| Podobné: |
b | bezvědomý; bezvědomě
|
c | choromyslný
|
| cílevědomý; cílevědomě
|
d | dobromyslný
|
| domykat
|
| domýšlet, 3. mn. domýšlejí i domýšlí; příč. domýšlel, domýšlen; podst. jm. domýšlení
|
| domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; příč. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
|
| domýšlivý
|
| domýt, 1. j. domyji i domyju, 3. mn. domyjí i domyjou; rozk. domyj; příč. domyl, domyt
|
j | jednomyslný
|
k | Křesomysl, -a m.
|
l | lakomý; lakomě
|
| lehkomyslný
|
| Litomyšl, -e ž.; litomyšlský
|
| Litomyšl, -e ž.; litomyšlský
|
m | malomyslnět, 3. mn. malomyslnějí i malomyslní
|
| malomyslný
|
n | nachomýtnout se, příč. nachomýtl se
|
| nedomykavý
|
| neomylný
|
| Nepomyšl, -e ž.; nepomyšlský
|
| nepromyšlený
|
| nevědomý; nevědomě
|
| nevidomý; nevidomě
|
o | ochomýtat se, podst. jm. ochomýtání
|
| ochomýtnout se, příč. ochomýtl se
|
p | pitomý; pitomě
|
| podvědomý; podvědomě
|
| pomyje, -jí ž. pomn.
|
| pomýlit (se), rozk. (ne)pomyl (se)
|
| pomýšlet, 3. mn. pomýšlejí i pomýšlí; příč. pomýšlen
|
| pomyslit i pomyslet, 3. mn. pomyslí i pomyslejí; rozk. pomysli; příč. pomyslil i pomyslel, pomyšlen
|
| pomyslný
|
| povědomý; povědomě
|
| přichomýtnout se, příč. přichomýtl se
|
| promyka ž.
|
| promýšlet, 3. mn. promýšlejí i promýšlí; příč. promýšlen
|
| promyslit i promyslet, 3. mn. promyslí i promyslejí; rozk. promysli; příč. promyslil i promyslel, promyšlen
|
| promýt, 1. j. promyji i promyju, 3. mn. promyjí i promyjou; rozk. promyj; příč. promyl, promyt
|
| promýtit, rozk. promyť; příč. promýcen
|
| prostomyslný
|
| puromycin [-ci- i -cí-], -u m.
|
r | Radomyšl, -e ž.; radomyšlský
|
s | sebevědomý; sebevědomě
|
| slabomyslný
|
| soukromý; soukromě
|
| štěpovat (šlechtit stromy)
|
| streptomycin [-ci- i -cí-], -u m.
|
| svobodomyslný
|
t | těžkomyslný
|
| trudnomyslný
|
v | vědomý; vědomě
|
| velkomyslný
|
| vidomý (vidoucí); vidomě
|
| volnomyšlenkář, -e m.
|
| Vysoké Mýto s.; vysokomýtský, mn. -tští
|
| Vysoké Mýto, V-ho M-a s.; vysokomýtský
|
z | zlehkomyslnět, 3. mn. zlehkomyslnějí i zlehkomyslní
|
| zlomyslnost, -i ž.
|
| zlomyslný
|
| zmalomyslnět, 3. mn. zmalomyslnějí i zmalomyslní; příč. zmalomyslněl (stát se malomyslným)
|
| zmalomyslnit, 3. mn. zmalomyslní; příč. zmalomyslnil (někoho)
|
| zpitomět, 3. mn. zpitomějí i zpitomí; příč. zpitoměl (stát se pitomým)
|