k | kymácet, 3. mn. kymácejí i kymácí |
Podobné: | |
d | divočet, 3. mn. divočejí i divočí (stávat se divokým) |
divočit, 3. mn. divočí (dělat divokým, divoce si počínat) | |
e | eskymo s. |
k | kdo zájm., 2. a 4. koho, 6. o kom, 7. kým |
s | sužovat, podst. jm. sužování (utlačovat, trápit); jiné je zužovat (činit úzkým) |
sžít se, 1. j. sžiji se i sžiju se, 3. mn. sžijí se i sžijou se; rozk. sžij se; příč. sžil se, sžit (s někým) | |
z | zadobře (být s někým) |
zakymácet (se), 3. mn. zakymácejí (se) i zakymácí (se); rozk. zakymácej (se) | |
zdivočet, 3. mn. zdivočejí i zdivočí; příč. zdivočel (stát se divokým) | |
zesvětštět, 3. mn. zesvětštějí i zesvětští; příč. zesvětštěl (stát se světským) | |
zlidštět, 3. mn. zlidštějí i zlidští; příč. zlidštěl (stát se lidským) | |
zužovat, podst. jm. zužování (činit úzkým); jiné je sužovat (utlačovat, trápit) |
kym, namouvěru, finalista, demonstrační, hny, sát, ziravy, lidé, biď, adin