| b | brousící (kdo nebo co brousí) |
| brousicí (např. stroj) | |
| brousit, rozk. brus; příč. broušen; podst. jm. broušení |
| Podobné: | |
| n | nabrousit, rozk. nabrus; příč. nabroušen |
| o | obrousit, rozk. obrus; příč. obroušen |
| p | přebrousit, rozk. přebrus; příč. přebroušen |
| přibrousit, rozk. přibrus; příč. přibroušen | |
| s | sbrousit, rozk. sbrus; příč. sbroušen (trochu z povrchu); viz i zbrousit |
| u | ubrousit, rozk. ubrus; příč. ubroušen |
| v | vybrousit, rozk. vybrus; příč. vybroušen |
| z | zabrousit, rozk. zabrus; příč. zabroušen |
| zbrousit, rozk. zbrus; příč. zbroušen (broušením odstranit nebo nabrousit; přeneseně též křížem krážem projít); viz i sbrousit |
Naposledy hledáno:
epl, brous, manistický, mrázek, odvratiteln, jór, ochoď, roh, oxford, ct