b | barvící (kdo nebo co barví) |
barvicí (např. prostředek) | |
barvínek, -nku m. | |
barvíř, -e m. | |
barvírna, -y ž. | |
barvitý | |
barvoměnka ž. | |
barvoslepý |
Podobné: | |
a | albín, -a m. (kdo má nedostatek kožního barviva) |
azobarvivo s. | |
c | černit, 3. mn. černí; příč. černil (barvit načerno) |
k | krycí (např. barva) |
t | tuš, -e ž. (barva) |
z | zbarvit, podst. jm. zbarvení |
barv, diskofil, vrkú, zúčastnit, theodor, platb, tvu, vzpřičovat, šířeji, grant