Podobné: | |
b | blatouch, -u m. |
bouchnout, příč. bouchl i bouchnul | |
d | disfunkce [dy-] ž. (nežádoucí funkce) |
divoucí; div divoucí | |
dotlouci i dotlouct, 1. j. dotluču, 3. mn. dotlučou; rozk. dotluč; příč. dotloukl, dotlučen | |
h | horoucí |
horoucnost, -i ž. | |
k | Klobouky, -ouk i -ů m. pomn.; kloboucký |
Klobouky, Klobouk i Klobouků m. pomn., 3. -kům, 6. -cích i -kách, 7. -ky; kloboucký, mn. -čtí | |
kolemjdoucí | |
kolouch, -a m. | |
kroutit, rozk. kruť; příč. kroucen | |
m | mimojdoucí |
moucha ž., mn. 2. much, 3. mouchám atd.; muší | |
muší (k moucha) | |
n | nádraží s.; Masarykovo nádraží, nádraží Olomouc-město |
naslouchátko s. | |
natlouci i natlouct, 1. j. natluču, 3. mn. natlučou; rozk. natluč; příč. natloukl, natlučen | |
o | odtlouci i odtlouct, 1. j. odtluču, 3. mn. odtlučou; rozk. odtluč; příč. odtloukl, odtlučen |
Olomouc, -e ž.; olomoucký | |
Olomouc, -e ž.; olomoucký, mn. -čtí | |
otlouci i otlouct, 1. j. otluču, 3. mn. otlučou; rozk. otluč; příč. otloukl, otlučen | |
p | padouch, -a m. |
padoucnice ž. | |
potlouci i potlouct, 1. j. potluču, 3. mn. potlučou; rozk. potluč; příč. potloukl, potlučen | |
poťouchlý | |
překroutit, rozk. překruť; příč. překroucen | |
přitlouci i přitlouct, 1. j. přitluču, 3. mn. přitlučou; rozk. přitluč; příč. přitloukl, přitlučen | |
r | rampouch, -u m. |
rmoutit (se), rozk. (ne)rmuť (se); příč. rmoucen | |
roztlouci i roztlouct, 1. j. roztluču, 3. mn. roztlučou; rozk. roztluč; příč. roztloukl, roztlučen | |
s | samoucký [-o-u-] |
sbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu) | |
skroutit, rozk. skruť; příč. skroucen (splést dohromady); jiné je zkroutit (překroutit, vykroutit) | |
sopouch, -u m. | |
souchotiny, -in ž. pomn. | |
soucit, -u m. | |
soucítit, rozk. souciť; podst. jm. soucítění | |
soucitný | |
šplouchat (se), podst. jm. šplouchání | |
srdcervoucí | |
stavbyvedoucí m. i ž. | |
stepat, 1. j. stepu i stepám; rozk. stepej (stlouci naplocho nebo v celek); jiné je ztepat (kniž. zbít, zkritizovat) | |
stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít) | |
šťouchat | |
šťouchnout, příč. šťouchl i šťouchnul | |
t | tlouci i tlouct, 1. j. tluču, 3. mn. tlučou; rozk. tluč; příč. tloukl, tlučen |
trouchnivět, 3. mn. trouchnivějí i trouchniví | |
u | ukroutit, rozk. ukruť; příč. ukroucen |
utlouci i utlouct, 1. j. utluču, 3. mn. utlučou; rozk. utluč; příč. utloukl, utlučen | |
v | vařící voda (vroucí) |
vědoucí (znalý) | |
vedoucí m. i ž. i příd. jm. | |
vidomý (vidoucí); vidomě | |
vlakvedoucí, -ho m. | |
vroucí | |
vroucný; vroucně | |
všemohoucí; Všemohoucí m. (Bůh) | |
vševědoucí | |
vševidoucí | |
vtlouci i vtlouct, 1. j. vtluču, 3. mn. vtlučou; rozk. vtluč; příč. vtloukl, vtlučen | |
vybouchnout, příč. vybouchl i vybouchnul | |
vykroutit, rozk. vykruť; příč. vykroucen | |
vytlouci i vytlouct, 1. j. vytluču, 3. mn. vytlučou; rozk. vytluč; příč. vytloukl, vytlučen | |
z | žádoucí |
žádoucně | |
zakroutit, rozk. zakruť; příč. zakroucen | |
zarmoutit, rozk. zarmuť; příč. zarmoucen | |
zatlouci i zatlouct, 1. j. zatluču, 3. mn. zatlučou; rozk. zatluč; příč. zatloukl, zatlučen | |
zbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě) | |
žhnoucí (sálající) | |
žhoucí (např. cit) | |
zhroutit (se), rozk. zhruť (se) i zhrouti (se); příč. zhroucen | |
živoucí (žijící) | |
zkormoutit, rozk. zkormuť; příč. zkormoucen | |
zkroutit, rozk. zkruť; příč. zkroucen (překroutit, vykroutit, zkomolit); jiné je skroutit (splést dohromady) | |
ztepat, 1. j. ztepu i ztepám; rozk. ztepej (kniž. zbít, zkritizovat); jiné je stepat (stlouci naplocho nebo v celek) | |
ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady) | |
ztrouchnivět, 3. mn. ztrouchnivějí i ztrouchniví | |
zvroucnět, 3. mn. zvroucnějí i zvroucní; příč. zvroucněl (stát se vroucím, vroucným) | |
zvroucnit, 3. mn. zvroucní; příč. zvroucnil (něco) |
ouc, zat, eď, píštěl, yucatanský, kusov, pď, strh, střídm, krobovina