hou: pravidla českého pravopisu

h	houba, -y ž., mn. 2. hub
	houf, -u m.
	houně ž.
	houpy citosl.
	house, -ete s., mn. 1., 4. -ata
	houska ž.
	houslař, -e m.
	housle, -lí ž. pomn.
	houslista, -y m.
	houští s.
	houstnout, příč. houstl
	Houston [hjús-], -u m.; houstonský
	houžev, -žve ž.
	houževnatý

	Podobné:
c	choulostivět, 3. mn. choulostivějí i choulostiví
	choutka ž.
d	dláha i dlaha ž., jedn. 7. dláhou i dlahou, mn. 2. dlah, 3. dláhám i dlahám, 6. dláhách i dlahách, 7. dláhami i dlahami
	domoci se i domoct se, 1. j. domohu se i domůžu se, 2. domůžeš se, ..., 3. mn. domohou se i domůžou se; rozk. domoz se; příč. domohl se
	dráha ž., jedn. 7. dráhou i drahou, mn. 2. drah, 3. dráhám i drahám, 6. dráhách i drahách, 7. dráhami i drahami
	dýha ž., jedn. 7. dýhou, mn. 2. dýh, 3. dýhám atd.
h	Hobart [houbárt], -u m.; hobartský
	hustě, 2. st. hustěji, houšť (např. ve spojení jen houšť)
k	kozák, -a m. (houba)
	kruhoústý
m	mhouřit, rozk. mhouři i mhuř
	mnohoúhelník, -u i -a m.
	mnohoúhlý
	moci i moct, 1. j. mohu i můžu, 2. j. můžeš, ..., 3. mn. mohou i můžou; příč. mohl
	mycí (např. houba)
n	nadlouho i na dlouho (na dlouhou dobu)
	namoci se i namoct se, 1. j. namohu se i namůžu se, 2. j. namůžeš se, ..., 3. mn. namohou se i namůžou se; rozk. (ne)namoz se; příč. namohl se, namožen
	noha ž., mn. 2. nohou i noh, 3. nohám, 6. nohou i nohách, 7. o tělesných údech nohama, jinak nohami
p	podhoubí s.
	polehoučku; polehounku přísl.
	pomoci i pomoct, 1. j. pomohu i pomůžu, 2. j. pomůžeš, ..., 3. mn. pomohou i pomůžou; rozk. pomoz; příč. pomohl, pomoženo
	přemoci i přemoct, 1. j. přemohu i přemůžu, 2. j. přemůžeš, ..., 3. mn. přemohou i přemůžou; rozk. přemoz; příč. přemohl, přemožen
	přimhouřit, rozk. přimhuř i přimhouři
	protiváha ž., jedn. 7. protiváhou
r	rovnováha ž., jedn. 7. rovnováhou
	rozmoci se i rozmoct se, 1. j. rozmohu se i rozmůžu se, 2. j. rozmůžeš se, ..., 3. mn. rozmohou se i rozmůžou se; příč. rozmohl se
	roznemoci se i roznemoct se, 1. j. roznemohu se i roznemůžu se, 2. j. roznemůžeš se, ..., 3. mn. roznemohou se i roznemůžou se; rozk. (ne)roznemoz se; příč. roznemohl se
	rychlodráha ž., jedn. 7. rychlodráhou, mn. 2. rychlodráh atd.
	rýha ž., jedn. 7. rýhou, mn. 2. rýh, 3. rýhám atd.
s	schoulit (se), rozk. schouli (se) i schul (se)
	sedřít, 1. j. sedřu, 3. mn. sedřou; rozk. sedři; příč. sedřel, sedřen (např. kůži z těla); jiné je zedřít (se) (např. námahou)
	šlahoun, -u m.
	strhat (dolů); jiné je ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou)
	strhnout (se), příč. strhl (se) i strhnul (se), stržen (dolů apod.); jiné je ztrhnout (se) (přílišnou námahou)
v	váha ž., jedn. 7. váhou i vahou, mn. 2. vah, 3. váhám i vahám, 6. váhách i vahách, 7. váhami i vahami
	vláha ž., jedn. 7. vláhou
	vodováha ž., jedn. 7. vodováhou
	všemohoucí; Všemohoucí m. (Bůh)
	vyhoupnout se, příč. vyhoupl se i vyhoupnul se
	vymoci i vymoct, 1. j. vymohu i vymůžu, 2. j. vymůžeš, ..., 3. mn. vymohou i vymůžou; rozk. vymoz; příč. vymohl, vymožen
	vzmoci se i vzmoct se, 1. j. vzmohu se i vzmůžu se, 2. j. vzmůžeš se, ..., 3. mn. vzmohou se i vzmůžou se; rozk. vzmoz se; příč. vzmohl se
z	žáha ž., jedn. 7. žáhou
	zahoustlý
	zamhouřit, rozk. zamhuř i zamhouři
	žampion [-on i -ón], -u m. (houba)
	zchoulostivět, 3. mn. zchoulostivějí i zchoulostiví; příč. zchoulostivěl (stát se choulostivým)
	zchoulostivit, 3. mn. zchoulostiví; příč. zchoulostivil (někoho)
	zedřít (se), 1. j. zedřu (se), 3. mn. zedřou (se); rozk. zedři (se); příč. zedřel (se), zedřen (např. námahou); jiné je sedřít (např. kůži z těla)
	zhouba, -y ž.
	zhoubce, -ce m., jedn. 5. -ce
	zhoubný
	žhoucí (např. cit)
	zhoustnout, příč. zhoustl
	zmoci i zmoct, 1. j. zmohu i zmůžu, 2. j. zmůžeš, ..., 3. mn. zmohou i zmůžou; rozk. zmoz; příč. zmohl, zmožen
	ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou); jiné je strhat (dolů)
	ztrhnout (se), příč. ztrhl (se) i ztrhnul (se), ztržen (přílišnou námahou); jiné je strhnout (se) (dolů apod.)