rozhryžu i rozhryzám, 3. mn. rozhryžou i rozhryzají; rozk. rozhryž i rozhryzej; příč. rozhryzal, rozhryzán
|
| rozkázat, 1. j. rozkážu, 3. mn. rozkážou; rozk. rozkaž; podst. jm. rozkázání
|
| rozlézat se i rozlízat se, podst. jm. rozlézání i rozlízání
|
| rozmazat, 1. j. rozmažu, 3. mn. rozmažou; rozk. rozmaž
|
| rozřezat, 1. j. rozřežu i rozřezám, 3. mn. rozřežou i rozřezají; rozk. rozřež i rozřezej
|
| rozvázat, 1. j. rozvážu, 3. mn. rozvážou; rozk. rozvaž; podst. jm. rozvázání
|
s | seřezat i sřezat, 1. j. s(e)řežu i s(e)řezám, 3. mn. s(e)řežou i s(e)řezají; rozk. s(e)řež i s(e)řezej (svrchu uřezat); jiné je zřezat (hovor. zbít)
|
| slézat (se) i slízat (se), podst. jm. slézání i slízání (dolů nebo dohromady); jiné je zlézat (např. horu)
|
| slízat, 1. j. slížu i slízám, 3. mn. slížou i slízají; rozk. sliž i slízej
|
| smazat, 1. j. smažu, 3. mn. smažou; rozk. smaž (mazáním setřít); jiné je zmazat (umazat)
|
| sřezat i seřezat, 1. j. s(e)řežu i s(e)řezám, 3. mn. s(e)řežou i s(e)řezají; rozk. s(e)řež i s(e)řezej (svrchu uřezat); jiné je zřezat (hovor. zbít)
|
| stabilizátor, -u m.
|
| svázat, 1. j. svážu, 3. mn. svážou; rozk. svaž; podst. jm. svázání
|
| synchronizátor [-ny-], -u m.
|
t | tázat se, 1. j. tážu se, 3. mn. tážou se; rozk. taž se
|
| tazatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
|
u | uhryzat, 1. j. uhryžu i uhryzám, 3. mn. uhryžou i uhryzají; rozk. uhryž i uhryzej; příč. uhryzal, uhryzán
|
| ukázat, 1. j. ukážu, 3. mn. ukážou; rozk. ukaž; podst. jm. ukázání
|
| ukazatel, -e m., mn. 1. -e i -é, 7. -i
|
| ulízat, 1. j. ulížu i ulízám, 3. mn. ulížou i ulízají; rozk. uliž i ulízej; příč. ulízán
|
| umazat, 1. j. umažu, 3. mn. umažou; rozk. umaž
|
| uřezat, 1. j. uřežu i uřezám, 3. mn. uřežou i uřezají; rozk. uřež i uřezej
|
| uvázat, 1. j. uvážu, 3. mn. uvážou; rozk. uvaž; podst. jm. uvázání
|
v | vázat, 1. j. vážu, 3. mn. vážou; rozk. važ; podst. jm. vázání
|
| verzatilní [-ty-]
|
| vlézat i vlízat, podst. jm. vlézání i vlízání
|
| vozataj, -e m.
|
| vrzat, 1. j. vržu i vrzám, 3. mn. vržou i vrzají; rozk. vrzej
|
| vykázat, 1. j. vykážu, 3. mn. vykážou; rozk. vykaž; podst. jm. vykázání
|
| vykazatelný
|
| vylézat i vylízat, podst. jm. vylézání i vylízání
|
| vylízat (k lízání), 1. j. vylížu i vylízám, 3. mn. vylížou i vylízají; rozk. vyliž i vylízej
|
| vymazat, 1. j. vymažu, 3. mn. vymažou; rozk. vymaž
|
| vynalézat, podst. jm. vynalézání
|
| vyřezat, 1. j. vyřežu i vyřezám, 3. mn. vyřežou i vyřezají; rozk. vyřež i vyřezej
|
| vyvázat, 1. j. vyvážu, 3. mn. vyvážou; rozk. vyvaž; podst. jm. vyvázání
|
| vzít, 1. j. vezmu; rozk. vezmi, vezměte; příč. vzal, vzat; podst. jm. vzetí
|
| vzkázat, 1. j. vzkážu, 3. mn. vzkážou; rozk. vzkaž; podst. jm. vzkázání
|