Zadáno slov: 2, hledáno: sl
 Zvolte jiné ze zadaných: tď sl 

s	slabičný
	slabika ž.
	slabikář, -e m.
	slabina ž.
	slábnout, příč. slábl
	slaboch, -a m.
	slabomyslný
	slaboproudý
	slabošský, mn. -šští
	slabošství s.
	slabostěnný
	slabý, 2. st. slabší
	slad, -u m.
	sladce, sladko, 2. st. sladčeji
	sládek, -dka m.
	sladit (k ladit), příč. sladěn; viz i zladit
	sladit, příč. slazen (oslazovat)
	sladkokyselý
	sladkovodní
	sladký, 2. st. sladší
	sládnout, příč. sládl
	sladovnictví s.
	sladovník, -a m.
	slalom, -u m.
	sláma, -y ž.
	slaměnka ž.
	slaměný
	slámka ž.
	slamník, -u m.
	slámový
	slaneček, -čka m., mn. 1. -čci i -čky
	slang [sle-], -gu m.
	slánka ž.
	Slaný, -ého m.; slánský
	slapy, -ů m. mn.; Slapy, Slap i Slapů m. pomn., 3. -ům, 6. -ech, 7. -y; slapský
	Slapy, Slap i -ů m. pomn.; slapský
	slast, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -stmi
	slastný
	slatina ž.
	slatinný
	slatinový
	sláva, -y ž., jedn. 7. slávou
	Slavěna, -y ž.
	Slavia [-lá-], -ie ž. (tělovýchovná jednota)
	slavík, -a m.; slavičí
	Slavín, -a m.
	slavista, -y m. (badatel ve slavistice)
	slávista, -y m. (přívrženec, hráč Slavie)
	slavistický [-ty-] (k slavistika)
	slavistika [-ty-] ž.
	slavjanofil, -a m., mn. 4., 7. -y
	slavjanofilství s.
	Slavkov u Brna, S-a u B. m.; slavkovský
	Slavkovský les
	slavnostní
	slavobrána ž., jedn. 7. slavobránou, mn. 2. slavobrán, 3. slavobránám atd.
	Slavomil, -a m.; Slavomila, -y ž.
	Slavomír, -a m,; Slavomíra, -y ž.
	slávychtivý
	slechy, -ů m. mn.
	slečna ž.
	sleď, -dě m., mn. 1. -di i -dě
	sled, -u m.
	slehnout (se), příč. slehl (se)
	slepice ž.; slepičí
	slepit
	slepý
	slepýš, -e m.
	slétat (se) i slítat (se), podst. jm. slétání i slítání
	sletět (se), 3. mn. sletí (se)
	slétnout (se) i slítnout (se), příč. slétl (se), slétnul (se) i slítl (se), slítnul (se)
	sletovat (letováním spojit)
	sletovat (se)
	sleva, -y ž.
	slévač i slevač, -e m.
	slévačský i slevačský, mn. -čští
	slévárenský
	slévárenství s.
	slévárna, -y ž.
	slévat i slívat, podst. jm. slévání i slívání
	slevit
	sléz, -u m. (rostlina)
	slez, -u m. (žaludek u přežvýkavců)
	slézat (se) i slízat (se), podst. jm. slézání i slízání (dolů nebo dohromady); jiné je zlézat (např. horu)
	sležet (se), 3. mn. sleží (se)
	slezina ž.
	slezinný
	slezinový
	slézokvětý
	Slezsko s.; Slezan, -a m.; slezský, mn. -zští
	Slezsko, -a s.;Slezan m.; slezský
	slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk. slez (se); příč. slezl (se); podst. jm. slezení (dolů nebo dohromady); jiné je zlézt (např. horu)
	Sliač, -e m.; sliačský
	Sliač, -e m.; sliačský, mn. -čští
	slib, -u m.
	slíbat (líbáním setřít); jiné je zlíbat (někoho)
	slíbit, rozk. slib
	sličný
	slída ž.
	slídičství s.

	Podobné:
a	achichi citosl.
	adamita, -y m. (příslušník náboženské sekty)
	aleluja citosl. i s. neskl.
	amazonka ž. (mužatka); Amazonka (příslušnice kmene)
	analogově-číslicový (např. převodník)
	anhydrid, -u m. (chemická sloučenina)
	arab, -a m., mn. 1. -i, 4., 7. -y (kůň); Arab (příslušník národa)
	austroslavizmus, -izmu i austroslavismus [-zm-], -ismu m.
b	bájesloví s.
	Bakchus, lat. Bacchus [-kch-], -cha i -chuse m.; bakchické slavnosti
	Baltoslované, -ů m. mn.
	baltoslovanský
	barvoslepý
	běda přísl. i citosl.
	bednicí (sloužící k bednění)
	betlém, -a i -u m. (jesličky); Betlém, -a m. (město)
	bezděky přísl. (bezděčně)
	bezmála přísl. (málem)
	bezobslužný
	bezvýsledný
	Blahoslav, -a m.; Blahoslava, -y ž.
	blíž i blíže přísl.
	Bohumil, -a m.; Bohuslava, -y ž.
	Bratislava, -y ž.; bratislavský
	Bratislava, -y ž.; bratislavský
	Břetislav, -a m.; Břetislava, -y ž.
	Bronislav, -a m.; Bronislava, -y ž.
	bruslař, -e m.
	brusle ž., mn. 2. -lí
	bruslit
	brzičko přísl.
	brzy; brzo přísl.
	bú citosl.
c	čárovat (kreslit čáry)
	Čáslav, -i i -ě ž., 3., 6. -i, 7. -í; čáslavský
	Čáslav, -i i -ě ž.; čáslavský
	čechoslovakizmus, -izmu i čechoslovakismus [-zm-], -ismu m.
	česko-ruský (např. slovník)
	Československo, -a s.; Česká a Slovenská Federativní Republika (dř.)
	československý; Československá republika, Československo (dř.)
	Česlav, -a m.; Česlava, -y ž.
	chichichi citosl.
	choromyslný
	cikán, -a m.; Cikán (v etnickém smyslu)
	cink citosl.
	cirka přísl. (kolem, asi; zkr. cca i ca)
	církevněslovanský (např. jazyk)
	číslice ž., mn. 2. -ic
	číslicový
	číslo s. (zkr. č. i čís.); číslo jednací (zkr. č. j. i čj.); číslo popisné (zkr. č. p. i čp.)
	číslovač, -e m.
	číslovačka ž., jedn. 3., 6. -čce
	číslovat
	číslovka ž.
	citoslovce s.
	copak zájm. i přísl.
	cože zájm. i citosl.
	čtyř- ve složeninách (častější než čtyr-)
	čtyřslabičný
	čtyřveslice ž.
	cukrú citosl.
	cupity citosl.
	cupy dupy citosl.
d	dále, dál přísl.
	dávno přísl.
	deci- (zn. d) ve složeninách, např. decigram, decilitr atd.
	deka- (zn. da) ve složeninách, např. dekagram atd.
	déle přísl.
	devíza, -y ž. (heslo)
	dislokace [dy-] ž.
	div, divže i div že přísl.
	dlouho přísl.
	dlouze přísl.
	dobromyslný
	docela přísl.
	dočista přísl. (docela, úplně)
	dodnes, dodneška přísl.
	dohromady přísl.
	dokdy přísl.
	dokola přísl. (kolem)
	dokolečka přísl. (kolem)
	dokořán přísl.
	doleva přísl.
	dolů přísl.
	domů přísl.
	domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; příč. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
	donést, 1. j. donesu; rozk. dones; příč. donesl, donesen
	doopravdy přísl.
	dopodrobna přísl.
	dopola přísl.
	dopoledne, -e s., mn. 7. -y; dopoledne přísl. (ráno)
	dopolopita přísl.
	dopolosyta přísl.
	doposavad přísl.
	doposledka i do posledka (do samého konce)
	doposud přísl.
	doprava přísl.
	dopředu přísl.
	doprostřed přísl. i předl.
	dórský (např. sloup)