Zadáno slov: 2, hledáno: det
 Zvolte jiné ze zadaných: zjiď det 

d	detail, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	detailní
	detašovat
	děťátko s.
	detekce ž.
	detekční
	detektiv [-ty- i -tý-], -a m.
	detektivní [-ty- i -tý-]
	detektor, -u m.
	detenze ž.
	detergent, -u m.
	determinace ž.
	determinizmus [-ny-], -izmu i determinismus [-nyzm-], -ismu m.
	determinovat
	dětinnost, -i ž.
	dětinný; dětinně
	dětinský
	dětinštět, 3. mn. dětinštějí i dětinští
	dětinství s.
	detonace ž.
	detoxikace ž.
	Detroit, -u m.; detroitský
	dětský, mn. -tští (ale děcko)
	dětství s.
	detto
	Detva [ďe-], -y ž.; detvanský

	Podobné:
a	asyndetický [-ty-]
	asyndeton, -ta s.
b	bidet, -u m.
d	děcko, -cka s., mn. 2. -cek, 3. -ckům i -ckám, 6. -ckách, 7. -cky (ale dětský, dětství)
	dítě, dítěte s., mn. děti ž., 2. dětí, 3. dětem, 6. dětech, 7. dětmi
	dojít, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, dojděte; příč. došel, došla; podst. jm. dojití
	dojíždět, 3. mn. dojíždějí i dojíždí
	dovádět, 3. mn. dovádějí i dovádí
	dovědět se i dozvědět se, 1. j. dovím se i dozvím se, 3. mn. dovědí se i dozvědí se; rozk. dověď se i dozvěď se; příč. dověděl se i dozvěděl se
	dozvědět se viz dovědět se
e	eidetický [ej-ty-]
f	fakulta ž.; Fakulta dětského lékařství Univerzity Karlovy; Divadelní fakulta Akademie múzických umění; Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
	fond, -u m.; Dětský fond OSN
g	geodet, -a m.
	geodetický [-ty-]
h	hledět, 3. mn. hledí
j	jezule, -ete s.; jezulátko s. (děťátko); Pražské Jezulátko (soška)
	jít, 1. j. jdu, bud. půjdu; rozk. jdi, jděte - pojď, pojďte; příč. šel, šla; podst. jm. jití
k	kadet, -a m.
n	nadejít, 1. j. nadejdu; rozk. nadejdi, nadejděte; příč. nadešel, nadešla; podst. jm. nadejití
	nadjíždět, 3. mn. nadjíždějí i nadjíždí
	najít, 1. j. najdu; rozk. najdi, najděte; příč. našel, našla; podst. jm. najití
	napovědět, 1. j. napovím, 3. mn. napovědí; rozk. napověz; příč. napověděl, napověděn
	navádět, 3. mn. navádějí i navádí
	nenávidět, 3. mn. nenávidí i nenávidějí
o	obejít, 1. j. obejdu; rozk. obejdi, obejděte; příč. obešel, obešla; podst. jm. obejití
	objíždět, 3. mn. objíždějí i objíždí
	odejít, 1. j. odejdu; rozk. odejdi, odejděte; příč. odešel, odešla; podst. jm. odejití
	odetnout i odtít, 1. j. odetnu; rozk. odetni, odetněte; příč. odťal i odetnul, odťat i odetnut; podst. jm. odetnutí i odtětí
	odjíždět, 3. mn. odjíždějí i odjíždí
	odmala i od mala (od dětství)
	odmalička i od malička (od dětství)
	odpovědět, 1. j. odpovím, 3. mn. odpovědí; rozk. odpověz; příč. odpověděl, odpověděn; podst. jm. odpovědění
	odsedět, 3. mn. odsedí; podst. jm. odsedění i odsezení
	odtít i odetnout, viz odetnout
	odvádět, 3. mn. odvádějí i odvádí; příč. odváděn
p	pikat (v dětské hře)
	podetnout i podtít, 1. j. podetnu; rozk. podetni; příč. podťal i podetnul, podťat i podetnut; podst. jm. podetnutí i podtětí
	podjíždět, 3. mn. podjíždějí i podjíždí; podst. jm. podjíždění
	podtít i podetnout, viz podetnout
	podvádět, 3. mn. podvádějí i podvádí
	pohledět, 3. mn. pohledí
	pojít, 1. j. pojdu; rozk. pojdi, pojděte; příč. pošel, pošla; podst. jm. pojití (zhynout)
	pojíždět, 3. mn. pojíždějí i pojíždí
	polysyndetický [-ty-]
	polysyndeton, -ta s.
	popojíždět, 3. mn. popojíždějí i popojíždí
	posedět, 3. mn. posedí; podst. jm. posedění i posezení
	povědět, 1. j. povím, 3. mn. povědí; rozk. pověz; příč. pověděl, pověděno
	předejít, 1. j. předejdu; rozk. předejdi, předejděte; příč. předešel, předešla; podst. jm. předejití
	předjíždět, 3. mn. předjíždějí i předjíždí
	předpovědět, 1. j. předpovím, 3. mn. předpovědí; rozk. předpověz; příč. předpověděl, předpověděn
	předvádět, 3. mn. předvádějí i předvádí
	přejít, 1. j. přejdu; rozk. přejdi, přejděte; příč. přešel, přešla; podst. jm. přejití
	přejíždět, 3. mn. přejíždějí i přejíždí
	převádět, 3. mn. převádějí i převádí
	přijíždět, 3. mn. přijíždějí i přijíždí
	přivádět, 3. mn. přivádějí i přivádí
	projít, 1. j. projdu; rozk. projdi, projděte; příč. prošel, prošla; podst. jm. projití
	projíždět, 3. mn. projíždějí i projíždí
	provádět, 3. mn. provádějí i provádí
r	raison d`#tre [rezon détr] (franc.)
	rozdovádět (se), 3. mn. rozdovádějí (se) i rozdovádí (se)
	rozejít se, 1. j. rozejdu se; rozk. rozejdi se, rozejděte se; příč. rozešel se, rozešla se; podst. jm. rozejití
	rozjíždět, 3. mn. rozjíždějí i rozjíždí
	rozvádět, 3. mn. rozvádějí i rozvádí; příč. rozváděn
s	sedět, 3. mn. sedí
	sejít (se), 1. j. sejdu (se); rozk. sejdi (se), sejděte (se); příč. sešel, sešla (se); podst. jm. sejití
	shlédnout i shlídnout, příč. shlédl, shlédnul i shlídl, shlídnul (pohledět shora dolů); jiné je zhlédnout i zhlídnout (spatřit)
	sjíždět (se), 3. mn. sjíždějí (se) i sjíždí (se)
	smrdět, 3. mn. smrdí
	stydět se, 3. mn. stydí se
	Sudety, Sudet ž. pomn. i m. pomn., 3. -ám i -ům, 6. -ách i -ech, 7. -ami i -y; sudetský, mn. -tští
	Sudety, Sudet ž. pomn. i m. pomn.; sudetský
	svádět, 3. mn. svádějí i svádí
	svědit i svědět, podst. jm. svědění
u	ujít, 1. j. ujdu; rozk. ujdi, ujděte; příč. ušel, ušla; podst. jm. ujití
	ujíždět, 3. mn. ujíždějí i ujíždí
	uvádět, 3. mn. uvádějí i uvádí
	uvidět, 3. mn. uvidí
v	vědět, 1. j. vím, 3. mn. vědí; rozk. věz; příč. věděl; podst. jm. vědění
	vejít, 1. j. vejdu; rozk. vejdi, vejděte; příč. vešel, vešla; podst. jm. vejití
	vendeta ž.
	vídat (k vidět), podst. jm. vídání
	vidět, 1. j. vidím, 3. mn. vidí; rozk. viz; příč. viděl, viděn
	viz (k vidět)
	vjíždět, 3. mn. vjíždějí i vjíždí
	vyjít, 1. j. vyjdu; rozk. vyjdi, vyjděte; příč. vyšel, vyšla; podst. jm. vyjití
	vyjíždět, 3. mn. vyjíždějí i vyjíždí
	vynajít, 1. j. vynajdu; rozk. vynajdi, vynajděte; příč. vynašel, vynašla; podst. jm. vynajití
	vypovědět, 1. j. vypovím, 3. mn. vypovědí; rozk. vypověz; příč. vypověděl, vypověděn i vypovězen; podst. jm. vypovědění i vypovězení
	vysedět, 3. mn. vysedí; příč. vyseděn i vysezen
	vyvádět, 3. mn. vyvádějí i vyvádí
	vyzvědět, 1. j. vyzvím, 3. mn. vyzvědí; rozk. vyzvěď; příč. vyzvěděl, vyzvěděn
	vzejít, 1. j. vzejdu; rozk. vzejdi, vzejděte; příč. vzešel, vzešla; podst. jm. vzejití
z	zahledět se, 3. mn. zahledí se
	zajít, 1. j. zajdu; rozk. zajdi, zajděte; příč. zašel, zašla; podst. jm. zajití
	zajíždět, 3. mn. zajíždějí i zajíždí
	zapovědět, 1. j. zapovím; rozk. zapověz; příč. zapověděl, zapověděn i zapovězen
	zavádět, 3. mn. zavádějí i zavádí; podst. jm. zavádění