| v | vynacházet (se), 3. mn. vynacházejí (se) i vynachází (se) |
| vynahradit, příč. vynahrazen | |
| vynahrazovat | |
| vynajít, 1. j. vynajdu; rozk. vynajdi, vynajděte; příč. vynašel, vynašla; podst. jm. vynajití | |
| vynakládat, podst. jm. vynakládání | |
| vynález, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | |
| vynalézat, podst. jm. vynalézání | |
| vynalézavý | |
| vynálezce, -ce m., jedn. 5. -ce; vynálezkyně ž., mn. 2. -yň i -yní | |
| vynálezecký i vynálezcovský | |
| vynálezectví i vynálezcovství s. | |
| vynalézt, 1. j. vynaleznu; rozk. vynalezni; příč. vynalezl, vynalezen | |
| vynášet, 3. mn. vynášejí i vynáší | |
| vynasnažit se | |
| výňatek, -tku m. | |
| vynechat, rozk. vynech i vynechej | |
| vynést, 1. j. vynesu; rozk. vynes; příč. vynesl, vynesen | |
| vyniknout, příč. vynikl | |
| výnos, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | |
| vynosit, rozk. vynos; příč. vynošen | |
| výnosnost, -i ž. | |
| výnosný | |
| vynucovat | |
| vynutit, příč. vynucen |
| Podobné: | |
| f | fenomén, -a m. (vynikající člověk) |
| v | vyjmout, 1. j. vyjmu; příč. vyjmul i vyňal, vyjmut i vyňat; podst. jm. vyjmutí i vynětí |
Naposledy hledáno:
vyn, zeřvát, rozpek, zús, rozr, musel, kadmiový, štědr, vyzout, ňcé