| Podobné: |
b | Benátky, -tek ž. pomn.; benátský, mn. -tští (v Itálii); Benátky nad Jizerou; benátecký, mn. -tečtí
|
| biblioteční
|
| Bytča, -če ž.; bytečský
|
c | částečný
|
| čtvrteční
|
| čtyřčtvrteční
|
h | hypoteční
|
j | jateční
|
| jatečný (např. dobytek)
|
k | kartotéční
|
m | mateční i matečný
|
n | nadbytečný
|
| namouvěru i na mou věru (opravdu, skutečně)
|
| naprázdno i na prázdno (zbytečně, nadarmo)
|
| natéci i natéct, 3. j. nateče, 3. mn. natečou; rozk. nateč; příč. natekl
|
o | obtéci i obtéct, 3. mn. obtečou; rozk. obteč; příč. obtekl
|
| odtéci i odtéct, 3. mn. odtečou; rozk. odteč; příč. odtekl
|
| otéci i otéct, 1. j. oteču, 3. mn. otečou; rozk. (ne)oteč; příč. otekl
|
p | počáteční
|
| podtéci i podtéct, 3. mn. podtečou; rozk. podteč; příč. podtekl
|
| přebytečný
|
| přetéci i přetéct, 3. mn. přetečou; rozk. přeteč; příč. přetekl
|
| přitéci i přitéct, 3. mn. přitečou; příč. přitekl
|
| protéci i protéct, 3. mn. protečou; rozk. proteč; příč. protekl
|
r | rozteč, -e ž.
|
| roztéci se i roztéct se, 3. mn. roztečou se; rozk. rozteč se; příč. roztekl se
|
| rozutéci se i rozutéct se, 3. mn. rozutečou se; rozk. rozutečte se; příč. rozutekl se
|
s | skutečný
|
| sňatečnost, -i ž.
|
| statečný
|
| stéci (se) i stéct (se), 3. mn. stečou (se); rozk. steč (se); příč. stekl (se) (dolů nebo dohromady); jiné je ztéci (kniž., např. hradby)
|
| sváteční
|
t | téci i téct, 3. mn. tečou; rozk. teč; příč. tekl
|
| tříčtvrteční
|
u | utéci i utéct, 1. j. uteču, 3. mn. utečou; rozk. uteč; příč. utekl
|
| užitečný
|
v | všetečný
|
| vskutku část. (skutečně)
|
| vtéci i vtéct, 3. mn. vtečou; rozk. vteč; příč. vtekl
|
| vytéci i vytéct, 3. mn. vytečou; rozk. vyteč; příč. vytekl
|
| výtečník, -a m.; výtečnice ž.
|
| výtečný
|
z | začáteční
|
| začátečnický
|
| začátečnictví s.
|
| začátečník, -a m.; začátečnice ž.
|
| zatéci i zatéct, 3. mn. zatečou; rozk. zateč; příč. zatekl
|
| zbytečný
|
| zčásti přísl. (částečně)
|
| zmateční (např. stížnost)
|
| zmatečný (např. řízení)
|
| zpátečnický
|
| zpátečnictví s.
|
| zpátečník, -a m.; zpátečnice ž.
|
| zteč, -e ž.
|
| ztéci, 1. j. zteču, 3. mn. ztečou; rozk. zteč; příč. ztekl, ztečen (kniž., např. hradby); jiné je stéci (se) i stéct (se) (dolů nebo dohromady)
|