eden

SLOVNÍ TVARY: eden ~ edene ~ edenech ~ edenem ~ edenu ~ edenům ~ edeny

e	eden, -u m. (ráj)

	Podobné:
d	dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
	dovést, 1. j. dovedu; rozk. doveď; příč. dovedl, doveden
	dvacet jedna i jedenadvacet i jednadvacet
j	jedenáct
	jedenadvacet i jednadvacet i dvacet jedna
	jedenapůl i jeden a půl
	jedenapůlkrát
	jedenapůlnásobek, -bku m.
	jíst, 1. j. jím, 3. mn. jedí; rozk. jez; příč. jedl, jeden; podst. jm. jedení
k	kredenc, -e ž.
l	leden, -dna m.
m	měděnec, -nce m.
	měděnka ž.
	měděný
n	najíst se, 1. j. najím se, 3. mn. najedí se; rozk. najez se; příč. najedl se, najeden; podst. jm. najedení
	napovědět, 1. j. napovím, 3. mn. napovědí; rozk. napověz; příč. napověděl, napověděn
	napříst, 1. j. napředu; rozk. napřeď; příč. napředl, napředen
	navést, 1. j. navedu; rozk. naveď; příč. navedl, naveden
	nejeden (víc než jeden)
	nejednou, nejedenkrát (víckrát)
	nesoustředěný
o	odpovědět, 1. j. odpovím, 3. mn. odpovědí; rozk. odpověz; příč. odpověděl, odpověděn; podst. jm. odpovědění
	odsedět, 3. mn. odsedí; podst. jm. odsedění i odsezení
	odstředit, příč. odstředěn
	odvést, 1. j. odvedu; rozk. odveď; příč. odvedl, odveden
	opříst, 1. j. opředu; rozk. opřeď; příč. opředl, opředen
p	podvést, 1. j. podvedu; rozk. podveď; příč. podvedl, podveden
	pojíst, 1. j. pojím, 3. mn. pojedí; rozk. pojez; příč. pojedl, pojedeno
	posedět, 3. mn. posedí; podst. jm. posedění i posezení
	povědět, 1. j. povím, 3. mn. povědí; rozk. pověz; příč. pověděl, pověděno
	povést se, 3. j. povede se; příč. povedl se, poveden
	precedens s. neskl. i precedent, -u m.
	předpovědět, 1. j. předpovím, 3. mn. předpovědí; rozk. předpověz; příč. předpověděl, předpověděn
	předvést, 1. j. předvedu; rozk. předveď; příč. předvedl, předveden
	přejíst se, 1. j. přejím se, 3. mn. přejedí se; rozk. (ne)přejez se; příč. přejedl se, přejeden; podst. jm. přejedení
	převést, 1. j. převedu; rozk. převeď; příč. převedl, převeden
	příst, 1. j. předu; rozk. přeď; příč. předl, předen
	přivést, 1. j. přivedu; rozk. přiveď; příč. přivedl, přiveden
	projíst, 1. j. projím, 3. mn. projedí; rozk. projez; příč. projedl, projeden
	provést, 1. j. provedu; rozk. proveď; příč. provedl, proveden
r	ředit, příč. ředěn
	rozpříst, 1. j. rozpředu; rozk. rozpřeď; příč. rozpředl, rozpředen
	rozředit, příč. rozředěn
	rozvést, 1. j. rozvedu; rozk. rozveď; příč. rozvedl, rozveden
s	sedění i sezení s.
	sezení i sedění s.
	sníst, 1. j. sním, 3. mn. snědí; rozk. sněz; příč. snědl, sněden
	soustředěný
	spříst, 1. j. spředu; rozk. spřeď; příč. spředl, spředen
	svedený
	svědit i svědět, podst. jm. svědění
	svést, 1. j. svedu; rozk. sveď; příč. svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvést (zkazit)
u	ujíst, 1. j. ujím, 3. mn. ujedí; rozk. ujez; příč. ujedl, ujeden
	upříst, 1. j. upředu; rozk. upřeď; příč. upředl, upředen
	uvést, 1. j. uvedu; rozk. uveď; příč. uvedl, uveden
v	vedení s.
	vědět, 1. j. vím, 3. mn. vědí; rozk. věz; příč. věděl; podst. jm. vědění
	vést, 1. j. vedu; rozk. veď; příč. vedl, veden
	vjedno přísl. (v jeden celek)
	vydědit, příč. vyděděn
	vyjíst, 1. j. vyjím, 3. mn. vyjedí; rozk. vyjez; příč. vyjedl, vyjeden; podst. jm. vyjedení
	vypovědět, 1. j. vypovím, 3. mn. vypovědí; rozk. vypověz; příč. vypověděl, vypověděn i vypovězen; podst. jm. vypovědění i vypovězení
	vysedět, 3. mn. vysedí; příč. vyseděn i vysezen
	výšeuvedený i výše uvedený
	vyvést, 1. j. vyvedu; rozk. vyveď; příč. vyvedl, vyveden
	vyzvědět, 1. j. vyzvím, 3. mn. vyzvědí; rozk. vyzvěď; příč. vyzvěděl, vyzvěděn
z	zajíst, 1. j. zajím, 3. mn. zajedí; rozk. zajez; příč. zajedl, zajeden; podst. jm. zajedení
	zapovědět, 1. j. zapovím; rozk. zapověz; příč. zapověděl, zapověděn i zapovězen
	zapříst, 1. j. zapředu; rozk. zapřeď; příč. zapředl, zapředen
	zavést, 1. j. zavedu; rozk. zaveď; příč. zavedl, zaveden
	zdědit, příč. zděděn
	zodpovědět, 1. j. zodpovím, 3. mn. zodpovědí; rozk. zodpověz; příč. zodpověděn i zodpovězen
	zředit, příč. zředěn
	zvedený (např. šaty)
	zvědět, 1. j. zvím, 3. mn. zvědí; rozk. zvěď; příč. zvěděl, zvěděn
	zvést, 1. j. zvedu; rozk. zveď; příč. zvedl, zveden; podst. jm. zvedení (zkazit); jiné je svést (dolů, dohromady, ke zlému apod.)