knu: pravidla českého pravopisu

k	kňučet, 3. mn. kňučí
	knuta ž.

	Podobné:
b	bliknout, příč. blikl i bliknul
	blýsknout (se), příč. blýskl (se) i blýsknul (se)
	břinknout, příč. břinkl i břinknul
c	ceknout, příč. cekl i ceknul
	cinknout, příč. cinkl i cinknul
	cvaknout, příč. cvakl i cvaknul
	cvrknout, příč. cvrkl i cvrknul
d	doříci i doříct, 1. j. dořeknu; rozk. dořekni; příč. dořekl, dořeknut i dořečen i dořčen
	dotknout se, příč. dotkl se i dotknul se, dotčen, dotknut; podst. jm. dotčení i dotknutí
	dovléknout i dovlíknout, příč. dovlékl, dovléknul i dovlíkl, dovlíknul
h	hrknout, příč. hrkl i hrknul
	hýknout, příč. hýkl i hýknul
k	křiknout, příč. křikl i křiknul
l	lousknout, příč. louskl i lousknul
	lusknout, příč. luskl i lusknul
m	mlasknout, příč. mlaskl i mlasknul
	mrknout, příč. mrkl i mrknul
	mrsknout, příč. mrskl i mrsknul
	mžiknout, příč. mžikl i mžiknul
n	nařčení i nařknutí s.
	nařknout, 1. j. nařknu; rozk. nařkni; příč. nařkl, nařčen i nařknut
	nařknutí i nařčení s.
	nastříknout, příč. nastříkl, nastříknut
	natisknout, příč. natiskl, natištěn (o knihách) i natisknut (natěsnán)
	navléknout i navlíknout, příč. navlékl, navléknul i navlíkl, navlíknul
	netknutý
o	obemknout, příč. obemkl, obemknut
	obléknout i oblíknout, příč. oblékl, obléknul i oblíkl, oblíknul
	obtisknout, příč. obtiskl, obtištěn i obtisknut
	odemknout, příč. odemkl, odemčen i odemknut
	odříci i odříct i odřeknout, 1. j. odřeknu; rozk. odřekni; příč. odřekl, odřeknut; podst. jm. odřeknutí
	odvléknout i odvlíknout, příč. odvlékl, odvléknul i odvlíkl, odvlíknul
	okřiknout, příč. okřikl i okřiknul
	otisknout, příč. otiskl, otištěn; podst. jm. otištění (článku) i otisknutí (např. palce)
p	písknout, příč. pískl i písknul
	podotknout, příč. podotkl i podotknul, podotčen i podotknut; podst. jm. podotčení i podotknutí
	podřeknout se i podříci se i podříct se, 1. j. podřeknu se; rozk. podřekni se; příč. podřekl se; podst. jm. podřeknutí
	povléknout i povlíknout, příč. povlékl, povléknul i povlíkl, povlíknul
	prásknout, příč. práskl i prásknul (např. bičem)
	prasknout, příč. praskl i prasknul (puknout)
	překřiknout, příč. překřikl i překřiknul
	přeřeknout se i přeříci se i přeříct se, 1. j. přeřeknu se; rozk. přeřekni se; příč. přeřekl se; podst. jm. přeřeknutí
	převléknout i převlíknout, příč. převlékl, převléknul i převlíkl, převlíknul
	přimknout, příč. přimkl, přimknut
	přiřknout, 1. j. přiřknu; rozk. přiřkni, přiřkněme; příč. přiřkl, přiřčen i přiřknut; podst. jm. přiřčení i přiřknutí
	přitisknout, příč. přitiskl, přitištěn (o tiskovinách) i přitisknut (např. ke zdi)
	přivléknout i přivlíknout, příč. přivlékl, přivléknul i přivlíkl, přivlíknul
	promáčknout, příč. promáčkl, promáčknut
	prořeknout (se) i proříci (se) i proříct (se), 1. j. prořeknu (se); rozk. prořekni (se); příč. prořekl (se), prořečen i prořeknut; podst. jm. prořeknutí
	prosáknout, příč. prosákl, prosáknut
	provléknout i provlíknout, příč. provlékl, provléknul i provlíkl, provlíknul
	prsknout, příč. prskl i prsknul
r	říci i říct, 1. j. řeknu; rozk. řekni; příč. řekl, řečen
	rozkřiknout (se), příč. rozkřikl (se) i rozkřiknul (se), rozkřiknut
	rozmáčknout, příč. rozmáčkl, rozmáčknut
	rozseknout, příč. rozsekl i rozseknul
	rozstříknout, příč. rozstříkl, rozstříknut
	roztřísknout, příč. roztřískl i roztřísknul
	rozvléknout i rozvlíknout, příč. rozvlékl, rozvléknul i rozvlíkl, rozvlíknul
s	scvrknout se, příč. scvrkl se i scvrknul se
	seknout, příč. sekl i seknul
	semknout (se), příč. semkl (se), semknut
	seseknout, příč. sesekl i seseknul
	sfouknout, příč. sfoukl i sfouknul
	smrsknout se, příč. smrskl se i smrsknul se
	spiknutí s.
	splasknout, příč. splaskl i splasknul
	spolknout, příč. spolkl i spolknul
	sprásknout, příč. spráskl i sprásknul
	štěknout, příč. štěkl i štěknul
	stisknout, příč. stiskl, stisknut
	svléknout i svlíknout, příč. svlékl, svléknul i svlíkl, svlíknul
	syknout, příč. sykl i syknul
t	tisknout, příč. tiskl, tištěn (o knize) i tisknut (tlačen)
	tknout se, příč. tknul se (záp. netkl se i netknul se)
	tlesknout, příč. tleskl i tlesknul
	třesknout, příč. třeskl i třesknul
	třísknout, příč. třískl i třísknul
	trysknout, příč. tryskl i trysknul
	ťuknout, příč. ťukl i ťuknul
u	uřeknout se i uříci se i uříct se, 1. j. uřeknu se; rozk. (ne)uřekni se; příč. uřekl se; podst. jm. uřeknutí
	uřknout, 1. j. uřknu; rozk. uřkni; příč. uřkl, uřknut; podst. jm. uřknutí
	useknout, příč. usekl i useknul
	uštknout, příč. uštkl i uštknul, uštknut
	uštknutí s.
	ustříknout, příč. ustříkl, ustříknut
	usyknout, příč. usykl i usyknul
	uzamknout, příč. uzamkl, uzamčen i uzamknut
v	vetknout, příč. vetkl i vetknul, vetknut
	vnuknout, příč. vnukl; podst. jm. vnuknutí
	vřísknout, příč. vřískl i vřísknul
	vstříknout, příč. vstříkl, vstříknut
	vtisknout, příč. vtiskl, vtištěn i vtisknut
	vyfouknout, příč. vyfoukl i vyfouknul
	vyhrknout, příč. vyhrkl i vyhrknul
	vykřiknout, příč. vykřikl i vykřiknul
	vykviknout i vykvíknout, příč. vykvikl, vykviknul i vykvíkl, vykvíknul
	vylousknout, příč. vylouskl i vylousknul
	vymknout, příč. vymkl, vymknut
	vypísknout, příč. vypískl i vypísknul