výt

SLOVNÍ TVARY: výt ~ vyj ~ vyje ~ vyjeme ~ vyješ ~ vyjete ~ vyji ~ vyjme ~ vyjte ~ vyl ~ vyla ~ vyli ~ vylo ~ vyly

v	výt, 3. j. vyje, 3. mn. vyjí i vyjou; rozk. vyj; příč. vyl; podst. jm. vytí (o psech, vlcích)

	Vyjmenovaná slova:
V	výt zavýt,	ale vít (vinout)

v	vytáčet, 3. mn. vytáčejí i vytáčí
	vytáčka ž., jedn. 3., 6. -čce
	výtah, -u m.
	vytáhnout, příč. vytáhl, vytažen
	vytahovat
	vytanout
	vytápět, 3. mn. vytápějí i vytápí
	výtažek, -žku m.
	vytéci i vytéct, 3. mn. vytečou; rozk. vyteč; příč. vytekl
	výtečník, -a m.; výtečnice ž.
	výtečný
	vytékat, podst. jm. vytékání
	výtěr, -u m.
	vytesat, 1. j. vytešu i vytesám, 3. mn. vytešou i vytesají; rozk. vyteš i vytesej
	vytetovat
	výtěžek, -žku m.
	vytěžit
	výtěžnost, -i ž.
	vytínat, podst. jm. vytínání
	vytipovat [-ty-] (odhadnout)
	vytírat, podst. jm. vytírání
	výtisk, -u m.
	vytisknout, příč. vytiskl, vytištěn (o knize) i vytisknut (odněkud); podst. jm. vytištění (knihy) i vytisknutí (odněkud)
	vytít i vytnout, viz vytnout
	vytížit, rozk. vytiž i vytíži
	výtka ž.
	vytknout, příč. vytkl i vytknul, vytčen i vytknut
	vytlačit
	výtlačný
	výtlak, -u m.
	vytlouci i vytlouct, 1. j. vytluču, 3. mn. vytlučou; rozk. vytluč; příč. vytloukl, vytlučen
	vytloukat, podst. jm. vytloukání
	vytnout i vytít, 1. j. vytnu; rozk. vytni; příč. vyťal i vytnul, vyťat i vytnut; podst. jm. vytnutí i vytětí
	výtok, -u m.
	výtopna, -y ž.
	výtopný
	vytrácet (se), 3. mn. vytrácejí (se) i vytrácí (se); příč. vytrácen
	vytřásat, podst. jm. vytřásání
	vytřást, 1. j. vytřesu; rozk. vytřes; příč. vytřásl, vytřesen
	vytratit (se), příč. vytracen
	vytřeštit, rozk. vytřešti i vytřešť, vytřeštěte i vytřešťte
	vytrhávat, podst. jm. vytrhávání
	vytrhnout, příč. vytrhl i vytrhnul, vytržen
	vytříbit, rozk. vytřib
	vytřibovat
	vytřídit, rozk. vytřiď; příč. vytříděn
	vytřiďovat
	vytřískat, podst. jm. vytřískání
	vytřít, 1. j. vytřu, 3. mn. vytřou; rozk. vytři; příč. vytřel, vytřen
	vytrousit, rozk. vytrus; příč. vytroušen
	vytrpět, 3. mn. vytrpí; podst. jm. vytrpění
	výtrus, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	výtrusnice ž.
	vytrvalý
	vytrysknout, příč. vytryskl i vytrysknul
	výtržnictví s.
	výtržník, -a m.; výtržnice ž.
	výtržnost, -i ž.
	vyťukat
	vytvářet, 3. mn. vytvářejí i vytváří
	výtvarnický
	výtvarnictví s.
	výtvarník, -a m.; výtvarnice ž.
	výtvarný
	vytvarovat
	výtvor, -u m.
	vytvrdit, příč. vytvrzen; podst. jm. vytvrzení
	vytvrzovat, podst. jm. vytvrzování
	vytyčit, rozk. vytyč; příč. vytyčen
	vytyčovat
	vytýkat, podst. jm. vytýkání
	vytypovat (vybrat, určit)

	Podobné:
a	akademie ž., mn. 2. -mií; Akademie věd České republiky; Akademie výtvarných umění; Janáčkova akademie múzických umění; též Akademie (viz § 65)
p	povýtce přísl. (hlavně)
u	u předložka s 6. p. jen před v a v několika ustálených spojeních, jako být u vytržení, u vidění, u vyjevení
	utvářet, 3. mn. utvářejí i utváří; příč. utvářen (vytvářet, dávat tvar)
v	vřeckovýtrusý
z	zavýt, 3. j. zavyje, 3. mn. zavyjí i zavyjou; rozk. zavyj; příč. zavyl; podst. jm. zavytí