v | větrák, -u m. |
větrat | |
vetřelec, -lce m.; vetřelkyně ž., mn. 2. -yň i -yní | |
větřík, -u m. | |
větřit | |
vetřít, 1. j. vetřu, 3. mn. vetřou; rozk. vetři; příč. vetřel, vetřen | |
větrník, -u m. | |
větrný | |
větrolam, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | |
větroň, -ně m. | |
větroplach, -a m.; větroplaška ž. | |
větrovka ž. | |
větrový |
Podobné: | |
b | bezvětří s. |
k | k, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu |
kolej, -e ž.; Klementinská kolej; kolej Jednota; kolej Jarov, kolej Na Větrníku | |
n | návětří s. |
návětrný | |
p | povětří s. |
povětrnostní | |
povětroň, -ně m. | |
protivítr, -větru m. | |
provětrat | |
s | svetr, -u m. |
v | vítr, větru m. |
vyvětrat | |
z | závětří s. |
zavětřit | |
závětrný | |
zvětralý | |
zvětrat | |
zvětřit |
vetr, úhon, woodsk, líbnul, kosení, laryngolog, ochomýtat, prorokyně, amže, pietn