ďż˝ďż˝del: pravidla českého pravopisu

SLOVNÍ TVARY: děl ~ děla ~ děli ~ dělo ~ děly

m	Mar del Plata, m. del P-y ž.; mardelplatský

d	dělat
	Delaware [delevr], -ru m.; delawarský
	déle přísl.
	delegace ž.
	delegát, -a m.
	delén, -u m.
	dělenec, -nce m., jedn. 4. -nce, mn. 1. -nci i -nce
	delfín, -a m.; delfíní
	Delfy, Delf ž. pomn.; delfská věštírna
	dělič, -e m.
	dělící (kdo nebo co dělí)
	dělicí (např. stěna)
	Delie. -e ž.
	delikatesa [-sa], -y ž.
	delikátní
	delikt, -u m.
	delikvent, -a m.
	delimitace ž.
	delirium [-lí-], -ria s.
	dělitel, -e m., jedn. 4. -e, mn. 1. -é i -e, 7. -i
	dělítko s.
	délka ž.
	dělnický
	dělnictvo s.
	dělník, -a m.; dělnice ž.
	Delos [-é-], -lu i -losu m.; delský i deloský
	delta ve spojeních, např. delta-funkce, »-funkce, delta-elektron
	delta ž. (ústí řeky)
	deltaplán, -u m.
	deltoid, -u m.

	Podobné:
a	Adéla, -y ž.
	Adelaida [-aj-], -y ž.
	Adelaide [edelid], -du m.; adelaidský
	anděl, -a m., jedn. 5. -i, mn. 1. -é, 4., 7. -y; Anděl Páně (modlitba)
	Anděla, -y ž.
b	bdít, 1. j. bdím, 3. mn. bdí; rozk. bdi; příč. bděl
	bradla, bradel s. pomn., 3. -dlům, 4. -dlech, 7. -dly (tělocvičné nářadí)
c	chybit, 3. mn. chybí; příč. chybil; podst. jm. chybení (udělat chybu)
	citadela, -y ž.
d	dílo s., mn. 2. děl
	dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
	dít, 1. j. dím, 3. mn. dějí; příč. děl
	divadélko s.
	divočit, 3. mn. divočí (dělat divokým, divoce si počínat)
	dlouhý, mn. dlouzí; 2. st. delší
	dovědět se i dozvědět se, 1. j. dovím se i dozvím se, 3. mn. dovědí se i dozvědí se; rozk. dověď se i dozvěď se; příč. dověděl se i dozvěděl se
	dýchadla, -del s. pomn., 3. -dlům, 6. -dlech, 7. -dly
f	fakulta ž.; Fakulta dětského lékařství Univerzity Karlovy; Divadelní fakulta Akademie múzických umění; Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
	Fidel, -a m.; Fidelie, -e ž.
	Filadelfie ž.; filadelfský
	Filadelfie, -e ž.; filadelfský
g	Guadeloupe [gvadelup], -pu m.; guadeloupský
h	Heidelberg [hajdl-], -u m.; heidelberský
	hnědel, -e i -u m., mn. 1., 4. -e i -y, 7. -i i -y
	hrdelní
	hrdelný
	hřídel, -e m. i ž., mn. 1. -e, 2. -ů i -í, 3. -ům i -ím, 6. -ích, 7. -i i -emi
j	jakoby, např. byl jakoby u vidění (jako u vidění); ale dělal, jako by to neviděl (v 1. os.: jako bych to neviděl)
	jídelna, -y ž.
	jídlo s., mn. 2. jídel
k	kadidelnice i kaditelnice ž.
	kandela, -y ž. (zn. cd)
	kandelábr, -u m.
	kanon [-on i -ón], -u m. (druh děla)
	kánon, -u m. (stanovený soubor textů, pravidel apod.)
	kormidelnický
	kormidelník, -a m.
	kosodélník, -u i -a m.
	koudel, -e ž.
	kožedělný
	křidélko s. (u letadla)
	křídelní
	Květná neděle
l	laterna magika ž.; Laterna magika (divadelní scéna)
m	madlo s., mn. 2. -del
	mandel, -e m., mn. 1., 4. -e, 7. -i
	mandelík, -a m.
	mandelinka ž.
	mendelevium, -via s.
	mendelizmus, -izmu i mendelismus [-zm-], -ismu m.
	model, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	modelářství s.
	mortadela, -y ž.
	mýdelný
n	nadél přísl.
	náhrdelník, -u m.
	Napajedla, -del s. pomn.; napajedelský
	napolovic i na polovic (např. rozdělit)
	napovědět, 1. j. napovím, 3. mn. napovědí; rozk. napověz; příč. napověděl, napověděn
	neděle ž., mn. 2. nedělí i neděl (nedělních dnů), neděl (týdnů); Květná neděle
	nesoudělnost, -i ž.
	nevzdělaný
o	obdělat
	obdélník, -u i -a m.
	oddělat
	oddělení s.
	oddělit, příč. oddělen
	oddělovač, -e m.
	oddělovat
	odít, 1. j. oději i oděju, 3. mn. odějí i odějou; rozk. oděj; příč. oděl, oděn; podst. jm. odění
	odpovědět, 1. j. odpovím, 3. mn. odpovědí; rozk. odpověz; příč. odpověděl, odpověděn; podst. jm. odpovědění
p	pancíř, -e m. (v zemědělství ap.)
	podél předl.
	podít se, 1. j. poději se i poděju se, 3. mn. podějí se i podějou se; rozk. poděj se; příč. poděl se
	pododdělení s.
	pondělí s.; Pondělí velikonoční
	povědět, 1. j. povím, 3. mn. povědí; rozk. pověz; příč. pověděl, pověděno
	povidla, -del s. pomn.
	přádelna, -y ž.
	prádelna, -y ž.
	prádelní
	pravidelný
	předěl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	předpovědět, 1. j. předpovím, 3. mn. předpovědí; rozk. předpověz; příč. předpověděl, předpověděn
	příděl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	přidělenec, -nce m.; přidělenkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
	prodělek, -lku m.
r	rdít se, 3. mn. rdí se i rdějí se; rozk. (ne)rdi se; příč. rděl se
	rondel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	rozdělovač, -e m.
	rozdělovat
	rozdělovník, -u m.
	rozepnout, 1. j. rozepnu; rozk. rozepni, rozepněte; příč. rozepnul i rozpjal, rozepjal, rozepnut i rozpjat, rozepjat; podst. jm. rozepnutí (např. kabátu) i rozpětí (např. křídel)
	rukodělný
s	s to; jsem s to udělat to
	sardel, -e ž.
	sdělit, podst. jm. sdělení
	sdělný
	sdělovat
	sebevzdělání s.