| v | vyvracet, 3. mn. vyvracejí i vyvrací; příč. vyvracen |
| vyvrásněný | |
| vývrat, -u m. | |
| vyvrátit, rozk. vyvrať; příč. vyvrácen | |
| vyvraždit | |
| vyvrcholit | |
| vyvřelina ž. | |
| vyvrhel, -e m., mn. 7. -i | |
| vyvrhnout, příč. vyvrhl, vyvržen; podst. jm. vyvržení (vyhodit); ve významu zvrátit pokrm příč. vyvrhnul, vyvrhnut; podst. jm. vyvrhnutí | |
| vyvřít, 3. mn. vyvřou; rozk. vyvři; příč. vyvřel, vyvřen | |
| vývrt, -u m. | |
| vyvrtat, podst. jm. vyvrtání | |
| vývrtka ž. | |
| vyvrtnout (si), příč. vyvrtl si i vyvrtnul si, vyvrtnut (např. nohu) | |
| vyvrženec, -nce m. |
| Podobné: | |
| n | nevyvratitelný |
Naposledy hledáno:
vyvr, tož, ojektivn, otud, kď, pď, ýrm, přismahlý, neratív, vevnitř