ves

SLOVNÍ TVARY: ves ~ vsemi ~ vsi ~ vsích ~ vsím

v	ves, vsi ž., mn. 1., 4. vsi, 3. vsím, 6. vsích, 7. vsemi

s	Spišská Nová Ves, S-é N-é Vsi ž.; spišskonovoveský

v	veselí s.
	veselice ž.
	veselit se
	veselý
	věsit, rozk. věs; příč. věšen
	veskrze, veskrz přísl.
	veslař, -e m.
	veslice ž.
	vesměs přísl.
	vesmír, -u m.
	vesmírný
	vesna ž. (jaro); Vesna (bohyně)
	vesničan, -a m.
	vesnice ž.
	vesnický
	Vespasián i Vespasianus [-án-], -na m.
	vespod, vespodu přísl. i předl.
	vespolek přísl.
	vespolný
	vést, 1. j. vedu; rozk. veď; příč. vedl, veden
	Vestfálsko s.; vestfálský; vestfálský mír
	Vestfálsko, -a s.; Severní Porýní-Vestfálsko; vestfálský
	vestibul [-ty-], -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	věstník, -u m.
	vestoje i vstoje i stoje přísl.
	Vesuv [-z-], -u m.; vesuvský
	Vesuv [-zu-], -u m.; vesuvský

	Podobné:
c	čtyřveslice ž.
d	Dolní Věstonice, D-ch V-ic ž. pomn.; dolnověstonický
	dovést, 1. j. dovedu; rozk. doveď; příč. dovedl, doveden
	dvěstěkrát
	dvěstěletý i dvousetletý
	dvousetletý i dvěstěletý
i	investice [-ty-] ž., mn. 2. -ic i -icí
	investiční [-ty-]
	investitura [-tytu- i -tytú-] ž.
j	Jobova zvěst
k	klávesa, -y ž.
	klávesnice ž.
	kvést i kvíst, 3. j. kvete; rozk. kveť; příč. kvetl; podst. jm. kvetení
	kvestor, -a m.
	kvestura [-tu- i -tú-] ž.
n	naskrz, naskrze, naveskrz, naveskrze přísl.
	návěs, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	náves, návsi ž., mn. 1. -vsi, 3. -vsím, 6. -vsích, 7. -vsemi
	návěsný
	návěst, -i ž.
	navést, 1. j. navedu; rozk. naveď; příč. navedl, naveden
	návěstí s. (např. v letectví)
	návěstidlo s.
	návěstní (např. znak)
	Nemyčeves, -vsi i -vse ž.; nemyčevský
	nevěsta ž.
	nezvěstný
o	odkvést i odkvíst, 3. j. odkvete; rozk. odkveť; příč. odkvetl
	odvěsna ž.
	odvést, 1. j. odvedu; rozk. odveď; příč. odvedl, odveden
	oves, ovsa m., mn. 1., 4., 7. -y
	ověsit, rozk. ověs; příč. ověšen
p	podvést, 1. j. podvedu; rozk. podveď; příč. podvedl, podveden
	pověsit, rozk. pověs; příč. pověšen
	povést se, 3. j. povede se; příč. povedl se, poveden
	pověst, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -stmi
	pověstný
	předvést, 1. j. předvedu; rozk. předveď; příč. předvedl, předveden
	předzvěst, -i ž.
	převést, 1. j. převedu; rozk. převeď; příč. převedl, převeden
	přívěs, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	přívěsek, -sku m.
	přivěsit, rozk. přivěs; příč. přivěšen
	přívěska ž.
	přívěsný
	přivést, 1. j. přivedu; rozk. přiveď; příč. přivedl, přiveden
	provést, 1. j. provedu; rozk. proveď; příč. provedl, proveden
r	rozkvést i rozkvíst, 1. j. rozkvetu; rozk. rozkveť; příč. rozkvetl
	rozvěsit, rozk. rozvěs; příč. rozvěšen
	rozvést, 1. j. rozvedu; rozk. rozveď; příč. rozvedl, rozveden
s	se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.)
	Silvestr, -a m.
	silvestr, -a m. (zábava); vl. jm. Silvestr
	silvestrovský
	stoje i vstoje i vestoje přísl.
	súčtovat (spočítat položky); jiné je zúčtovat (provést účtování; vypořádat se)
	svěsit, rozk. svěs; příč. svěšen
	svést, 1. j. svedu; rozk. sveď; příč. svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvést (zkazit)
	švestka ž.
t	travestie [-ty-] ž.
u	Uhřiněves, -vsi i -vse ž.; uhřiněveský
	Uhříněves, -vsi i -vse ž.; uhříněveský, mn. -ští
	uvést, 1. j. uvedu; rozk. uveď; příč. uvedl, uveden
v	venuše ž. (krásná žena); Venuše (bohyně; planeta); Věstonická venuše (soška)
	veřeje, -í ž. pomn. (zárubeň; dveřní závěs)
	věrozvěst, -a m.
	věštit i věstit, 3. mn. věští i věstí; příč. věštěn
	vstoje i vestoje i stoje přísl.
	vykvést i vykvíst, 1. j. vykvetu; rozk. vykveť; příč. vykvetl
	vyvěsit, rozk. vyvěs; příč. vyvěšen
	vývěska ž.
	vývěsní (např. tabule)
	vývěsný (např. arch)
	vyvést, 1. j. vyvedu; rozk. vyveď; příč. vyvedl, vyveden
	vzkvést i vzkvíst, 1. j. vzkvetu; rozk. vzkveť; příč. vzkvetl
z	zakvést i zakvíst, 3. j. zakvete; rozk. zakveť; příč. zakvetl
	závěs, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	zavěsit, rozk. zavěs; příč. zavěšen
	závěsný
	závěsový
	zavést, 1. j. zavedu; rozk. zaveď; příč. zavedl, zaveden
	zlověstný
	zúčtovat (provést účtování; vypořádat se); jiné je súčtovat (spočítat položky)
	zvesela přísl.
	zvěst, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -tmi
	zvést, 1. j. zvedu; rozk. zveď; příč. zvedl, zveden; podst. jm. zvedení (zkazit); jiné je svést (dolů, dohromady, ke zlému apod.)
	zvěstovat