zeďż˝: pravidla českého pravopisu

z	zeď, zdi ž., mn. 1., 4. zdi, 3. zdem i zdím, 6. zdech i zdích, 7. zdmi

c	Čínská zeď, Velká čínská zeď (hist. stavba); čínská zeď (izolování od ostatního světa)

z	zednář, -e m.
	zední (k zeď)
	zedničit
	zednický
	zednictví s.
	zedník, -a m.; zednice ž.
	zedrat, 1. j. zederu, 2. j. zedereš, ..., 3. mn. zederou; rozk. zeder; příč. zedral, zedrán (roztrhat, rozdrásat); jiné je sedrat (např. peří nebo něco z něčeho)
	zedřít (se), 1. j. zedřu (se), 3. mn. zedřou (se); rozk. zedři (se); příč. zedřel (se), zedřen (např. námahou); jiné je sedřít (např. kůži z těla)

	Podobné:
o	obkladní (např. zeď)
r	rezeda ž.
	rozedma, -y ž.
	rozednít se, 3. j. rozední se; příč. rozednilo se
	rozednívat se, podst. jm. rozednívání
	rozedrat, 1. j. rozederu, 2. j. rozedereš, ..., 3. mn. rozederou; rozk. rozeder; příč. rozedral, rozedrán
	rozedřít, 1. j. rozedřu, 3. mn. rozedřou; rozk. rozedři; příč. rozedřel, rozedřen
s	sedrat, 1. j. sederu, 2. j. sedereš, ..., 3. mn. sederou; rozk. seder; příč. sedral, sedrán; podst. jm. sedrání (např. peří nebo něco z něčeho); jiné je zedrat (roztrhat, rozdrásat)
	sedřít, 1. j. sedřu, 3. mn. sedřou; rozk. sedři; příč. sedřel, sedřen (např. kůži z těla); jiné je zedřít (se) (např. námahou)
v	vzedmout, 1. j. vzedmu; rozk. vzedmi, vzedměte; příč. vzedmul, vzedmut
z	zídka ž. (k zeď)