vem: pravidla českého pravopisu

v	vemeník, -u m.
	vemeno, -a i -e s.

	Podobné:
d	dva m., dvě ž., dvě s., 2., 6. dvou, 3., 7. dvěma
k	k, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
	Klenčí pod Čerchovem, K-í pod Č. s.; klenečský
	ku předložka v některých ustálených případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.
n	ne-; slova s předponou ne-, kterých se užívá také kladně, viz také pod příslušným slovem kladným
p	pohár, -u m.; Pohár mistrů evropských zemí (např. v odbíjené), Světový pohár ve sjezdovém lyžování (soutěže)
s	spodivem i s podivem
	světový; Světová zdravotnická organizace; Světový pohár ve sjezdovém lyžování
	svůj zájm., m., 2. svého, 3. svému, 4. živ. svého, neživ. svůj, 6. svém, 7. svým; svá i svoje ž., 2. své i svojí, 3. své i svojí, 4. svou i svoji, 6. své i svojí, 7. svou i svojí; své i svoje s., 2. svého, 3. svému, 4. své i svoje, 6. svém, 7. svým
t	tmavě červený i tmavěčervený, tmavě modrý i tmavěmodrý apod.
	tvůj zájm., m., 2. tvého, 3. tvému, 4. živ. tvého, neživ. tvůj, 6. tvém, 7. tvým; tvá i tvoje ž., 2. tvé i tvojí, 3. tvé i tvojí, 4. tvou i tvoji, 6. tvé i tvojí, 7. tvou i tvojí; tvé i tvoje s., 2. tvého, 3. tvému, 4. tvé i tvoje, 6. tvém, 7. tvým