d | dovléci i dovléct, 1. j. dovleču, 3. mn. dovlečou; rozk. dovleč; příč. dovlekl, dovlečen |
dovlékat i dovlíkat, podst. jm. dovlékání i dovlíkání | |
dovléknout i dovlíknout, příč. dovlékl, dovléknul i dovlíkl, dovlíknul |
dovle, óděs, odůvodnění, stéblo, pď, kůr, premo, větrolam, vzplál, nerez