s | slabièný
|
| slabika ž.
|
| slabikáø, -e m.
|
| slabina ž.
|
| slábnout, pøíè. slábl
|
| slaboch, -a m.
|
| slabomyslný
|
| slaboproudý
|
| slabošský, mn. -šští
|
| slabošství s.
|
| slabostìnný
|
| slabý, 2. st. slabší
|
| slad, -u m.
|
| sladce, sladko, 2. st. sladèeji
|
| sládek, -dka m.
|
| sladit (k ladit), pøíè. sladìn; viz i zladit
|
| sladit, pøíè. slazen (oslazovat)
|
| sladkokyselý
|
| sladkovodní
|
| sladký, 2. st. sladší
|
| sládnout, pøíè. sládl
|
| sladovnictví s.
|
| sladovník, -a m.
|
| slalom, -u m.
|
| sláma, -y ž.
|
| slamìnka ž.
|
| slamìný
|
| slámka ž.
|
| slamník, -u m.
|
| slámový
|
| slaneèek, -èka m., mn. 1. -èci i -èky
|
| slang [sle-], -gu m.
|
| slánka ž.
|
| Slaný, -ého m.; slánský
|
| slapy, -ù m. mn.; Slapy, Slap i Slapù m. pomn., 3. -ùm, 6. -ech, 7. -y; slapský
|
| Slapy, Slap i -ù m. pomn.; slapský
|
| slast, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -stmi
|
| slastný
|
| slatina ž.
|
| slatinný
|
| slatinový
|
| sláva, -y ž., jedn. 7. slávou
|
| Slavìna, -y ž.
|
| Slavia [-lá-], -ie ž. (tìlovýchovná jednota)
|
| slavík, -a m.; slavièí
|
| Slavín, -a m.
|
| slavista, -y m. (badatel ve slavistice)
|
| slávista, -y m. (pøívrženec, hráè Slavie)
|
| slavistický [-ty-] (k slavistika)
|
| slavistika [-ty-] ž.
|
| slavjanofil, -a m., mn. 4., 7. -y
|
| slavjanofilství s.
|
| Slavkov u Brna, S-a u B. m.; slavkovský
|
| Slavkovský les
|
| slavnostní
|
| slavobrána ž., jedn. 7. slavobránou, mn. 2. slavobrán, 3. slavobránám atd.
|
| Slavomil, -a m.; Slavomila, -y ž.
|
| Slavomír, -a m,; Slavomíra, -y ž.
|
| slávychtivý
|
| slechy, -ù m. mn.
|
| sleèna ž.
|
| sleï, -dì m., mn. 1. -di i -dì
|
| sled, -u m.
|
| slehnout (se), pøíè. slehl (se)
|
| slepice ž.; slepièí
|
| slepit
|
| slepý
|
| slepýš, -e m.
|
| slétat (se) i slítat (se), podst. jm. slétání i slítání
|
| sletìt (se), 3. mn. sletí (se)
|
| slétnout (se) i slítnout (se), pøíè. slétl (se), slétnul (se) i slítl (se), slítnul (se)
|
| sletovat (letováním spojit)
|
| sletovat (se)
|
| sleva, -y ž.
|
| slévaè i slevaè, -e m.
|
| slévaèský i slevaèský, mn. -èští
|
| slévárenský
|
| slévárenství s.
|
| slévárna, -y ž.
|
| slévat i slívat, podst. jm. slévání i slívání
|
| slevit
|
| sléz, -u m. (rostlina)
|
| slez, -u m. (žaludek u pøežvýkavcù)
|
| slézat (se) i slízat (se), podst. jm. slézání i slízání (dolù nebo dohromady); jiné je zlézat (napø. horu)
|
| sležet (se), 3. mn. sleží (se)
|
| slezina ž.
|
| slezinný
|
| slezinový
|
| slézokvìtý
|
| Slezsko s.; Slezan, -a m.; slezský, mn. -zští
|
| Slezsko, -a s.;Slezan m.; slezský
|
| slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk. slez (se); pøíè. slezl (se); podst. jm. slezení (dolù nebo dohromady); jiné je zlézt (napø. horu)
|
| Sliaè, -e m.; sliaèský
|
| Sliaè, -e m.; sliaèský, mn. -èští
|
| slib, -u m.
|
| slíbat (líbáním setøít); jiné je zlíbat (nìkoho)
|
| slíbit, rozk. slib
|
| slièný
|
| slída ž.
|
| slídièství s.
|
| Podobné: |
a | achichi citosl.
|
| adamita, -y m. (pøíslušník náboženské sekty)
|
| aleluja citosl. i s. neskl.
|
| amazonka ž. (mužatka); Amazonka (pøíslušnice kmene)
|
| analogovì-èíslicový (napø. pøevodník)
|
| anhydrid, -u m. (chemická slouèenina)
|
| arab, -a m., mn. 1. -i, 4., 7. -y (kùò); Arab (pøíslušník národa)
|
| austroslavizmus, -izmu i austroslavismus [-zm-], -ismu m.
|
b | bájesloví s.
|
| Bakchus, lat. Bacchus [-kch-], -cha i -chuse m.; bakchické slavnosti
|
| Baltoslované, -ù m. mn.
|
| baltoslovanský
|
| barvoslepý
|
| bìda pøísl. i citosl.
|
| bednicí (sloužící k bednìní)
|
| betlém, -a i -u m. (jeslièky); Betlém, -a m. (mìsto)
|
| bezdìky pøísl. (bezdìènì)
|
| bezmála pøísl. (málem)
|
| bezobslužný
|
| bezvýsledný
|
| Blahoslav, -a m.; Blahoslava, -y ž.
|
| blíž i blíže pøísl.
|
| Bohumil, -a m.; Bohuslava, -y ž.
|
| Bratislava, -y ž.; bratislavský
|
| Bratislava, -y ž.; bratislavský
|
| Bøetislav, -a m.; Bøetislava, -y ž.
|
| Bronislav, -a m.; Bronislava, -y ž.
|
| bruslaø, -e m.
|
| brusle ž., mn. 2. -lí
|
| bruslit
|
| brzièko pøísl.
|
| brzy; brzo pøísl.
|
| bú citosl.
|
c | èárovat (kreslit èáry)
|
| Èáslav, -i i -ì ž., 3., 6. -i, 7. -í; èáslavský
|
| Èáslav, -i i -ì ž.; èáslavský
|
| èechoslovakizmus, -izmu i èechoslovakismus [-zm-], -ismu m.
|
| èesko-ruský (napø. slovník)
|
| Èeskoslovensko, -a s.; Èeská a Slovenská Federativní Republika (dø.)
|
| èeskoslovenský; Èeskoslovenská republika, Èeskoslovensko (dø.)
|
| Èeslav, -a m.; Èeslava, -y ž.
|
| chichichi citosl.
|
| choromyslný
|
| cikán, -a m.; Cikán (v etnickém smyslu)
|
| cink citosl.
|
| cirka pøísl. (kolem, asi; zkr. cca i ca)
|
| církevnìslovanský (napø. jazyk)
|
| èíslice ž., mn. 2. -ic
|
| èíslicový
|
| èíslo s. (zkr. è. i èís.); èíslo jednací (zkr. è. j. i èj.); èíslo popisné (zkr. è. p. i èp.)
|
| èíslovaè, -e m.
|
| èíslovaèka ž., jedn. 3., 6. -èce
|
| èíslovat
|
| èíslovka ž.
|
| citoslovce s.
|
| copak zájm. i pøísl.
|
| cože zájm. i citosl.
|
| ètyø- ve složeninách (èastìjší než ètyr-)
|
| ètyøslabièný
|
| ètyøveslice ž.
|
| cukrú citosl.
|
| cupity citosl.
|
| cupy dupy citosl.
|
d | dále, dál pøísl.
|
| dávno pøísl.
|
| deci- (zn. d) ve složeninách, napø. decigram, decilitr atd.
|
| deka- (zn. da) ve složeninách, napø. dekagram atd.
|
| déle pøísl.
|
| devíza, -y ž. (heslo)
|
| dislokace [dy-] ž.
|
| div, divže i div že pøísl.
|
| dlouho pøísl.
|
| dlouze pøísl.
|
| dobromyslný
|
| docela pøísl.
|
| doèista pøísl. (docela, úplnì)
|
| dodnes, dodneška pøísl.
|
| dohromady pøísl.
|
| dokdy pøísl.
|
| dokola pøísl. (kolem)
|
| dokoleèka pøísl. (kolem)
|
| dokoøán pøísl.
|
| doleva pøísl.
|
| dolù pøísl.
|
| domù pøísl.
|
| domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; pøíè. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
|
| donést, 1. j. donesu; rozk. dones; pøíè. donesl, donesen
|
| doopravdy pøísl.
|
| dopodrobna pøísl.
|
| dopola pøísl.
|
| dopoledne, -e s., mn. 7. -y; dopoledne pøísl. (ráno)
|
| dopolopita pøísl.
|
| dopolosyta pøísl.
|
| doposavad pøísl.
|
| doposledka i do posledka (do samého konce)
|
| doposud pøísl.
|
| doprava pøísl.
|
| dopøedu pøísl.
|
| doprostøed pøísl. i pøedl.
|
| dórský (napø. sloup)
|