priv: pravidla českého pravopisu

p	přiváděč i přivaděč, -e m.
	přivádět, 3. mn. přivádějí i přivádí
	příval, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	přivalit, příč. přivalen
	přívar, -u m.
	přivařit
	privát, -u m.
	přivát, 3. j. přivěje, 3. mn. přivějí i přivějou; rozk. přivěj; příč. přivál, přivát
	privatizace [-ty-] ž.
	přivázat, 1. j. přivážu, 3. mn. přivážou; rozk. přivaž; podst. jm. přivázání
	přívažek, -žku m.
	přivážet, 3. mn. přivážejí i přiváží
	přivážit, rozk. přivaž
	přivážka ž.
	přivazovat
	přívěs, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	přívěsek, -sku m.
	přivěsit, rozk. přivěs; příč. přivěšen
	přívěska ž.
	přívěsný
	přivést, 1. j. přivedu; rozk. přiveď; příč. přivedl, přiveden
	přívětivý
	přivézt, 1. j. přivezu; rozk. přivez; příč. přivezl, přivezen
	přivíjet, 3. mn. přivíjejí i přivíjí
	privilegium [-le- i -lé-], -gia s., mn. 2. -gií, 7. -gii
	privilegovaný
	přivinout, příč. přivinul; podst. jm. přivinutí
	přivírat, podst. jm. přivírání
	přivítat, podst. jm. přivítání
	přívlastek, -tku m.
	přivléci i přivléct, 1. j. přivleču; rozk. přivleč; příč. přivlekl, přivlečen
	přivlékat i přivlíkat, podst. jm. přivlékání i přivlíkání
	přivléknout i přivlíknout, příč. přivlékl, přivléknul i přivlíkl, přivlíknul
	přívod, -u m.
	přivolávač i přivolavač, -e m.
	přívoz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	přívozník i převozník, -a m.
	přívrat, -u m.
	přivřít, 1. j. přivřu, 3. mn. přivřou; rozk. přivři; příč. přivřel, přivřen
	přívrženec, -nce m.; přívrženkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
	přivykat
	přivyklý
	přivyknout, příč. přivykl

	Podobné:
d	deprivace ž.
j	jeho zájm. přivlastňovací neskl. k on, ono
	její zájm. přivlastňovací k ona, 2. jejího, jejímu atd., mn. 2., 6. jejích, 3. jejím, 7. jejími
	jejich zájm. přivlastňovací neskl. k oni, ony, ona
	jižan, -a m. (obyvatel jižních zemí; přívrženec Jihu ve válce proti Severu v USA)
k	kopřivka ž.
p	převozník i přívozník, -a m.
s	slávista, -y m. (přívrženec, hráč Slavie)
	sparťan, -a m. (přívrženec, hráč Sparty)