h | hloub, -i ž.; z hloubi duše |
hloubící (kdo nebo co hloubí) | |
hloubicí (např. stroj) | |
hloubit, rozk. hlub i hloubi, hlubte i hlouběte; podst. jm. hloubení | |
hloubka ž. | |
hloupý |
Podobné: | |
c | chlouba, -y ž. |
h | hluboko, hluboce, 2. st. hloub, hlouběji |
p | přihlouplý |
prohloubit, rozk. prohlub i prohloubi, prohlubte i prohlouběte; podst. jm. prohloubení | |
prohloupit, rozk. (ne)prohlup | |
v | vychloubačný |
vyhloubit, rozk. vyhlub i vyhloubi; podst. jm. vyhloubení | |
z | zhloupnout, příč. zhloupl |
hlou, ťga, ty, šmíra, boa, vaci, kotel, tkalcovsk, kotit, rocen