| m | moci i moct, 1. j. mohu i můžu, 2. j. můžeš, ..., 3. mn. mohou i můžou; příč. mohl |
| m | Mohuč, -e ž.; mohučský |
| Mohuč, -e ž.; mohučský, mn. -čští | |
| mohutnět, 3. mn. mohutnějí i mohutní | |
| mohutný |
| Podobné: | |
| d | domoci se i domoct se, 1. j. domohu se i domůžu se, 2. domůžeš se, ..., 3. mn. domohou se i domůžou se; rozk. domoz se; příč. domohl se |
| dopomoci i dopomoct, 1. j. dopomohu i dopomůžu, 2. j. dopomůžeš, dopomoženo | |
| n | namoci se i namoct se, 1. j. namohu se i namůžu se, 2. j. namůžeš se, ..., 3. mn. namohou se i namůžou se; rozk. (ne)namoz se; příč. namohl se, namožen |
| napomoci i napomoct, 1. j. napomohu i napomůžu, 2. j. napomůžeš, napomoženo | |
| p | pomoci i pomoct, 1. j. pomohu i pomůžu, 2. j. pomůžeš, ..., 3. mn. pomohou i pomůžou; rozk. pomoz; příč. pomohl, pomoženo |
| přemoci i přemoct, 1. j. přemohu i přemůžu, 2. j. přemůžeš, ..., 3. mn. přemohou i přemůžou; rozk. přemoz; příč. přemohl, přemožen | |
| r | rozmoci se i rozmoct se, 1. j. rozmohu se i rozmůžu se, 2. j. rozmůžeš se, ..., 3. mn. rozmohou se i rozmůžou se; příč. rozmohl se |
| roznemoci se i roznemoct se, 1. j. roznemohu se i roznemůžu se, 2. j. roznemůžeš se, ..., 3. mn. roznemohou se i roznemůžou se; rozk. (ne)roznemoz se; příč. roznemohl se | |
| v | vymoci i vymoct, 1. j. vymohu i vymůžu, 2. j. vymůžeš, ..., 3. mn. vymohou i vymůžou; rozk. vymoz; příč. vymohl, vymožen |
| vypomoci i vypomoct, 1. j. vypomohu i vypomůžu, 2. j. vypomůžeš, vypomožen | |
| vzmoci se i vzmoct se, 1. j. vzmohu se i vzmůžu se, 2. j. vzmůžeš se, ..., 3. mn. vzmohou se i vzmůžou se; rozk. vzmoz se; příč. vzmohl se | |
| z | zmoci i zmoct, 1. j. zmohu i zmůžu, 2. j. zmůžeš, ..., 3. mn. zmohou i zmůžou; rozk. zmoz; příč. zmohl, zmožen |
| zmohutnět, 3. mn. zmohutnějí i zmohutní; příč. zmohutněl |
Naposledy hledáno:
rysk, eď, mohu, andy, hannibal, oči, žír, opěl, oblo, klenotník