Uju: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
b	Bujumbura, -y ž.; bujumburský
k	kout, 1. j. kuji i kuju, 3. mn. kují i kujou; rozk. kuj; příč. kul, kut; podst. jm. kutí
n	nadout, 1. j. naduji i naduju, 3. mn. nadují i nadujou; rozk. naduj; příč. nadul, nadut; podst. jm. nadutí
o	obout, 1. j. obuji i obuju, 3. mn. obují i obujou; rozk. obuj; příč. obul, obut; podst. jm. obutí
p	plout, 1. j. pluji i pluju, 3. mn. plují i plujou; rozk. pluj; příč. plul; podst. jm. plutí
	podeplout i podplout, 1. j. pod(e)pluji i pod(e)pluju, 3. mn. pod(e)plují i pod(e)plujou; rozk. pod(e)pluj; příč. pod(e)plul; podst. jm. pod(e)plutí
	podplout i podeplout, 1. j. pod(e)pluji i pod(e)pluju, 3. mn. pod(e)plují i pod(e)plujou; rozk. pod(e)pluj; příč. pod(e)plul; podst. jm. pod(e)plutí
	přezout, 1. j. přezuji i přezuju, 3. mn. přezují i přezujou; rozk. přezuj; příč. přezul, přezut
s	sesout (se), 1. j. sesuji (se) i sesuju (se), 3. mn. sesují (se) i sesujou (se); rozk. sesuj (se); příč. sesul (se), sesut
	skout, 1. j. skuji i skuju, 3. mn. skují i skujou; rozk. skuj; příč. skul, skut (dohromady); jiné je zkout (ukout)
u	ukout, 1. j. ukuji i ukuju, 3. mn. ukují i ukujou; rozk. ukuj; příč. ukul, ukut
v	vplout, 1. j. vpluji i vpluju, 3. mn. vplují i vplujou; rozk. vpluj; příč. vplul; podst. jm. vplutí
	vydout, 1. j. vyduji i vyduju, 3. mn. vydují i vydujou; rozk. vyduj; příč. vydul, vydut
	vyplout, 1. j. vypluji i vypluju, 3. mn. vyplují i vyplujou; rozk. vypluj; příč. vyplul; podst. jm. vyplutí
	vyzout, 1. j. vyzuji i vyzuju, 3. mn. vyzují i vyzujou; rozk. vyzuj; příč. vyzul, vyzut
z	zadout, 1. j. zaduji i zaduju, 3. mn. zadují i zadujou; rozk. zaduj; příč. zadul; podst. jm. zadutí
	zepsout, 1. j. zepsuji i zepsuju, 3. mn. zepsují i zepsujou; příč. zepsul
	zkout, 1. j. zkuji i zkuju, 3. mn. zkují i zkujou; rozk. zkuj; příč. zkul, zkut (ukout); jiné je skout (dohromady)
	zout, 1. j. zuji i zuju, 3. mn. zují i zujou; rozk. zuj; příč. zul, zut