| v | vytrácet (se), 3. mn. vytrácejí (se) i vytrácí (se); příč. vytrácen |
| vytřásat, podst. jm. vytřásání | |
| vytřást, 1. j. vytřesu; rozk. vytřes; příč. vytřásl, vytřesen | |
| vytratit (se), příč. vytracen | |
| vytřeštit, rozk. vytřešti i vytřešť, vytřeštěte i vytřešťte | |
| vytrhávat, podst. jm. vytrhávání | |
| vytrhnout, příč. vytrhl i vytrhnul, vytržen | |
| vytříbit, rozk. vytřib | |
| vytřibovat | |
| vytřídit, rozk. vytřiď; příč. vytříděn | |
| vytřiďovat | |
| vytřískat, podst. jm. vytřískání | |
| vytřít, 1. j. vytřu, 3. mn. vytřou; rozk. vytři; příč. vytřel, vytřen | |
| vytrousit, rozk. vytrus; příč. vytroušen | |
| vytrpět, 3. mn. vytrpí; podst. jm. vytrpění | |
| výtrus, -u m., mn. 1., 4., 7. -y | |
| výtrusnice ž. | |
| vytrvalý | |
| vytrysknout, příč. vytryskl i vytrysknul | |
| výtržnictví s. | |
| výtržník, -a m.; výtržnice ž. | |
| výtržnost, -i ž. |
| Podobné: | |
| u | u předložka s 6. p. jen před v a v několika ustálených spojeních, jako být u vytržení, u vidění, u vyjevení |
| v | vřeckovýtrusý |
Naposledy hledáno:
nehet, ubot, opice, uhlo, opole, klen, vytr, oplaz, ihoř, zvrtl