Zadáno slov: 2, hledáno: el
 Zvolte jiné ze zadaných: pyď el 

e	elaborát, -u m.
	elán, -u m.
	elastický [-ty-]
	Elbrus, -u m.; elbruský
	eldorádo s.
	Elea, -ey i -eje ž.; eleaté, elejská škola
	eleaté, -ů m. mn. (příslušníci řecké filozofické školy)
	elefantiáza [-ty-], -y ž.
	elegán, -a m.
	elegance ž.
	elegantní
	elegický
	elegie ž.
	Elektra, -ry ž.
	elektrický
	elektrifikace ž.
	elektřina ž.
	elektrizace ž.
	elektrizační
	elektroanalýza, -y ž.
	elektroda ž.
	elektroencefalograf, -u m.
	elektroforéza, -y ž.
	elektrokardiograf [-dy-], -u m.
	elektrokardiografie [-dy-] ž.
	elektrolyt, -u m.
	elektrolytický [-ty-]
	elektrolýza, -y ž.
	elektrolyzér, -u m.
	elektromagnetický [-ty-]
	elektromotor, -u m.
	elektron, -u m.
	elektronický [-ny-]
	elektronika [-ny-] ž.
	elektronka ž.
	elektronvolt, -u m. (zn. eV)
	elektroosmóza [-ro-os-], -y ž.
	elektroskop, -u m.
	elektrostatický [-ty-]
	elektrotechnický [-ny-]
	elektrotechnika [-ny-] ž.
	element, -u m.
	elementární
	Elena, -y ž.
	Eleonora, -y ž.
	Eleuzína -zíny i Eleusis [-z-], -siny ž.; eleuzínský i eleusinský
	elév, -a m.; elévka ž.
	elevátor, -u m.
	Elfrída, -y ž.
	Eliáš, -e m.
	Eliáš, -e m.; Eliáška, -y ž.
	eliminace ž.
	elipsa, -y ž.
	elipsoid, -u m.
	elipsovitý
	eliptický [-ty-]
	Eliška, -y ž.
	elita ž.
	elixír, -u m.
	elize ž.
	Elizej, -e m.
	Elmar, -a m.
	elongace ž.
	Elvíra, -y ž.
	Elvis, -e m.
	Elysejská [-ze-] pole, Elysejský palác (v Paříži)
	Elysion i Elysium [-z-] i Elýzium, -ia s.
	Elza i Elsa [-za], -y ž.

	Podobné:
a	Ábel i Abel, -a m.
	Ábel i Abel, -a m.
	accelerando [ače-]
	acetylcelulóza, -y ž.
	Adéla, -y ž.
	Adelaida [-aj-], -y ž.
	Adelaide [edelid], -du m.; adelaidský
	Aelius [é-], -lia m.
	afélium, -lia s.
	akcelerace ž.
	akvabela, -y ž.
	akvarel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	aleluja citosl. i s. neskl.
	aminokyselina ž.
	amoleta i omeleta ž.
	ampér, -u m. (jednotka intenzity el. proudu, zn. A); vl. jm. Ampére [-pér], -ra m.
	Anabela, -y ž.
	anděl, -a m., jedn. 5. -i, mn. 1. -é, 4., 7. -y; Anděl Páně (modlitba)
	Anděla, -y ž.
	Andorra la Vella [velja], A-y la V. ž.; andorrský
	Angelika, -y ž.
	apel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	apelativní [-ty- i -tý-]
	apelativum [-ty- i -tý-], -va s.
	Apelles, -lla m.
	apelovat
	Arabela, -y ž.
	Archangelsk, -u i -a m.; archangelský
	Aristoteles, -la m.; aristotelský i aristotelovský
	Aristoteles, -la m.; aristotelský i aristotelovský
	ateliér, -u m.
	Aurelián i Aurelian, -a m.; Aurélie i Aurelie, -e ž.
	Aurelián i Aurelianus [-án-], -na m.
	Axel, -a m.
b	badatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
	bagatela, -y ž.
	bagatelizovat
	bakelit, -u m.
	Barcelona ž.; barcelonský
	Barcelona, -y ž.; barcolonský
	barel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	basreliéf, -u m.
	bdít, 1. j. bdím, 3. mn. bdí; rozk. bdi; příč. bděl
	bel canto [ka-] s. (ital.)
	běl, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi
	bel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y (zn. B)
	Běla, -y ž.
	beladona ž.
	bělásek, -ska m.
	bělat (se)
	Bělehrad, -u m.; bělehradský
	Bělehrad, -u m.; bělehradský, mn. -dští
	bělet (se), 3. mn. bělejí (se) i bělí (se); příč. bělel (se)
	beletrie ž.
	beletrista, -y m.
	beletristický [-ty-]
	beletrizovat
	Belfast [-fást], -u m.; belfastský
	Belgie ž.; Belgické království; Belgičan, -a m.; belgický, mn. -čtí
	Belgie, -e ž.; Belgické království; Belgičan m.; belgický
	bělice ž.
	bělící (kdo nebo co bělí)
	bělicí (např. prostředek)
	bělidlo s.; Staré bělidlo
	bělit, 3. mn. bělí; rozk. běl; příč. bělil
	Belize neskl. s.; Belizan m.; belizský
	Bellerofon, -ona i -onta i Bellerofontes, -onta m.
	bělmo s.
	Belmopan, -u m.; belmopanský
	Belo Horizonte [belorizonty] neskl. s.; belohorizontský
	bělogvardějec, -jce m.
	bělohorský; bělohorská bitva (viz § 68)
	Bělorusko, -a s.; Běloruská republika; Bělorus m.; běloruský
	Bělorusko, -a s.; Bělorus, -a m.; běloruský, mn. -ruští
	bělovlasý
	belvedér, -u m. (letohrádek); Belvedér (např. na Pražském hradě)
	berkelium [-ke- i -ké-], -lia s.
	bermudský trojúhelník
	bešamel, -u m.
	beseda ž.; Česká beseda, Moravská beseda (tance); Beseda brněnská, Měšťanská beseda, Umělecká beseda (spolky)
	Bessemerova ocel
	bestseler i bestseller [-se-], -eru m.
	bezelstnost, -i ž.
	bezelstný
	bezpočtu i bez počtu (velmi mnoho)
	bezúčelný
	bibelot, -u m.
	Bílá Hora (osada), B-é H-y ž.; bělohorský
	Bílá hora (vrch); bělohorský
	bílý, 2. st. bělejší; Bílá hora (návrší); Bílá Hora (osada); Bílé Karpaty; Bílé moře
	biskvit, -u m. (pečivo; porcelán)
	bitva, -y ž., mn. 2. bitev; bitva na Bílé hoře (bělohorská bitva), bitva u Domažlic (viz § 68)
	blata, blat s. pomn. (močály, rašeliniště apod.); Blata (v již. Čechách); blatský
	bohužel
	boží; boží bojovníci, boží muka; Matka boží; Boží tělo, Boží hod i Hod boží (vánoční) (svátky)
	bradla, bradel s. pomn., 3. -dlům, 4. -dlech, 7. -dly (tělocvičné nářadí)
	Brusel, -u m.; bruselský
	Brusel, -u m.; bruselský
	burel, -u i -e m., mn. 1., 4. -y i -e, 7. -y i -i
	bydlet i bydlit, 3. mn. bydlejí i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení