| Podobné: |
b | blatouch, -u m.
|
| bouchnout, příč. bouchl i bouchnul
|
d | disfunkce [dy-] ž. (nežádoucí funkce)
|
| divoucí; div divoucí
|
| dotlouci i dotlouct, 1. j. dotluču, 3. mn. dotlučou; rozk. dotluč; příč. dotloukl, dotlučen
|
h | horoucí
|
| horoucnost, -i ž.
|
k | Klobouky, -ouk i -ů m. pomn.; kloboucký
|
| Klobouky, Klobouk i Klobouků m. pomn., 3. -kům, 6. -cích i -kách, 7. -ky; kloboucký, mn. -čtí
|
| kolemjdoucí
|
| kolouch, -a m.
|
| kroutit, rozk. kruť; příč. kroucen
|
m | mimojdoucí
|
| moucha ž., mn. 2. much, 3. mouchám atd.; muší
|
| muší (k moucha)
|
n | nádraží s.; Masarykovo nádraží, nádraží Olomouc-město
|
| naslouchátko s.
|
| natlouci i natlouct, 1. j. natluču, 3. mn. natlučou; rozk. natluč; příč. natloukl, natlučen
|
o | odtlouci i odtlouct, 1. j. odtluču, 3. mn. odtlučou; rozk. odtluč; příč. odtloukl, odtlučen
|
| Olomouc, -e ž.; olomoucký
|
| Olomouc, -e ž.; olomoucký, mn. -čtí
|
| otlouci i otlouct, 1. j. otluču, 3. mn. otlučou; rozk. otluč; příč. otloukl, otlučen
|
p | padouch, -a m.
|
| padoucnice ž.
|
| potlouci i potlouct, 1. j. potluču, 3. mn. potlučou; rozk. potluč; příč. potloukl, potlučen
|
| poťouchlý
|
| překroutit, rozk. překruť; příč. překroucen
|
| přitlouci i přitlouct, 1. j. přitluču, 3. mn. přitlučou; rozk. přitluč; příč. přitloukl, přitlučen
|
r | rampouch, -u m.
|
| rmoutit (se), rozk. (ne)rmuť (se); příč. rmoucen
|
| roztlouci i roztlouct, 1. j. roztluču, 3. mn. roztlučou; rozk. roztluč; příč. roztloukl, roztlučen
|
s | samoucký [-o-u-]
|
| sbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)
|
| skroutit, rozk. skruť; příč. skroucen (splést dohromady); jiné je zkroutit (překroutit, vykroutit)
|
| sopouch, -u m.
|
| souchotiny, -in ž. pomn.
|
| soucit, -u m.
|
| soucítit, rozk. souciť; podst. jm. soucítění
|
| soucitný
|
| šplouchat (se), podst. jm. šplouchání
|
| srdcervoucí
|
| stavbyvedoucí m. i ž.
|
| stepat, 1. j. stepu i stepám; rozk. stepej (stlouci naplocho nebo v celek); jiné je ztepat (kniž. zbít, zkritizovat)
|
| stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít)
|
| šťouchat
|
| šťouchnout, příč. šťouchl i šťouchnul
|
t | tlouci i tlouct, 1. j. tluču, 3. mn. tlučou; rozk. tluč; příč. tloukl, tlučen
|
| trouchnivět, 3. mn. trouchnivějí i trouchniví
|
u | ukroutit, rozk. ukruť; příč. ukroucen
|
| utlouci i utlouct, 1. j. utluču, 3. mn. utlučou; rozk. utluč; příč. utloukl, utlučen
|
v | vařící voda (vroucí)
|
| vědoucí (znalý)
|
| vedoucí m. i ž. i příd. jm.
|
| vidomý (vidoucí); vidomě
|
| vlakvedoucí, -ho m.
|
| vroucí
|
| vroucný; vroucně
|
| všemohoucí; Všemohoucí m. (Bůh)
|
| vševědoucí
|
| vševidoucí
|
| vtlouci i vtlouct, 1. j. vtluču, 3. mn. vtlučou; rozk. vtluč; příč. vtloukl, vtlučen
|
| vybouchnout, příč. vybouchl i vybouchnul
|
| vykroutit, rozk. vykruť; příč. vykroucen
|
| vytlouci i vytlouct, 1. j. vytluču, 3. mn. vytlučou; rozk. vytluč; příč. vytloukl, vytlučen
|
z | žádoucí
|
| žádoucně
|
| zakroutit, rozk. zakruť; příč. zakroucen
|
| zarmoutit, rozk. zarmuť; příč. zarmoucen
|
| zatlouci i zatlouct, 1. j. zatluču, 3. mn. zatlučou; rozk. zatluč; příč. zatloukl, zatlučen
|
| zbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě)
|
| žhnoucí (sálající)
|
| žhoucí (např. cit)
|
| zhroutit (se), rozk. zhruť (se) i zhrouti (se); příč. zhroucen
|
| živoucí (žijící)
|
| zkormoutit, rozk. zkormuť; příč. zkormoucen
|
| zkroutit, rozk. zkruť; příč. zkroucen (překroutit, vykroutit, zkomolit); jiné je skroutit (splést dohromady)
|
| ztepat, 1. j. ztepu i ztepám; rozk. ztepej (kniž. zbít, zkritizovat); jiné je stepat (stlouci naplocho nebo v celek)
|
| ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady)
|
| ztrouchnivět, 3. mn. ztrouchnivějí i ztrouchniví
|
| zvroucnět, 3. mn. zvroucnějí i zvroucní; příč. zvroucněl (stát se vroucím, vroucným)
|
| zvroucnit, 3. mn. zvroucní; příč. zvroucnil (něco)
|