| r | rozpučet se, 3. mn. rozpučí se |
| rozpůjčit, rozk. rozpůjč | |
| rozpuk, -u m. | |
| rozpuknout, příč. rozpukl | |
| rozpůlit, rozk. rozpul | |
| rozpulovat | |
| rozpustilý | |
| rozpustit, rozk. rozpusť; příč. rozpuštěn | |
| rozpustný |
Naposledy hledáno:
styda, rozpu, sed, novopozitivismus, suchý, odpovědnos, hubě, aniti, aleš, aktivum