Vz: pravidla českého pravopisu

v	vzácný
	vzad přísl.
	vzadu přísl.
	vzájemný; vzájemně
	vzápětí přísl.
	vzbouřenec, -nce m.
	vzbouřit (se), rozk. vzbouři (se) i vzbuř (se)
	vzbouzet, 3. mn. vzbouzejí i vzbouzí
	vzbudit, příč. vzbuzen; podst. jm. vzbuzení
	vzcházet, 3. mn. vzcházejí i vzchází
	vzchopit (se)
	vzdálenost, -i ž.
	vzdálený
	vzdálit (se), rozk. vzdal (se)
	vzdalovat (se)
	vzdát (se), 1. j. vzdám (se), 3. mn. vzdají (se); rozk. vzdej (se); příč. vzdal (se)
	vzdech, -u m.
	vzdechnout, příč. vzdechl
	vzdělanec, -nce m.; vzdělankyně ž., mn. 2. -yň i -yní
	vzdělání s.
	vzdělaný
	vzdělat
	vzdělávat, podst. jm. vzdělávání
	vzdělavatelnost, -i ž.
	vzdor, -u m.
	vzdorný
	vzdorovat
	vzdorovitý
	vzdout, 3. j. vzduje, 3. mn. vzdují i vzdujou; rozk. vzduj; příč. vzdut
	vzduch, -u m.
	vzducholoď, -di i -dě ž., mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi i -ďmi
	vzduchoprázdný
	vzduchotechnický [-ny-]
	vzduchotechnika [-ny-] ž.
	vzduchotěsný
	vzduchovka ž.
	vzduchový
	vzdušní (pata hráze)
	vzdušnice ž.
	vzdušný (např. prostor)
	vzdychat
	vzdychnout, příč. vzdychl
	vzedmout, 1. j. vzedmu; rozk. vzedmi, vzedměte; příč. vzedmul, vzedmut
	vzejít, 1. j. vzejdu; rozk. vzejdi, vzejděte; příč. vzešel, vzešla; podst. jm. vzejití
	vzepnout se, 1. j. vzepnu se; rozk. vzepni se; příč. vzepnul se i vzepjal se, vzepnut i vzepjat; podst. jm. vzepnutí i vzepětí
	vzepřít, 1. j. vzepřu, 3. mn. vzepřou; rozk. vzepři; příč. vzepřel, vzepřen
	vzešlý
	vzestup, -u m.
	vzestupný
	vzezření s.
	vzhled, -u m.
	vzhlédat i vzhlídat, podst. jm. vzhlédání i vzhlídání
	vzhledem k čemu
	vzhlédnout i vzhlídnout, příč. vzhlédl, vzhlédnul i vzhlídl, vzhlídnul
	vzhledný
	vzhlížet, 3. mn. vzhlížejí i vzhlíží
	vzhůru přísl.
	vzít, 1. j. vezmu; rozk. vezmi, vezměte; příč. vzal, vzat; podst. jm. vzetí
	vzkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	vzkázat, 1. j. vzkážu, 3. mn. vzkážou; rozk. vzkaž; podst. jm. vzkázání
	vzkazovat
	vzklíčit, rozk. vzklič
	vzkřiknout, příč. vzkřikl i vzkřiknul
	vzkřísit, rozk. vzkřis; příč. vzkříšen; podst. jm. vzkříšení
	vzkvést i vzkvíst, 1. j. vzkvetu; rozk. vzkveť; příč. vzkvetl
	vzkvétat i vzkvítat, podst. jm. vzkvétání i vzkvítání
	vzkypět, 3. mn. vzkypí
	vzlet, -u m.
	vzlétat i vzlítat, podst. jm. vzlétání i vzlítání
	vzletět, 3. mn. vzletí
	vzlétnout i vzlítnout, příč. vzlétl, vzlétnul i vzlítl, vzlítnul
	vzletný; vzletně
	vzlínat, podst. jm. vzlínání
	vzlínavý
	vzlyk, -u m.
	vzlykat
	vzlykot, -u m.
	vzmáhat se, podst. jm. vzmáhání
	vzmoci se i vzmoct se, 1. j. vzmohu se i vzmůžu se, 2. j. vzmůžeš se, ..., 3. mn. vzmohou se i vzmůžou se; rozk. vzmoz se; příč. vzmohl se
	vzmužit se i zmužit se
	vznášet (se), 3. mn. vznášejí (se) i vznáší (se)
	vzněcovat
	vznešený
	vznést, 1. j. vznesu; rozk. vznes; příč. vznesl, vznesen
	vznět, -u m.
	vznětlivý
	vznětový (např. motor)
	vznikat, podst. jm. vznikání
	vzniklý
	vzniknout, příč. vznikl
	vznítit, rozk. vzniť i vzněť; příč. vznícen
	vznosný
	vzor, -u m.
	vzorec, -rce m.
	vzorkovat
	vzorkovna, -y ž.
	vzorkovnice ž.
	vzorník, -u m.
	vzorný
	vzpamatovat se

	Podobné:
a	abych, abys (ale aby ses nebál, aby sis vzal atp.), aby; mn. abychom, abyste, aby
b	bar, -u m. (dř. jednotka tlaku vzduchu)
c	Cardanův [kar-] vzorec
d	díkůvzdání s.
	dovrchu přísl. (vzhůru)
h	horkovzdušný (např. topení)
k	korozivzdorný
	kyselinovzdorný
m	mrazuvzdorný
n	na slovo (vzatý)
	nadvzdušný
	nahoru přísl. (vzhůru)
	navzájem přísl.
	navzdor, navzdory přísl. i předl.
	nevzdělaný
	nevzhledný
o	odevzdat, 1. j. odevzdám, 3. mn. odevzdají; rozk. odevzdej; příč. odevzdal, odevzdán; podst. jm. odevzdání
	odvzdušit i odvzdušnit
	odvzdušovat i odvzdušňovat
	ohnivzdorný
	ovzduší s.
p	povzbudit, příč. povzbuzen; podst. jm. povzbuzení
	povzbuzovat
	povzdech, -u m.
	povzdechnout i povzdychnout, příč. povzdechl i povzdychl
	povznášet, 3. mn. povznášejí i povznáší
	povznesený i povznešený
	povznést, 1. j. povznesu; rozk. povznes; příč. povznesl, povznesen
	předsevzetí s.
	předsevzít si, příč. předsevzal si
	převzetí s.
	převzít, 1. j. převezmu; rozk. převezmi; příč. převzal, převzat
	provzdušit i provzdušnit
	provzdušovat i provzdušňovat
r	rezuvzdorný
	rozvzlykat se
	rozvzteklený
s	s sebou; vzít něco s sebou apod.
	samovznícení s.
	se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.)
	sebevzdělání s.
	souvztažný
	stechiometrický (např. vzorec)
t	teplovzdušný
	tlakovzdušný
u	usouvztažnit
v	výchovně-vzdělávací (např. systém)
	vyvzdorovat
	vyvzpomenout (si), příč. vyvzpomenul (si) i vyvzpomněl (si), vyvzpomenut; podst. jm. vyvzpomenutí
	vyvztekat se
	vzpažit
	vzpažmo přísl.
	vzpěra ž.
	vzpěrač, -e m.
	vzpěračský, mn. -čští
	vzpěrný
	vzpínat (se), podst. jm. vzpínání
	vzpírat (se), podst. jm. vzpírání
	vzplanout, příč. vzplanul
	vzplát, 3. j. vzplá; příč. vzplál
	vzplavování s.
	vzpomenout, příč. vzpomenul i vzpomněl; podst. jm. vzpomenutí i vzpomnění
	vzpomínka ž.
	vzpor, -u m.
	vzpoura ž.
	vzpouzet se, 3. mn. vzpouzejí se i vzpouzí se
	vzpříčit (se), rozk. vzpřič (se)
	vzpřičovat (se)
	vzpřim, -u m.
	vzpřímený
	vzpřímit, rozk. vzpřim, vzpřimme
	vzpřimovat
	vzpruha ž. (mravní)
	vzpružit (se)
	vzpurný
	vzrostlý
	vzruch, -u m.
	vzrušený
	vzrušit (se), podst. jm. vzrušení
	vzrůst, -u m.
	vzrůst, 1. j. vzrostu; rozk. vzrosť; příč. vzrostl (vyrostl do výše)
	vzrůstat, podst. jm. vzrůstání
	vztah, -u m.
	vztáhnout, příč. vztáhl, vztažen
	vztahovačný
	vztahovat
	vztažný
	vztek, -u m.
	vztekat se
	vzteklina ž.
	vzteklý
	vztlak, -u m.
	vztyčit
	vztyčovat
	vztyk, -u m.
	vzývat, podst. jm. vzývání
z	žárovzdorný
	žáruvzdorný
	zasvé i za své (vzít)
	zavděk (brát, vzít)