v | větrolam, -u m., mn. 1., 4., 7. -y |
větroň, -ně m. | |
větroplach, -a m.; větroplaška ž. | |
větrovka ž. | |
větrový |
Podobné: | |
k | k, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu |
p | povětroň, -ně m. |
v | vetřít, 1. j. vetřu, 3. mn. vetřou; rozk. vetři; příč. vetřel, vetřen |
stihom, vetro, duch, doptání, machiavelismus, nastál, zalézt, ódům, tď, osádka