eji: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
a	apartheid [-teji-], -u m.
b	bělet (se), 3. mn. bělejí (se) i bělí (se); příč. bělel (se)
	blahopřát, 1. j. blahopřeji i blahopřeju, 3. mn. blahopřejí i blahopřejou; rozk. blahopřej; příč. blahopřál; podst. jm. blahopřání
	bolet, 3. mn. bolí i bolejí
	břitce, 2. st. břitčeji
	bubřet, 3. mn. bubřejí i bubří
	bujet, 3. mn. bují i bujejí
	bujnět, 3. mn. bujnějí i bujní
	burácet, 3. mn. burácejí i burácí
	bydlet i bydlit, 3. mn. bydlejí i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení
c	černět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
	červivět, 3. mn. červivějí i červiví
	choulostivět, 3. mn. choulostivějí i choulostiví
	chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
	churavět, 3. mn. churavějí i churaví
	chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
	chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
	civět, 3. mn. civí i civějí; rozk. (ne)civ i (ne)civěj
	čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
d	dějinný; dějinně
	dějiny, -jin ž. pomn.
	dějiště, -iště s., mn. 2. -išť
	děravět, 3. mn. děravějí i děraví
	dětinštět, 3. mn. dětinštějí i dětinští
	dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
	dít, 1. j. dím, 3. mn. dějí; příč. děl
	divočet, 3. mn. divočejí i divočí (stávat se divokým)
	dlít, 1. j. dlím, 3. mn. dlejí i dlí; rozk. (ne)dli; příč. dlel
	dobíjet, 3. mn. dobíjejí i dobíjí
	docházet, 3. mn. docházejí i dochází
	dohánět, 3. mn. dohánějí i dohání
	dohlížet, 3. mn. dohlížejí i dohlíží
	dohřát, 1. j. dohřeji i dohřeju, 3. mn. dohřejí i dohřejou; rozk. dohřej; příč. dohřál, dohřát; podst. jm. dohřátí
	dojíždět, 3. mn. dojíždějí i dojíždí
	dole, 2. st. doleji
	dolít, 1. j. doliji, doleji i doliju, doleju, 3. mn. dolijí, dolejí i dolijou, dolejou; rozk. dolij i dolej; příč. dolil, dolit; podst. jm. dolití
	domýšlet, 3. mn. domýšlejí i domýšlí; příč. domýšlel, domýšlen; podst. jm. domýšlení
	domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; příč. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
	donášet, 3. mn. donášejí i donáší
	dopíjet, 3. mn. dopíjejí i dopíjí
	doplácet, 3. mn. doplácejí i doplácí; příč. doplácen; podst. jm. doplácení
	dopřát, 1. j. dopřeji i dopřeju, 3. mn. dopřejí i dopřejou; rozk. dopřej; příč. dopřál, dopřán
	doprovázet, 3. mn. doprovázejí i doprovází
	dorážet, 3. mn. dorážejí i doráží; příč. dorážen
	dorozumět se, 3. mn. dorozumějí se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
	dosít, 1. j. doseji i doseju, 3. mn. dosejí i dosejou; rozk. dosej; příč. dosel i dosil, doset; podst. jm. dosetí
	dospět, 1. j. dospěji i dospěju, 3. mn. dospějí i dospějou; rozk. dospěj; příč. dospěl; podst. jm. dospění
	dostavět, 3. mn. dostavějí i dostaví; rozk. dostavěj i dostav; příč. dostavěl, dostavěn
	dotvářet, 3. mn. dotvářejí i dotváří
	dovádět, 3. mn. dovádějí i dovádí
	dovážet, 3. mn. dovážejí i dováží
	doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
	dřevěnět, 3. mn. dřevěnějí i dřevění
e	esejista, -y m.
	esejistický [-ty-]
g	Guinea [gví-], -ey i -eje ž., 3., 6. -eji, 4. -eu, 7. -eou i -ejí; Guinejec, -jce m.; guinejský; Guinejský záliv
h	hanět i hanit, 3. mn. hanějí i haní; rozk. haněj i haň; příč. haněl i hanil, haněn
	házet, 3. mn. házejí i hází
	hladce, 2. st. hladčeji
	hladovět, 3. mn. hladovějí i hladoví
	hluboko, hluboce, 2. st. hloub, hlouběji
	hokejista, -y m.; hokejistka ž.
	hořce, 2. st. hořčeji
	horce, horko, 2. st. horčeji
	hovět, 3. mn. hoví i hovějí; rozk. hov i hověj
	hřát, 1. j. hřeji i hřeju, 3. mn. hřejí i hřejou; rozk. hřej; příč. hřál, hřát; podst. jm. hřátí
	hrbatět, 3. mn. hrbatějí i hrbatí
	hustě, 2. st. hustěji, houšť (např. ve spojení jen houšť)
i	idea ž., jedn. 2. idey i ideje, 3., 6. ideji, 4. ideu, 7. ideou i idejí, mn. 1., 4. idey i ideje, 2. idejí, 3. ideám i idejím, 6. ideách i idejích, 7. ideami i idejemi
j	jalovět, 3. mn. jalovějí i jaloví
	jednoduše, 2. st. jednodušeji
	její zájm. přivlastňovací k ona, 2. jejího, jejímu atd., mn. 2., 6. jejích, 3. jejím, 7. jejími
	jejich zájm. přivlastňovací neskl. k oni, ony, ona
	jemně, 2. st. jemněji
k	kácet, 3. mn. kácejí i kácí
	klanět se, 3. mn. klanějí se i klaní se; rozk. klaněj se i klaň se
	klít, 1. j. kleji i kleju, 3. mn. klejí i klejou; rozk. klej; příč. klel; podst. jm. klení
	kolejiště, -iště s., mn. 2. -išť
	koleno, -a s., mn. 2. kolen, 3. -ům, 6. -ech, 7. -ny, o tělesných údech též 2. a 6. častěji kolenou
	Korea, -ey i -eje ž., 3., 6. -eji, 4. -eu, 7. -eou i -ejí; Korejec, -jce m.; korejský
	kostnatět, 3. mn. kostnatějí i kostnatí
	koulet, 3. mn. koulejí i koulí
	krájet, 3. mn. krájejí i krájí
	krátce, 2. st. kratčeji
	křehce, 2. st. křehčeji
	krotce, 2. st. krotčeji
	krvácet, 3. mn. krvácejí i krvácí
	kutálet, 3. mn. kutálejí i kutálí
	kvílet i kvílit, 3. mn. kvílejí i kvílí; rozk. (ne)kvílej i (ne)kvil; příč. kvílel i kvílil; podst. jm. kvílení
	kymácet, 3. mn. kymácejí i kymácí
l	lačnět, 3. mn. lačnějí i lační
	lehce, lehko, 2. st. lehčeji
	liknavět, 3. mn. liknavějí i liknaví
	lít, 1. j. liji, leji i liju, leju, 3. mn. lijí, lejí i lijou, lejou; rozk. lij i lej; příč. lil, lit
	lpět, 3. mn. lpí i lpějí; příč. lpěl; podst. jm. lpění
m	máčet, 3. mn. máčejí i máčí
	malátnět, 3. mn. malátnějí i malátní
	malomyslnět, 3. mn. malomyslnějí i malomyslní
	měkce, 2. st. měkčeji
	míjet, 3. mn. míjejí i míjí; rozk. míjej; příč. míjel