Tvar zni převeden na znít
z | znít, 3. j. zní, 3. mn. znějí i zní; rozk. zni, zněte; příč. zněl; podst. jm. znění |
Podobné: | |
d | doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění |
o | odeznít i odznít, 3. j. od(e)zní, 3. mn. od(e)zní i od(e)znějí; rozk. od(e)zni; příč. od(e)zněl; podst. jm. od(e)znění |
odznít i odeznít, 3. j. od(e)zní, 3. mn. od(e)zní i od(e)znějí; rozk. od(e)zni; příč. od(e)zněl; podst. jm. od(e)znění | |
p | poblouznit, podst. jm. poblouznění |
r | rozeznít (se), 3. j. rozezní (se), 3. mn. rozezní (se) i rozeznějí (se); rozk. rozezni (se); příč. rozezněl (se); podst. jm. rozeznění |
roznítit, rozk. rozni i rozně; příč. roznícen | |
t | trýznit |
trýznitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i | |
u | ukáznit |
uvěznit | |
v | věznit |
věznitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i | |
vyznít, 3. j. vyzní, 3. mn. vyzní i vyznějí; rozk. vyzni, vyzněte; příč. vyzněl; podst. jm. vyznění | |
vznítit, rozk. vzni i vzně; příč. vznícen | |
z | zaznít, 3. mn. zaznějí i zazní; rozk. zazni, zazněte; příč. zazněl; podst. jm. zaznění |
zbláznit (se), příč. zblázněn | |
zdůraznit, příč. zdůrazněn | |
íznit | |
znervóznit, 3. mn. znervózní; příč. znervóznil (někoho) | |
ztrýznit | |
zvýraznit |
znít, fytogeneze, koliker, přebijou, taktizovat, iko, těsnopis, ubot, paragraf, sí