v | vyvádět, 3. mn. vyvádějí i vyvádí
|
| vyválet, 3. mn. vyválejí i vyválí; příč. vyválen
|
| vyvalit, 3. mn. vyvalí; příč. vyvalen
|
| vývar, -u m.
|
| vyvářet, 3. mn. vyvářejí i vyváří; příč. vyvářen
|
| vyvařit, 3. mn. vyvaří; příč. vyvařen
|
| vyvářka ž.
|
| vyvařovat
|
| vyvařovna, -y ž.
|
| vyvázat, 1. j. vyvážu, 3. mn. vyvážou; rozk. vyvaž; podst. jm. vyvázání
|
| vývažek, -žku m.
|
| vyvážet, 3. mn. vyvážejí i vyváží
|
| vyvážit, 3. mn. vyváží; rozk. vyvaž
|
| vyvážitelný i vyvažitelný
|
| vyvážka ž.
|
| vyváznout, příč. vyvázl
|
| vyvažovat
|
| vyvazovat
|
| vyvěrat
|
| vyvěsit, rozk. vyvěs; příč. vyvěšen
|
| vývěska ž.
|
| vývěsní (např. tabule)
|
| vývěsný (např. arch)
|
| vyvést, 1. j. vyvedu; rozk. vyveď; příč. vyvedl, vyveden
|
| vyvětrat
|
| vývěva, -y ž.
|
| vyvézt, 1. j. vyvezu; rozk. vyvez; příč. vyvezl, vyvezen
|
| vyvíjet (se), 3. mn. vyvíjejí (se) i vyvíjí (se)
|
| vyviklat
|
| vývin, -u m.
|
| vyvinout (se), příč. vyvinul (se), vyvinut
|
| vyvlastnit
|
| vyvlastňovat
|
| vyvléci i vyvléct, 1. j. vyvleču, 3. mn. vyvlečou; rozk. vyvleč; příč. vyvlekl, vyvlečen
|
| vyvlékat i vyvlíkat, podst. jm. vyvlékání i vyvlíkání
|
| vyvléknout i vyvlíknout, příč. vyvlékl, vyvléknul i vyvlíkl, vyvlíknul
|
| vývod, -u m.
|
| vyvodit, příč. vyvozen
|
| vývoj, -e m.
|
| vývojka ž.
|
| vyvolat, podst. jm. vyvolání
|
| vyvolávač i vyvolavač, -e m.
|
| vyvolávat, podst. jm. vyvolávání
|
| vyvolit
|
| vývoz, -u m.
|
| vývozce, -ce m., jedn. 5. -ce
|
| vývozní
|
| vyvozovat (k vyvodit)
|
| vyvracet, 3. mn. vyvracejí i vyvrací; příč. vyvracen
|
| vyvrásněný
|
| vývrat, -u m.
|
| vyvrátit, rozk. vyvrať; příč. vyvrácen
|
| vyvraždit
|
| vyvrcholit
|
| vyvřelina ž.
|
| vyvrhel, -e m., mn. 7. -i
|
| vyvrhnout, příč. vyvrhl, vyvržen; podst. jm. vyvržení (vyhodit); ve významu zvrátit pokrm příč. vyvrhnul, vyvrhnut; podst. jm. vyvrhnutí
|
| vyvřít, 3. mn. vyvřou; rozk. vyvři; příč. vyvřel, vyvřen
|
| vývrt, -u m.
|
| vyvrtat, podst. jm. vyvrtání
|
| vývrtka ž.
|
| vyvrtnout (si), příč. vyvrtl si i vyvrtnul si, vyvrtnut (např. nohu)
|
| vyvrženec, -nce m.
|
| vyvstat, 1. j. vyvstanu; rozk. vyvstaň; příč. vyvstal
|
| vyvýšenina ž.
|
| vyvýšit (se), rozk. vyvyš (se); příč. vyvýšen
|
| vyvyšovat (se)
|
| vyvzdorovat
|
| vyvzpomenout (si), příč. vyvzpomenul (si) i vyvzpomněl (si), vyvzpomenut; podst. jm. vyvzpomenutí
|
| vyvztekat se
|