Zadáno slov: 2, hledáno: net
 Zvolte jiné ze zadaných: net ťes 

n	neť i neteř ž., jedn. 2. neteře, 3., 6. neteři, 4. neteř, 7. neteří, mn. 1. neteře, 2. -í, 3. -ím atd.

n	netkaný
	netknutý
	netopýr, -a m.; netopýří
	netřeba přísl.
	netřesk, -u m.
	netrpělivý
	netto
	netýkavka ž.

	Podobné:
a	Aneta, -y ž.
	antimagnetický [-ty-ty-]
b	bajonet, -u m.
	baronet, -a m.
	brnět, 3. mn. brní
	brunet, -a m.; bruneta i brunetka ž.
	bujnět, 3. mn. bujnějí i bujní
c	černět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
	Cincinnati [sinsinety] neskl. s.; cincinnatský
	čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
d	dohánět, 3. mn. dohánějí i dohání
	dopnout, 1. j. dopnu; rozk. dopni, dopněte; příč. dopnul i dopjal, dopnut i dopjat; podst. jm. dopnutí
	doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
	dožnout i dožít, 1. j. dožnu; rozk. dožni, dožněte; příč. dožal i dožnul, dožat i dožnut; podst. jm. dožnutí
	dřevěnět, 3. mn. dřevěnějí i dřevění
e	elektromagnetický [-ty-]
f	fonetický [-ty-]
	fonetika [-ty-] ž.
	frenetický [-ty-]
g	genetický [-ty-]
	genetika [-ty-] ž.
h	hanět i hanit, 3. mn. hanějí i haní; rozk. haněj i haň; příč. haněl i hanil, haněn
	hnětač, -e m.
	hníst, 1. j. hnětu; rozk. hněť; příč. hnětl, hněten
	hnout, 1. j. hnu; rozk. hni, hněte; příč. hnul, hnut; podst. jm. hnutí
	hrad, -u m.; hrad Rožmberk, hrad Kunětická hora; Dívčí hrady; Hrad, tj. Pražský hrad
i	internet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť)
	internet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť)
j	Jupiter, -a i -u m. (planeta); Jupiter, -a m. (bůh)
	Jupiter, -ru i -ra m. (planeta); jupiterský
k	kabinet, -u m.
	kastaněty, -nět ž. pomn.
	kinetický [-ty-]
	kinetika [-ty-] ž.
	klanět se, 3. mn. klanějí se i klaní se; rozk. klaněj se i klaň se
	klarinet, -u m.
	klarinetista [-ty-], -y m.
	Kunětická hora
	kybernetický [-ty-]
	kybernetika [-ty-] ž.
l	lačnět, 3. mn. lačnějí i lační
	letoun, -a m. živ. (např. netopýr)
	luneta ž.
m	magnet, -u m.
	magnetický [-ty-]
	magnetit [-ty-], -u m.
	magnetizace [-ty-] ž.
	magnetizační [-ty-]
	magnetizmus [-ty-], -izmu i magnetismus [-tyzm-], -ismu m.
	magnetizovat [-ty-]
	magnetofon, -u m.
	malátnět, 3. mn. malátnějí i malátní
	malomyslnět, 3. mn. malomyslnějí i malomyslní
	marioneta ž.
	Mars, -rta m. (planeta)
	Mars, Marsu m. (planeta); Mars, Marta m. (římský bůh)
	Merkur, -a i -u m. (planeta); Merkur, -a m. (římský bůh)
	Merkur, -ra, lat. Mercurius [-kú-], -ria m. (římský bůh) Merkur, -ru i -ra m. (planeta)
	meziplanetární
	mohutnět, 3. mn. mohutnějí i mohutní
	mužnět, 3. mn. mužnějí i mužní
n	načít, 1. j. načnu; rozk. načni, načněte; příč. načal, načat; podst. jm. načetí
	nadhánět, 3. mn. nadhánějí i nadhání
	nahánět, 3. mn. nahánějí i nahání
	naklánět (se), 3. mn. naklánějí (se) i naklání (se)
	napnout, 1. j. napnu; rozk. napni, napněte; příč. napnul i napjal, napnut i napjat; podst. jm. napnutí (např. lana) i napětí (např. duševní)
	navonět, 3. mn. navoní i navonějí; rozk. navoň
	nažnout i nažít, 1. j. nažnu; rozk. nažni, nažněte; příč. nažal i nažnul, nažat i nažnut; podst. jm. nažnutí
	Neptun, -a i -u m. (planeta); Neptun [-tú-], -a m. (římský bůh)
	Neptun, -nu i -na m. (planeta)
	nonet, -u m.
	noneto s.
o	obepnout, 1. j. obepnu; rozk. obepni, obepněte; příč. obepnul i obepjal, obepnut i obepjat; podst. jm. obepnutí (např. rukama) i obepětí (např. myšlenkami)
	odejmout i odnít, 1. j. odejmu; příč. odňal, odňat; podst. jm. odnětí
	odepnout, 1. j. odepnu; rozk. odepni, odepněte; příč. odepnul i odepjal, odepnut i odepjat; podst. jm. odepnutí
	odetnout i odtít, 1. j. odetnu; rozk. odetni, odetněte; příč. odťal i odetnul, odťat i odetnut; podst. jm. odetnutí i odtětí
	odhánět, 3. mn. odhánějí i odhání
	odklánět, 3. mn. odklánějí i odklání
	odnětí s.
	odzvánět, 3. mn. odzvánějí i odzvání
	ohánět se, 3. mn. ohánějí se i ohání se
	ohnout, 1. j. ohnu; rozk. ohni, ohněte; příč. ohnul, ohnut; podst. jm. ohnutí
	okounět, 3. mn. okounějí i okouní
	onemocnět, 3. mn. onemocnějí i onemocní; příč. onemocněl
	ontogenetický [-ty-]
	otěhotnět, 3. mn. otěhotnějí i otěhotní
	ožnout i ožít, 1. j. ožnu; rozk. ožni, ožněte; příč. ožal i ožnul, ožat i ožnut; podst. jm. ožnutí
p	planeta ž.; planeta Země
	planetárium, -ria s.; Planetárium (kulturní zařízení např. v Praze)
	planetární
	Pluto, -ta m. (planeta)
	Pluto, -ta m. i s. (planeta)
	pnout (se), 1. j. pnu (se); rozk. pni (se), pněte (se); příč. pnul (se) i pjal (se), pnut i pjat; podst. jm. pnutí
	počít, 1. j. počnu; rozk. počni, počněte; příč. počal, počat; podst. jm. početí
	podnět, -u m.
	podnětný
	podnítit, rozk. podniť i podněť; příč. podnícen
	pohánět (k honit), 3. mn. pohánějí i pohání
	pohanět i pohanit, 3. mn. pohanějí i pohaní; rozk. pohaněj i pohaň; příč. pohaněl i pohanil, pohaněn
	ponětí s.