Pravidla českého pravopisu

oomyl, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 omylný
 omýt, 1. j. omyji i omyju, 3. mn. omyjí i omyjou; rozk. omyj; příč. omyl, omyt; podst. jm. omy
 omývat, podst. jm. omývání
 omyvatelný i omývatelný
 Podobné:
bbezvědomý; bezvědomě
cchoromyslný
 cílevědomý; cílevědomě
ddobromyslný
 domykat
 domýšlet, 3. mn. domýšlejí i domýšlí; příč. domýšlel, domýšlen; podst. jm. domýšlení
 domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; příč. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
 domýšlivý
 domýt, 1. j. domyji i domyju, 3. mn. domyjí i domyjou; rozk. domyj; příč. domyl, domyt
jjednomyslný
kKřesomysl, -a m.
llakomý; lakomě
 lehkomyslný
 Litomyšl, -e ž.; litomyšlský
 Litomyšl, -e ž.; litomyšlský
mmalomyslnět, 3. mn. malomyslnějí i malomyslní
 malomyslný
nnachomýtnout se, příč. nachomýtl se
 nedomykavý
 neomylný
 Nepomyšl, -e ž.; nepomyšlský
 nepromyšlený
 nevědomý; nevědomě
 nevidomý; nevidomě
oochomýtat se, podst. jm. ochomýtání
 ochomýtnout se, příč. ochomýtl se
ppitomý; pitomě
 podvědomý; podvědomě
 pomyje, -jí ž. pomn.
 pomýlit (se), rozk. (ne)pomyl (se)
 pomýšlet, 3. mn. pomýšlejí i pomýšlí; příč. pomýšlen
 pomyslit i pomyslet, 3. mn. pomyslí i pomyslejí; rozk. pomysli; příč. pomyslil i pomyslel, pomyšlen
 pomyslný
 povědomý; povědomě
 přichomýtnout se, příč. přichomýtl se
 promyka ž.
 promýšlet, 3. mn. promýšlejí i promýšlí; příč. promýšlen
 promyslit i promyslet, 3. mn. promyslí i promyslejí; rozk. promysli; příč. promyslil i promyslel, promyšlen
 promýt, 1. j. promyji i promyju, 3. mn. promyjí i promyjou; rozk. promyj; příč. promyl, promyt
 promýtit, rozk. promyť; příč. promýcen
 prostomyslný
 puromycin [-ci- i -cí-], -u m.
rRadomyšl, -e ž.; radomyšlský
ssebevědomý; sebevědomě
 slabomyslný
 soukromý; soukromě
 štěpovat (šlechtit stromy)
 streptomycin [-ci- i -cí-], -u m.
 svobodomyslný
ttěžkomyslný
 trudnomyslný
vvědomý; vědomě
 velkomyslný
 vidomý (vidoucí); vidomě
 volnomyšlenkář, -e m.
 Vysoké Mýto s.; vysokomýtský, mn. -tští
 Vysoké Mýto, V-ho M-a s.; vysokomýtský
zzlehkomyslnět, 3. mn. zlehkomyslnějí i zlehkomyslní
 zlomyslnost, -i ž.
 zlomyslný
 zmalomyslnět, 3. mn. zmalomyslnějí i zmalomyslní; příč. zmalomyslněl (stát se malomyslným)
 zmalomyslnit, 3. mn. zmalomyslní; příč. zmalomyslnil (někoho)
 zpitomět, 3. mn. zpitomějí i zpitomí; příč. zpitoměl (stát se pitomým)
Naposledy hledáno:

omy, , , náruživý, gen, sťs, oliš, rubik, clou, dvořan

Najít ve Slovníku rýmů OMY
Najít rýmy na slovo OMY
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.