osp: pravidla českého pravopisu

o	ospravedlnit (se)

	Podobné:
b	Bospor, -u m.; bosporský
c	cizosprašný
d	dospat (se), 1. j. dospím (se), 3. mn. dospí (se); podst. jm. dospání
	dospělý m. i příd. jm.
	dospět, 1. j. dospěji i dospěju, 3. mn. dospějí i dospějou; rozk. dospěj; příč. dospěl; podst. jm. dospění
	dospívat, podst. jm. dospívání (k dospět)
	dospod, dospodu přísl.
h	hospic, -u i -e m.
	hospic, -u i -e m.
	hospitace ž.
	hospitalizace ž.
	hospoda ž.; hospoda Na Růžku
	hospodář, -e m.
	hospodařit
	hospodárný
	hospodářsko-politický [-ty-] (např. vývoj)
	hospodářsko-technický [-ny-] (např. odbor)
	hospodářskopolitický [-ty-] (k hospodářská politika)
	hospodářský
	hospodářství s.
	Hospodin, -a m.
	hospodský, -ého m., mn. 1. -dští; hospodská ž.
	hospodyně ž., mn. 2. -yň i -yní
i	introspekce ž.
	introspektivní [-ty- i -tý-]
k	k, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
	ku předložka v některých ustálených případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.
m	mikrospora ž.
n	napospas i na pospas (všanc)
	národněhospodářský (k národní hospodářství)
	národohospodářský
	nazívat se (z ospalosti)
	nedospělý
p	pospíchat, podst. jm. pospíchání
	pospíšit (si), rozk. pospěš (si)
	pospolitý
	pospolný
	pospolu přísl.
	prospěch, -u m.
	prospěchář, -e m.
	prospekt, -u m.
	prosperita ž.
	prospět, 1. j. prospěji i prospěju, 3. mn. prospějí i prospějou; rozk. prospěj; příč. prospěl; podst. jm. prospění
	prospívat (k prospět), podst. jm. prospívání
r	retrospekce ž.
	retrospektiva [-ty- i -tý-], -y ž.
	retrospektivní [-ty- i -tý-]
s	samospoušť, -tě ž.
	samospráva, -y ž.
t	technicko-hospodářský [-ny-] (např. pracoviště)
v	vodohospodářský
z	zhospodárnit
	zhospodárňovat
	životospráva, -y ž.
	zoospora ž.
	zygospora ž.