Nahra: pravidla českého pravopisu

n	náhrada ž.
	nahradit, příč. nahrazen
	náhradní
	náhradník, -a m.; náhradnice ž.
	nahrát, 1. j. nahraji i nahraju, 3. mn. nahrají i nahrajou; rozk. nahraj i nahrej; příč. nahrál, nahrán; podst. jm. nahrání
	nahřát, 1. j. nahřeji i nahřeju, 3. mn. nahřejí i nahřejou; rozk. nahřej; příč. nahřál, nahřát; podst. jm. nahřátí
	nahrávač, -e m.
	nahrávka ž.
	náhražka ž.
	nahrazovat