odít

o	odít, 1. j. oději i oděju, 3. mn. odějí i odějou; rozk. oděj; příč. oděl, oděn; podst. jm. odění

	Podobné:
a	Afrodita, -ty i Afrodite [-é], -ty i neskl. ž.
c	chodit, podst. jm. chození
	chození s. (k chodit)
h	hermafrodit [-dy-], -a m.
	hodit, příč. hozen
l	lahodit, podst. jm. lahodění
n	naboso i na boso (např. chodit)
	nadhodit, příč. nadhozen
	narodit se, příč. narozen; podst. jm. narození
	navodit, 3. mn. navodí; podst. jm. navodění i navození
o	obrodit, příč. obrozen; podst. jm. obrození
	ochodit, příč. ochozen
	odhodit, příč. odhozen
	odrodit se, příč. odrozen
	odvodit, příč. odvozen
	oplodit, příč. oplozen
	osvobodit, příč. osvobozen
p	plodit, příč. plozen
	podít se, 1. j. poději se i poděju se, 3. mn. podějí se i podějou se; rozk. poděj se; příč. poděl se
	poškodit, příč. poškozen
	předhodit, příč. předhozen
	přehodit, příč. přehozen
	přihodit se
	prochodit, příč. prochozen
	prohodit, příč. prohozen
r	rodit, příč. rozen
s	sběhnout se, příč. sběhl se (dohromady); jiné je zběhnout se (přihodit se)
	sházet (k shodit), 3. mn. sházejí i shází
	shodit, příč. shozen (hodit dolů)
	sprovodit, příč. sprovozen (např. ze světa)
u	uhodit, příč. uhozen
	urodit se
v	vévodit
	vhodit, příč. vhozen
	vodit, příč. voděn
	vodítko s.
	vychodit, příč. vychozen
	vyhodit, příč. vyhozen
	vyprovodit, příč. vyprovozen
	vysvobodit, příč. vysvobozen
	vyvodit, příč. vyvozen
	vyvozovat (k vyvodit)
	vyvrhnout, příč. vyvrhl, vyvržen; podst. jm. vyvržení (vyhodit); ve významu zvrátit pokrm příč. vyvrhnul, vyvrhnut; podst. jm. vyvrhnutí
z	zahodit, příč. zahozen
	závodit
	zběhnout se, příč. zběhlo se (přihodit se); jiné je sběhnout se (dohromady)
	zchodit (křížem krážem projít)
	zmačkat (pomačkat, poškodit); viz i smačkat
	zplodit, příč. zplozen
	zrodit (se), příč. zrozen