Pravidla českého pravopisu

aalfa ve spojeních, např. alfa-záření i záření alfa; °-záření i záření °; alfa-metoda
bbeta ve spojeních, např. beta-záření i záření beta; ±-záření i záření ±; beta-funkce
cčtyř- ve složeninách (častější než čtyr-)
ddeci- (zn. d) ve složeninách, např. decigram, decilitr atd.
 deka- (zn. da) ve složeninách, např. dekagram atd.
 delta ve spojeních, např. delta-funkce, »-funkce, delta-elektron
 den, dne m., jedn. 3., 6. dni i dnu (ale ve dne), mn. 1., 4. dni i dny, 2. dní i dnů, 3. dnům, 6. dnech, 7. dny; Den lidských práv; Štědrý den; Dny italského filmu
 dvoj- i dvou- ve složeninách
eEvropa, -y ž.; Evropan, -a m.; evropský; Evropské společenství, Evropský parlament; Evropský pohár (např. ve sportovní gymnastice)
ggama ve spojeních, např. gama-záření i záření gama; #-záření i záření #; gama-korekce
 giga- (zn. G) ve složeninách, např. gigahertz atd.
hhekto- (zn. h) ve složeninách, např. hektolitr atd.
 hustě, 2. st. hustěji, houšť (např. ve spojení jen houšť)
jjižan, -a m. (obyvatel jižních zemí; přívrženec Jihu ve válce proti Severu v USA)
kkilo- (zn. k) ve složeninách, např. kilogram, kilometr atd.
 kolik, ve spojení s počítaným předmětem 2., 3., 6., 7. p. kolika (kolik lidí, od kolika lidí, kolika lidem)
 konfederace ž.; Konfederace (jižní státy ve válce Jihu proti Severu)
 kostel, -a m., mn. 1., 4., 7. -y; kostel svatého Klimenta, kostel sv. Kříže, kostel U Křižovníků, kostel Všech svatých, kostel sv. Martina ve zdi, kostel Panny Marie pod řetězem (viz § 67)
 kvazi- ve složeninách, např. kvazistacionární, kvazičástice
llži- ve složeninách, např. lžiumění, lživlastenecký
mmega- (zn. M) ve složeninách, např. megawatt
 mikro- (zn. ¶) ve složeninách, např. mikroampér
 mili- (zn. m) ve složeninách, např. miliampér
 Montpellier [monpelje] ( ve Francii), -u m.; i neskl. s.; montpellierský
nnano- (zn. n) ve složeninách, např. nanoampér atd.
ppan, -a m., jedn. 3., 6. panu, 7. panem (jen v č. jedn., ve spojení se jmény osob, např. pan učitel, pan Novák)
 pohár, -u m.; Pohár mistrů evropských zemí (např. v odbíjené), Světový pohár ve sjezdovém lyžování (soutěže)
 přes předl.; ve spojení přese [-ze] všechno, přes to přese všecko
 psí (k pes); být vepsí i ve psí
rrádoby- ve složeninách, např. rádobyvtipný, rádobyumění apod.
ssebe- ve složeninách; ve spojení s 2. stupněm příd. jm. a přísl., např. sebevětší, sebelepší, sebevíce, sebelépe
 severo- ve složeninách jako severovýchodní, severozápadní, severojižní; severočeský, severomoravský; Severočech,
 slavista, -y m. (badatel ve slavistice)
 sto, sta; ve spojení s počítaným předmětem: ze sta lidí, ke stu lidí, ale i ze sto lidí, ke sto lidem i ke stu lidem atd.; dvě stě, tři sta
 světový; Světová zdravotnická organizace; Světový pohár ve sjezdovém lyžování
ttera- (zn. T) ve složeninách, např. terahertz
 tolik, ve spojení s počítaným předmětem 2., 3., 6., 7. p. tolika (tolik lidí, od tolika lidí, tolika lidem atd.)
 troj- i tří- ve složeninách
vv, ve předložka; v názvech ulic: ulice V Nových Bohnicích, V Tůních; ulice Ve Lhotce, Ve Stráni
 vedví i ve dví
 vepsí i ve psí (být)
 vrhnout, příč. vrhl, vržen; podst. jm. vržení (házet); ve významu zvracet příč. vrhnul; podst. jm. vrhnutí
 vyvrhnout, příč. vyvrhl, vyvržen; podst. jm. vyvržení (vyhodit); ve významu zvrátit pokrm příč. vyvrhnul, vyvrhnut; podst. jm. vyvrhnutí
vvéba, -y ž.
 več (v co); več doufáš
 věc, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -mi
 večer, -a m.; večer přísl.; Štědrý večer
 večer; Štědrý večer
 večeře ž.
 večeřet, 3. mn. večeří i večeřejí; rozk. večeř
 večerka ž.
 večerní
 večernice ž.
 večerník, -u m.
 věchet, -chtu m.
 věchýtek, -tku m.
 večírek, -rku m.
 věčný
 věcný
 věda ž.
 vědec, -dce m.; vědkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 vědecko-fantastický [-ty-] (např. román)
 vědecko-technický [-ny-] (např. rozvoj)
 vědecko-výzkumný (např. program)
 vědeckopopularizační (k popularizace vědy)
 vědecký
 vedení s.
 vědět, 1. j. vím, 3. mn. vědí; rozk. věz; příč. věděl; podst. jm. vědění
 vedle přísl. i předl.
 vedlejší
 vědma, -y ž.
 vědní
 vědomí s.
 vědomost, -i ž.
 vědomostní
 vědomý; vědomě
 vědoucí (znalý)
 vedoucí m. i ž. i příd. jm.
 vědro s.
 vedro, -a s.; vedro přísl.
 védy, véd ž. mn. (indické literární památky)
 vegetace ž.
 vegetační
 vegetarián, -a m.
 vegetariánský
 vegetární
 vegetářský
 vegetativní [-ty- i -tý-]
 vegetovat
 vehemence ž.
 vehementní
 věhlas, -u m.
 věhlasný
 vehnat, 1. j. vženu; rozk. vžeň; příč. vehnal, vehnán
 vejce, -e s., mn. 2. vajec
 vejčitý
 vejcorodý
 vejcovod, -u m.
 Veje, lat. Veii, ž. pomn.; vejský
 vějička ž., jedn. 3., 6. -čce
 vějíř, -e m.
 vejít, 1. j. vejdu; rozk. vejdi, vejděte; příč. vešel, vešla; podst. jm. vejití
 vejmutovka ž.
 Vejprty, -prt m. pomn.; vejprtský
 věk, -u m.
 veka ž.
 věkovitý
 věkový
 vektor, -u m.
 velbloud, -a m.; velbloudí
 velebit
 velebný
 veledílo s.
 velehory, velehor ž. pomn.
 Velehrad, -u m.; velehradský
 Velehrad, -u m.; velehradský, mn. -dští
 veleještěr, -a m.
 Veleslavín, -a m.; veleslavínský
 Veleslavín, -a m.; veleslavínský
 velet, 3. mn. velí; rozk. vel
 veletok, -u m.
 veletrh, -u m.
 veletržní
 velezrada ž.
 velezrádný
 velice přísl.
 veličenstvo s.; Jeho (Vaše) královské Veličenstvo, Veličenstvo (titul)
 velící (kdo velí)
 velicí (např. můstek)
 veličina ž.
 velikán, -a m.
 velikášský, mn. -šští
 velikášství s.
 Velikonoce, -noc ž. pomn., 3. -ům, 6. -ích, 7. -emi i -i
 velikonoční (např. svátky); Velikonoční pondělí
 Velikonoční ostrovy
 veliký; Petr Veliký
 Velim, -i i -ě ž.; velimský
 velín, -u m.
 velitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 velitelský
 velitelství s.
 Velká Británie [-ny-] ž.; Spojené království Velké Británie a Severního Irska; Brit, -a m.; britský, mn. -tští
 Podobné:
aabbé m., jedn. 2., 4. abbého, 3. abbému, 6., 7. abbém, mn. 1. abbéové atd., i neskl. m.abdikace [-dy-] ž.
 absolvent, -a m.
 Achájové m. mn.; achájský spolek
 advent, -u m.
 adventivní [-ty- i -tý-] (např. kořeny)
 adventní
 agáve neskl. ž. i s.
 ahasver, -a m. (věčný poutník); vl. jm. Ahasver
 ahasverský i ahasverovský
 Aiolové i Eolové m.mn.; aiolský i eolský
 akademie ž., mn. 2. -mií; Akademie věd České republiky; Akademie výtvarných umění; Janáčkova akademie múzických umění; též Akademie (viz § 65)
 alfa, -y ž. (ve spojení s alfou i omegou); kino Alfa
 alveol, -u m.
 alveolára ž.
 analogově-číslicový (např. převodník)
 Andorra la Vella [velja], A-y la V. ž.; andorrský
 Antverpy, Antverp ž. pomn.; antverpský
 Antverpy, Antverp ž. pomn.; antverpský
 Asklepiades [-lé-], -da m.; Asklepiadův i asklepiadský verš, Asklepiadovy strofy
 Aventin i Aventinus [-ty- i -tý-], -na m.; aventinský
 avenue [franc. aveny, angl. evinjú] ž. neskl.; Pátá avenue (v New Yorku)
 averze ž.
 Aztékové, -ků m. mn.
 Azurové pobřeží
bbabylon [-on i -ón], -u m. (zmatek); Babylon (starověké asijské město)
 babylonská [-on- i -ón-] věž
 barborka ž. (třešňová větvička)
 bastila [-ty-], -y ž. (vězení); Bastila (v Paříži)
 beduín, -a m. (kočovný pastevec)
 belvedér, -u m. (letohrádek); Belvedér (např. na Pražském hradě)
 beran, -a m.; beraní; Beran (souhvězdí zvěrokruhu)
 bezpočtu i bez počtu (velmi mnoho)
 bezvědomí s.
 bezvědomý; bezvědomě
 bezvětří s.
 bičíkovec, -vce m.
 bikonvexní
 bílomodročerve
 biograf, -a m. živ., mn. 1. -ové, 4., 7. -y
 biologicko-ekologický (např. vědy)
 blankvers, -su [-zu] m.
 blíženec, -nce m.; Blíženci, -ů m. mn. (souhvězdí zvěrokruhu)
 Boiotie, -ie ž.; Boiotové, boiotský
 bor i bór, -u m. (chem. prvek)
 bratr, -a m., mn. 1., 5. bratři, 2. bratrů, 3. bratrům atd., vedle toho v určitých významech 1. bratří, 2. bratří, 3. bratřím atd.; čeští bratři i čeští bratří; Bratři v triku (filmové studio)
 broskev, -kve ž.
 brukev, -kve ž.
 buržoa, -oy m., jedn. 3., 6. -oovi, 4. -ou [-o-u], 7. -oou, mn. 1. -oové, 2. -oů, 3. -oům, 4. -oy, 6. -oích, 7. -oy
 býk, -a m.; býčí; Býk (souhvězdí zvěrokruhu)
 býkovec, -vce m.
 býložravec, -vce m.
cCaere [cé-], -ra i neskl. s.; dn. Cerveteri
 Celeveland [klívle-], -u m.; clevelandský
 cena ž.; Nobelova cena; Cena Egona Hostovského; Velká cena Prahy (v odbíjené apod.)
 cer [cé-], -u m. (chemický prvek)
 červeň, -ně ž.
 červen, -vna m.
 červenat (se)
 červenobílý
 červenomodrobílý
 červe; Červený kříž; Červená sedma (kabaretní soubor); Červená karkulka (Karkulka, pohádková bytost); Červená kniha ohrožených druhů
 červivět, 3. mn. červivějí i červiví
 Československo, -a s.; Česká a Slovenská Federativní Republika (dř.)
 československý; Československá republika, Československo (dř.)
 Chaldea, -ey i -eje i Chaldeia, -eie ž.; Chaldejci i Chaldejové, chaldejský
 chlívek, -vku m.
 choulostivět, 3. mn. choulostivějí i choulostiví
 chrastavec, -vce m.
 churavět, 3. mn. churavějí i churaví
 chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
 cílevědomý; cílevědomě
 činitel, -e m., mn. 1. -e i -é, 7. -i (věc, okolnost apod.)
 cínovec, -vce m. (nerost)
 Čínská zeď, Velká čínská zeď (hist. stavba); čínská zeď (izolování od ostatního světa)
 církev, -kve ž.; katolická církev, církev římskokatolická; Českobratrská církev evangelická (náboženské organizace)
 císařství s.; císařství mexické (dř.); druhé císařství (ve Francii) (viz § 88)
 civět, 3. mn. civí i civějí; rozk. (ne)civ i (ne)civěj
 členovec, -vce m.
 Cleveland [klívle-], -u m.; clevelandský, mn. -dští
 člověk, -a m., jedn. 3., 6. -ku, 5. -če, mn. lidé
 Coventry [k-] neskl. s.; coventerský
 čtveračit
 čtveračivý
 čtverácký
 čtveráctví s.
 čtverák, -a m.; čtveračka ž.
 čtverec, -rce m.
 čtvereční i čtverečný
 čtverhranný i čtyřhranný
 čtveřice ž.
 čtverný
 čtve
 čtverylka ž.
 čtyřhranný i čtverhranný
 čtyřverší s.
 čtyřveslice ž.
 Ču-mu-lang-ma, -y ž. (Mount Everest)
 Ču-mu-lang-ma, -y ž. (Mount Everest)
dDácie i Dákie, lat. Dacia [-á-], -ie ž.; Dákové, dácký
 dávnověk, -u m.
Naposledy hledáno:

ve, teismus, sypat, bystřina, adlen, průchodní, mladež, nerv, kravař, erena

Najít ve Slovníku rýmů Ve
Najít rýmy na slovo Ve
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.