syn: pravidla českého pravopisu

s	syn, -a m., jedn. 5. -u; Syn boží (o Kristovi)

	Vyjmenovaná slova:
S	syn synovský, synovec, zlosyn

s	synagoga [-go- i -gó-], -y ž., jedn. 3., 6. -ze; Staronová synagoga (v Praze)
	synagogální
	synapse ž.
	synchronický [-ny-]
	synchronie [-ny-] ž.
	synchronizace [-ny-] ž.
	synchronizátor [-ny-], -u m.
	synchronní; synchronně
	synchrotron, -u m.
	syndikát [-dy-], -u m.
	syndrom, -u m.
	synekdocha ž.
	synekdochický
	synekologie ž.
	synklinála, -y ž.
	synklinální
	synkopa, -y ž.
	synkretizmus [-ty-], -izmu i synkretismus [-tyzm-], -ismu m. synoda [-no- i -nó-] ž.
	synodický [-dy-]
	synonymie ž.
	synonymum, -nyma s.
	synopse i synopsis, -pse ž.
	synoptický [-ty-]
	synovec, -vce m.
	synovský
	syntagma, -matu s.
	syntagmatický [-ty-]
	syntaktický [-ty-]
	syntax, -e ž.
	syntaxe ž. (ve výpočetní technice)
	syntetický [-ty-]
	syntéza, -y ž.