Tvar dole převeden na dol
d | dolar, -u m. |
dole, 2. st. doleji | |
doléhat, podst. jm. doléhání | |
dolehnout, příč. dolehl | |
dolení i dolní i dolejší | |
dolétat i dolítat, podst. jm. dolétání i dolítání | |
doletět, 3. mn. doletí | |
dolétnout i dolítnout, příč. dolétl, dolétnul i dolítl, dolítnul | |
doleva přísl. | |
dolévat i dolívat, podst. jm. dolévání i dolívání | |
dolézat i dolízat, podst. jm. dolézání i dolízání | |
dolézt, 1. j. dolezu; rozk. dolez; příč. dolezl | |
doličný | |
dolík, -u m. | |
dolina ž.; Demänovská dolina; Velká Studená dolina | |
dolít, 1. j. doliji, doleji i doliju, doleju, 3. mn. dolijí, dolejí i dolijou, dolejou; rozk. dolij i dolej; příč. dolil, dolit; podst. jm. dolití | |
dolní i dolení i dolejší | |
Dolní Rakousy, D-ch R-s m. pomn.; dolnorakouský | |
Dolní Sasko, D-ho S-a s.; dolnosaský | |
Dolní Věstonice, D-ch V-ic ž. pomn.; dolnověstonický | |
Dolnomoravský úval | |
Dolný Kubín, D-ého K-a m.; dolnokubínský | |
dolomit, -u m. | |
Dolomity, -mit m. pomn.; dolomitský | |
doložka ž. | |
dolů přísl. |
Podobné: | |
a | adolescence ž. |
adolescenční | |
adolescent, -a m. | |
Adolf, -a m.; Adolfa, -y i Adolfina i Adolfína, -y ž. | |
b | babiččin; Babiččino údolí (u Náchoda) |
Babiččino údolí (u Náchoda) | |
d | drdol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y |
důl, dolu m., mn. 1., 4., 7. doly; Důl Hlubina; Ostravsko-karvinské doly (závod) | |
e | eurodolar, -u m. |
g | gadolinium [-liny- i -líny-], -nia s. |
gondola, -y ž. | |
gondoliér, -a m. | |
i | idol, -u m., mn. 1., 4., 7. -y |
indolence ž. | |
indolentní | |
k | kondolence ž. |
kondolenční | |
m | majestát, -u m.; Majestát Rudolfův i Rudolfův majestát |
mandolína ž. | |
metodolog, -a m.; metodoložka ž. | |
metodologický | |
metodologie ž. | |
n | nahoře přísl. (opak dole) |
naspod (dolů, dole) | |
neodolatelný | |
nezdolný | |
o | odolat |
Odolená Voda, Odoleny Vody ž.; odolenovodský | |
odzdola přísl. | |
p | pedologie ž. |
plodolist, -u m. | |
poddolovat | |
r | Rudolf, -a m.; Rudolfa, -y ž. |
Rudolfína i Rudolfina, -y ž. | |
rudolfínský (např. sbírky) | |
s | sběhlý (dolů nebo dohromady); jiné je zběhlý (zkušený; který dezertoval) |
sběhnout, příč. sběhl (dolů); jiné je zběhnout (dezertovat) | |
sbíhat, podst. jm. sbíhání (dolů); jiné je zbíhat (dezertovat) | |
shlédnout i shlídnout, příč. shlédl, shlédnul i shlídl, shlídnul (pohledět shora dolů); jiné je zhlédnout i zhlídnout (spatřit) | |
shlížet, 3. mn. shlížejí i shlíží (shora dolů); jiné je zhlížet se (např. v zrcadle) | |
shodit, příč. shozen (hodit dolů) | |
škodolibý | |
slézat (se) i slízat (se), podst. jm. slézání i slízání (dolů nebo dohromady); jiné je zlézat (např. horu) | |
slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk. slez (se); příč. slezl (se); podst. jm. slezení (dolů nebo dohromady); jiné je zlézt (např. horu) | |
stahat (dolů nebo dohromady); jiné je ztahat (unavit) | |
stáhnout, příč. stáhl, stažen (dolů nebo dohromady) | |
stéci (se) i stéct (se), 3. mn. stečou (se); rozk. steč (se); příč. stekl (se) (dolů nebo dohromady); jiné je ztéci (kniž., např. hradby) | |
stékat (se), podst. jm. stékání (dolů nebo dohromady); jiné je ztékat (kniž., např. hradby) | |
strhat (dolů); jiné je ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou) | |
strhnout (se), příč. strhl (se) i strhnul (se), stržen (dolů apod.); jiné je ztrhnout (se) (přílišnou námahou) | |
svalit, příč. svalen (shora dolů) | |
svést, 1. j. svedu; rozk. sveď; příč. svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvést (zkazit) | |
svrhnout, příč. svrhl, svržen (dolů); jiné je zvrhnout | |
t | tacheometr i tachymetr, -u m. (druh teodolitu) |
teodolit, -u m. | |
u | údolí s. |
údolní | |
údolnice ž. | |
v | Valladolid [-la i -lja-], -u m.; valladolidský |
vdolek, -lku m. | |
velkodůl, velkodolu m., mn. 1., 4., 7. -y | |
Vrátná dolina | |
z | zběhlý (zkušený; který dezertoval); jiné je sběhlý (dolů nebo dohromady) |
zběhnout, příč. zběhl (dezertovat); jiné je sběhnout (dolů) | |
zbíhat, podst. jm. zbíhání (dezertovat); jiné je sbíhat (dolů) | |
zdola přísl. | |
zdolat | |
zezdola přísl. | |
zhlédnout i zhlídnout, příč. zhlédl, zhlédnul i zhlídl, zhlídnul (spatřit); jiné je shlédnout i shlídnout (pohledět shora dolů) | |
zhlížet se, 3. mn. zhlížejí se i zhlíží se (např. v zrcadle); jiné je shlížet (shora dolů) | |
zlézat, podst. jm. zlézání (např. horu); jiné je slézat (se) i slízat (se) (dolů nebo dohromady) | |
zlézt, 1. j. zlezu; rozk. zlez; příč. zlezl; podst. jm. zlezení (např. horu); jiné je slézt (se) (dolů nebo dohromady) | |
ztahat (unavit); jiné je stahat (dolů nebo dohromady) | |
ztéci, 1. j. zteču, 3. mn. ztečou; rozk. zteč; příč. ztekl, ztečen (kniž., např. hradby); jiné je stéci (se) i stéct (se) (dolů nebo dohromady) | |
ztékat, podst. jm. ztékání (kniž., např. hradby); jiné je stékat (se) (dolů nebo dohromady) | |
ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou); jiné je strhat (dolů) | |
ztrhnout (se), příč. ztrhl (se) i ztrhnul (se), ztržen (přílišnou námahou); jiné je strhnout (se) (dolů apod.) | |
zvést, 1. j. zvedu; rozk. zveď; příč. zvedl, zveden; podst. jm. zvedení (zkazit); jiné je svést (dolů, dohromady, ke zlému apod.) | |
zvrhnout, příč. zvrhl, zvržen (převrhnout); jiné je svrhnout (dolů) |
dol, matriarchát, styx, žun, ozdravit, lucembur, eos, ka, venuše, pozdvihnout